Lesníci coby strážci přírody? To je novinka, se kterou teď přišli ochranáři – sami totiž uhlídat vzácné rezervace nestačí. První posily v podobě pětadvaceti proškolených lesníků už dorazily, další ještě přibudou.

Recept, jak efektivněji chránit přírodu Jeseníků před nájezdy borůvkářů, vandaly, bikery či neukázněnými turisty, mají ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKOJ). Díky novince, která zřejmě nemá v republice obdoby, už totiž nebudou na hlídání přísně chráněných oblastí a rezervací sami, pomáhat jim budou také lesníci.

Jako strážci přírody budou lesníci fungovat vedle své klasické lesnické práce hlavně ve všední dny. I když nejdříve z nich budou „zpravodajové” a pokutovat „záškodníky” budou moci až později, ochranáři si od změny slibují úspěchy. Sami totiž Jeseníky uhlídat nestačí. „Návrh vzešel z Krajského ředitelství Lesů České republiky Šumperk – a my jej vítáme. Toto propojení je vhodné, protože lesníci se často pohybují v terénu v CHKO i na území rezervací a mohou tak k ochraně těchto území přispět. Nemám ani informace, že by tato záležitost měla obdobu jinde v republice,” sdělil vedoucí Správy CHKOJ Jan Halfar. Strážci podle něj nejsou schopni jesenickou přírodu sami ohlídat. „Máme pouze jednoho profesionálního strážce přírody. Na větší počet nestačí finance. Vypomáhají nám také dobrovolníci, kterých je asi pětapadesát, ale ti pokryjí pouze víkendy. Právě ve všední dny by byli lesníci vítanou pomocí,” podotkl Halfar. Prvních pětadvacet lesníků už ochranáři proškolili, takže mohou začít pracovat v terénu. „Jsou to zaměstnanci Lesů České republiky spadající pod šumperské ředitelství. V průběhu února proškolíme ze zákona o ochraně přírody také lesníky z ředitelství Frýdek-Místek, pod které spadá část Jeseníků ležící v Moravskoslezském kraji,” popsal Halfar. Ochranáři poté budou mít k dispozici posilu v počtu přibližně čtyř desítek lidí. „Zatím budou pracovat jako takzvaní zpravodajové, kteří spíše posílají informace. Ti, kteří se osvědčí, se stanou strážci přírody se všemi pravomocemi včetně vybírání pokut. Postup je stejný jako při získávání dobrovolných strážců z řad veřejnosti,” vysvětlil Halfar.

Výhodou pro Správu CHKOJ je i to, že lesníci budou jako strážci vypomáhat bezplatně. Šéf krajského ředitelství Lesů České republiky Pavel Indra upozornil, že pomoc je naprosto dobrovolná. „Opakovaně zazníval povzdech, že na chráněném území Jeseníků není dostatečná terénní služba. Bavili jsme se o tom s revírníky – a mohu říct, že mě mile překvapil jejich zájem o práci strážců přírody,” řekl Indra. Kromě lepší ochrany si od této spolupráce slibuje i častější debaty a názorové sblížení mezi ochranáři a lesníky.

Lesy České republiky a Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky totiž mají na některé zásadní body odlišný pohled a právě častější diskuse jim mají umožnit vzájemně si vyjasnit a pochopit svá stanoviska. „Je známé, že některé věci nás rozdělují, například způsob likvidace kůrovce nebo názor na likvidaci kleče. Naše práce se ale s ochranáři logicky propojuje, protože snahou obou stran musí být zachování lesa na chráněném území pro příští generace,” sdělil Pavel Indra. Lesníci například upozorňují, že s kůrovcovou kalamitou si příroda v chráněném území neporadí a prosazují razantnější zásahy, než je její ponechání přirozenému vývoji. Varují také před plošným mýcením kleče ve vrcholových partiích – například v oblasti Keprníku trvalo několik let, než povolili ochranářům vykácet alespoň část kosodřeviny. Kleč lidé v Jeseníkách vysazovali od konce 19. století jako ochranu níže položených lesů. Ochranáři však dlouhodobě tvrdí, že kleč jako nepůvodní porost nemá v Jeseníkách co dělat a ohrožuje vzácné rostliny a živočichy. Lesy ČR však oponují, že v místech, kde hrozí půdní eroze, je kácení kleče nevhodné.

V ochraně přírody se ale budou obě strany doplňovat. Pokryjí například více míst, kde chráněné porosty ničí bezohlední borůvkáři nebo bikeři.