Povídání v Masných krámech se Zdeňkem Landou ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Profesor se svým kolegy zkoumá, jak se vypořádat s lýkožroutem smrkovým. Zájem o hmyz zdědil po otci, entomologovi.

ČESKÉ BUDĚJOVICE Zdeněk Landa dobře zná na vlastní kůži rčení, že doma nikdo nebývá prorokem. Nedávno se vrátil z americké Floridy, kde řešil výzkumný projekt na tamější univerzitě na téma biologická ochrana rostlin. V USA se totiž snaží škůdce rostlin likvidovat nikoliv chemickou cestou, ale pomocí přirozených nepřátel. Pokud se například na citronovnících objeví škůdce nový a neexistuje účinná biologická bariéra, nasazení chemie systém doslova rozhodí.

„Mohli jsme se opřít o naše vlastní výzkumy. Vyzkoušeli jsme totiž s kolegy z naší univerzity v Národním parku Šumava, že houba Beauveria bassiana dokáže způsobit hmyzu plísňové onemocnění, a tím ho během několika dnů zabít. Jsme přesvědčeni, že účinnost je až šedesátiprocentní. Bohužel, současné vedení parku si myslí, že výsledky nejsou tak průkazné, a není proto důvod, aby se kůrovec likvidoval i tímto způsobem,” posteskl si profesor Landa ve chvíli, kdy mi na iPadu v Masných krámech ukazoval fotografie. Dokazovaly, že houba proroste lýkožroutem smrkovým, zničí ho a umí dokonce zabíjet i larvy. Když výsledky prezentoval v Americe, vzbudil velký zájem. I proto ho mrzí, že diskuse kolem likvidace kůrovce na Šumavě se zpolitizovala.

„Všichni se tváří, že Šumava je středobod světa a nikde se nic podobného neděje. Kolegové z Aljašky přitom poukazovali na poškození lesů na rozloze větší než Česká republika, které souvisí s globálním oteplováním. Díky zvýšené teplotě se během roku vyrojí dvě generace brouků. Takovým výzkumem se u nás nikdo nezabývá. Stejná situace je v severní Itálii, kde zjistili, že kůrovec tam migruje nikoliv 15 dnů, ale dokonce 45 dnů. Nikdo tam ale nikoho nežene k odpovědnosti, naopak sledují, jakým směrem vývoj přírody půjde,” připomíná Landa poznatky, které si dovezl ze zámoří.

Dostal práci i byt

K hmyzu měl vždycky blízko, protože jeho otcem byl známý entomolog Vladimír Landa, který zakládal v Českých Budějovicích Jihočeské biologické centrum ČSAV. „Jsem kluk z pražského Žižkova, ale když jsem dostal nabídku přednášet na budějovické zemědělské fakultě podpořenou ještě přidělením bytu, neváhal jsem a s rodinou jsme se sem přestěhovali,” popisuje. Na rozdíl od otce se ale hned od počátku specializoval na zemědělskou entomologii, konkrétně na mikroskopické houby, které vyvolávají onemocnění hmyzu. Odtud byl už jen krůček vyzkoušet, co by mohlo fungovat na šumavského kůrovce.

„Zjistili jsme, že prakticky na celé Šumavě se vyskytuje houba Beauveria bassiana, která na pramenech Vltavy ještě před orkánem Kyrill vyhubila populaci lýkožrouta smrkového. Jakmile se jí brouk infikuje, proroste jím jako plíseň. Na více než 80 lokalitách jsme nasbírali desítky vzorků. Kmeny hub zachycené při tomto monitoringu dostaly čísla NP 001 až NP 240,” vzpomíná na začátky bádání Landa.

Když je vedení šumavského parku v roce 2007 oslovilo, aby vyzkoušeli houbu nasadit na kůrovce v oblasti Stožce, bral to s kolegy jako velkou výzvu. „Tehdy jsme udělali první a já jsem přesvědčen, že i poslední chybu. Přišli jsme s relativně sebevědomým názorem, že není důvod to nezkusit. Podcenili jsme ale fakt, že terén je nepřístupný, a tak jsme využili postřik z letadla. Šumava je obrovská amy se zaměřili tak na hektar a půl,” připouští Landa důvod, proč výsledky nebyly průkazné. Přesto vyhověli výzvě vedení parku, aby zažádali o grant na ministerstvu životního prostředí. Uspěli.

„Každý náboj dobrý, ne?”

Během hodiny povídání nad pivem Zdeněk Landa obšírně vysvětluje, jak se pustili do boje s kůrovcem. Připadám si jako na přednášce. Nezapomene ani na to, že díky připomínkám zkušených lesáků začali houbu ve formě prášku aplikovat na povrch stromů, stromových lapáků a do okolí feromonových lapačů. I když je jeho líčení velmi sugestivní, současné vedení parku nepřesvědčil. Přednost podle něj dostal program, který má v sobě víc prvků ochrany hospodářského lesa, nikoliv porostů spravovaných v režimu odpovídající zásadám národních parků. „Chtěli jsme ukázat, že existuje i další možnost, než je kácení. V bitvě je přece každý náboj dobrý,” dodává. A hned připomíná, že kůrovec býval považován za jakéhosi doktora lesa, kdy přednostně napadal oslabené stromy neschopné přežití.

„Dostali jsme se na hranici, kdy si musíme říct, jestli chceme nějaké území chránit jako národní park, nebo ne. Příroda není architektonická památka jako třeba Karlův most, který můžeme každých deset let opravovat. Ve chvíli, kdy připustíme a respektujeme význam samovolných přírodních procesů a nebudeme dění v lese ovlivňovat, dojde ke katarzi a nastartování procesů nových. I proto je třeba zmobilizovat mozky při přípravě zákona o národních parcích obecně. A tam také poznáme, jak daleko došly lobbistické skupiny fundamentálních odpůrců, respektive ochránců přírody, nebo těch, kterým zase až tak o tu ochranu nejde,” vysvětluje trpělivě Landa.

Sám byl tři roky členem vědecké rady Národního parku Šumava. Ta podle něj byla „odejita” do opozice. Jako chybu vidí i fakt, že si zatím nedokážou všechny strany sednout k jednomu stolu. „Je třeba udělat za minulostí, kterou už nezměníme, tlustou čáru. Zatím se jen pořádají konference a shromáždění, kam si vždy jeden tábor pozve své příznivce a pak všichni naříkají nad současným stavem. To ale nikam nevede. Bohužel, čas pracuje proti všem. A kůrovec příští léto zase vyletí,” konstatuje muž, který věří, že na Šumavě zvítězí rozum nad emocemi.

VIZITKA Zdeněk Landa (61 let)

Profesor na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity. Do Českých Budějovic přišel z Prahy v roce 1980. Šéfuje sekci rostlinolékařství katedry rostlinné výroby a agroekologie. Věnuje se především mikroskopickým houbám, které dokážou přirozenou cestou ničit škůdce. S týmem spolupracovníků prokázal, že houba Beauveria bassiana umí likvidovat účinně kůrovce. Pokusy se uskutečnily v Národním parku Šumava. Velmi rád fotografuje, dokáže dlouhé hodiny chodit lesem. Kondici si udržuje každodenním sprchováním studenou vodou ze studny na dvoře domu u Lomnice nad Lužnicí, kde bydlí. Je ženatý, manželka Helena vede knihovnu Jihočeské univerzity. Má dvě dcery a tři vnoučata.

SERIÁL Na ležáku v Masných krámech s ...

Zdeňkem Landou. 36. díl seriálu MF DNES o lidech z kraje je s profesorem Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Příště se setkáte s Miloslavou Hanouskovou, vedoucí budějovické Občanské poradny.