V posledních týdnech se Národní park Šumava ocitl v centru dění mnoha médií. Nicméně z většiny článků a komentářů se zcela vytrácí hlavní téma, jež by mělo být vodítkem a pilířem všech polemik. Vlastní podstatou jakéhokoli národního parku je ochrana přírody, a to v míře co možná největší.

„Skutečnost, že ochrana přírody musela ustoupit mnoha jiným tématům, nás velice mrzí,” říká Jiří Mánek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava. „O to víc jsme rozhodnuti se za ni rvát,” dodává.

Šumava, zejména organizační složky správy národního parku se nedávno dostaly do středu pozornosti mnoha lidí a médií. Jaký je váš názor na vzniklou situaci?

Bohužel musím říci, že tento vývoj, který v posledních týdnech významně nabral na obrátkách, národnímu parku vůbec neprospívá. Z vlastní zkušenosti vím, že jsme v mnoha případech nuceni reagovat na uměle vyvolané spory s více zájmovými skupinami najednou, což nám značně ubírá na kapacitě, kterou bychom rádi věnovali našim návštěvníkům a dalším milovníkům Šumavy. Navíc letos oslavujeme 20. výročí vyhlášení Národního parku Šumava, což nás zavazuje k mnohem větší aktivitě směrem k návštěvníkům.

V souvislosti se Šumavou se v poslední době se hodně mluví o kůrovcové kalamitě...

Situace kolem kůrovce je skutečné vážná. Nejhorší je to v západní části Šumavy, v okolí Prášil, Srní a Modravy. Z bezzásahových oblastí vylétá kůrovec do zdravých porostů ve vnitrozemí. Bohužel na rozdíl od bavorské strany Šumavy zde nemáme pro kůrovce přirozenou bariéru smíšených bukosmrkových a bukových lesů. A proto jsou dopady kůrovcové kalamity na přírodu Šumavy mnohem závažnější.

Dle ekologických skupin jsou vámi zvolené prostředky v boji proti kůrovci příliš drastické. Například biocidů a navíc jsou využívány ve větším rozsahu než v uplynulých letech?

Jsem si plně vědom argumentů, jež tyto skupiny využívají. Skutečnost je však napsrosto odlišná. Ve srovnání s objemy biocidů v roce 2008 až 2010 je letošní množství prokazatelně nejnižší. Naneštěstí čas je náš největší nepřítel. V případě, že by biocid nebyl aplikován včas, hrozilo by pokácení až 100 000 zdravých stromů, které by musely být dle zákona využity jako neotrávené lapáky. Takto jasně a zřetelně hovoří fakta, která jsou snadno doložitelná, což jsme kdykoli ochotni učinit.

Využíváte tedy k ochraně lesů před kůrovcem vedle chemického ošetření také dalších nástrojů?

Samozřejmě. Základní metodou je včasné nalezení kůrovcového stromu, jeho pokácení a vyvezení kmenu z lesa. Doplňkově se používají obraná opatření jako lapáky a lapače, případně otrávené lapáky s využitím biocidů. Chemické látky jsou až poslední možnou volbou.

Zdá se, že šumavské lesy jsou synonymem pro kůrovce a problémy. Je to tak?

Kůrovec určitě dominuje médiím. Šumavské lesy jsou však mnohem zajímavější, než kůrovec. Ten se na Šumavě vyskytuje odjakživa a dokud bude na Šumavě růst smrk, bude tam i nadále. Šumavské lesy však mají mnoho podob, mezi které patří rašelinné smrčiny nebo smíšené pralesovité zbytky s buky a jedlemi. I když nyní se  musíme aktuálně vypořádat s kůrovcem, tak v dlouhodobé perspektivě dáváme přednost takovým opatřením, jakým je obnova původních smíšených lesů. Ty jsou číslem jedna v boji proti přemnožení stromových škůdců. Zelené lesy jsou tak jako tak plícemi Evropy. Náš cíl je proto zřejmý, chceme opět Šumavě vrátit zelenou barvu, která ji odedávna patří. Chceme ji chránit celou, nikoli jen kůrovce.

Ohrozí nějakým způsobem vývoj současné situace návštěvníky národního parku, kterých bývá zejména v nadcházejícím období prázdnin až dva miliony?

Naším prvořadým úkolem je, aby se tak nestalo. Lidé jezdí na Šumavu si odpočinout a zapomenout na starosti všedního dne. Handrkování, které je ve valné většině iniciované několika zájmovými skupinami, se jich vůbec nedotkne. Jako každý rok pro ně budou připraveny desítky zajímavých akcí výpravami do divočiny v doprovodu zkušených průvodců a vzdělávacími exkurzemi počínaje a otevřením nového bezbariérového návštěvního střediska ve Svinných Ladech konče. Zkrátka na letní sezónu jsme opět pečlivě připraveni a těšíme se na každého návštěvníka, který na Šumavu zavítá.

Mimo proklamovaného návratu k zelené Šumavě a dalších cílů směřující k ochraně přírody, jaké další důležité body vidíte v celkové koncepci existence samotného národního parku?

Ocitli jsme se na křižovatce, kde se rozhodujeme, kterou cestou se vydáme dál. Už po několikáté budeme definovat další směr bytí celého Národního parku Šumava. Ani po 20 letech existence národního  parku se dosud nikomu v České republice nepodařilo přijít se zákonem, který by beze zbytku naplňoval základní principy ochrany přírody. Právě v tomto období, na počátku léta 2011, je nový zákon o NP Šumava velmi diskutované téma a kupodivu se zdá, že existuje široká shoda pro jeho přijetí. Tak uvidíme zda se to tentokrát podaří. Pokud ano, přál bych Šumavě takový zákon, který by umožnil zachovat její neopakovatelný genius loci a lidem umožnil plnohodnotný život hodný 21. století.