Jihočeští vědci a pedagogové z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity se postavili proti novému řediteli Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Janu Stráskému.

Vadí jim omezení vlivu vědců v radě národního parku, který nový ředitel plánuje v rámci reorganizace rady parku. Počet jejích členů by se měl snížit z dosavadních 53 na 45 a současně by měly být zrušeny její dvě stávající sekce, jak vědecká, tak regionální. Stráský v této souvislosti Právu řekl, že rada by neměla být rozdělena na dva tábory. Naopak by měla jako jeden celek hledat optimální kompromis. Vědcům ale vadí, že ze stávajících 16 míst v radě jim nyní zbude jen osm.

„V takovém uspořádání bude osm zástupců výzkumu v radě snadno přehlasováno zastánci rychlé přeměny Národního parku Šumava ve hřiště businessmanů,” stojí v pátečním prohlášení vědců rozeslaném médiím. Pod textem je podepsán ředitel Biologického centra Akademie věd ČR František Sehnal a děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer.

Stráský v reakci pro Právo zdůraznil, že vědecké části rady dal dostatečný prostor a návrhem k jmenování nových členů pověřil dosavadního místopředsedu rady Stanislava Vacka. Stráský je znám, podobně jako Vacek, zastáncem tvrdého boje proti kůrovci. „Vědci dostali dostatečný prostor. Koho si do rady nanominují, je jejich záležitostí,” řekl Právu Stráský.

Za novým ředitelem parku stojí zástupci šumavských obcí. „Nová koncepce rady šumavského národního parku je v souladu s tím, jak funguje rada bavorského parku, který bývá jinak vědci a ekology dáván za vzor, takže si z něj berme příklad i v tomto případě,” poznamenal předseda Svazu obcí NP Šumava a starosta Horní Plané Jiří Hůlka (nez.).

Stráského také napadlo Hnutí Duha za to, že údajně oddálil získání prestižního ocenění Rady Evropy pro šumavský národní park. Ředitel ale poznamenal, že jde jen o dvouleté posunutí termínu s cílem vyřešit v tomto období alespoň částečně problém kůrovcové kalamity.