V dubnu uplynulo dvacet let od okamžiku, kdy byl vyhlášen Národní park Šumava, a letos byl do čela parku jako krizový ředitel jmenován bývalý vysoký politik Jan Stráský. Doposud nikdo nevyvolal v té funkci takové emoce a odpor. Po pár měsících požadují jeho odvolání nejen ekologičtí aktivisté, ale i vědci.

Určitě jste si přečetl, kdo všechno vás teď kritizuje. Ekologové, vědci, intelektuálové v čele s Václavem Havlem.

Vím o tom. Jen nevím, kdy byl například Václav Havel naposledy na Šumavě.

* Kritizuje vás také sedm bývalých ministrů životního prostředí.

Tomu nerozumím. Vždyť za nich se kácelo na Šumavě daleko víc, než bych chtěl já.

* S nejaktuálnější kritikou vašeho postupu v národním parku přišel Karel Schwarzenberg, který tvrdí, že se chováte, jako by Šumava byla hospodářský les, a podle Bedřicha Moldana chcete dokonce zásadně změnit dvacetiletou koncepci národního parku.

Pana Moldana velmi dobře znám. Kamarádíme spolu, protože má chalupu na Boubíně. Několikrát za rok jsem jeho hostem. Karla Schwarzenberga také znám velice dobře. Neznám motivy jejich kritiky. Bedřich Moldan mi vždycky říkal, že neví, jestli je to dobře. Teď už najednou ví, že to je špatně. Ten hlavní spor je o tom, že přírodovědci chtějí na Šumavě vytvořit ekosystém, který chtějí nechat jeho vlastním přírodním silám. A chtějí ho tak nechat i tehdy, když ho celý sežere kůrovec. I tehdy, když v něm nebude žádný strom, a i tehdy, když tam bude něco úplně jiného. Zatímco pohled lesníka, a já věřím tomu, že i návštěvníka Šumavy, je jiný.

* Jaký?

Když jdu po Šumavě, tak někdy nevidím žádný zelený strom, a to mě hrozně štve. Všude jsou jen suché stromy. Někomu to vadí. Někomu vadí, že přijede na Šumavu a nevidí pořádný les.

* Ten les si nakonec pomůže sám, tvrdí přírodovědci.

O tom se ale vede spor, a ten dospěl k tomu, že máme kůrovce plnou Šumavu. Ano, oni mají radost, když vidí, že to je všechno hnědé. Já tyhle jejich emoce nemůžu pochopit. Můžu je jen vzít na vědomí. Přírodovědec bude říkat, že v parku se má příroda nechat sama sobě, a to na velikých územích bez jakéhokoliv cíle. Ten cíl si má určit příroda sama. Pro mě je to legitimní vědecký postoj, jenom se ale nemůže aplikovat na celé Šumavě. Pak by se totiž mohlo stát, že by se Šumava změnila v něco jiného. Podle názoru části vědců už les nemá sílu zabránit nerovnováze, protože nemá dostatek zdravých stromů, které by v normální přírodě dovedly s kůrovcem bojovat.

* Já myslel, že vaším úkolem jako ředitele Národního parku Šumava bylo hledat kompromis mezi odpůrci a zastánci zásahů v parku.

Můj hlavní úkol, se kterým jsem přišel, bylo zastavit kůrovce. Nebylo řečeno, že kompromisem. Kompromisem je teď stanovisko pana ministra a my musíme zhodnotit, jestli je tento kompromis ještě průchodný a jestli s ním půjde splnit cíl, který mi pan ministr dal a který chápu jako naprosto klíčový pro trávení svého pokročilého stáří v této funkci – zastavení kůrovce.

* Co by se tedy podle vás mělo na Šumavě dělat? Jak by se mělo s kůrovcem bojovat?

Ty základní techniky jsou kácení a chemie. Chemie se do parku nehodí. Zbývá kácení. Jde o to, aby to kácení bylo provedeno v prvních zónách výběrově. Tedy že nebudeme kácet, kam dohlídneme, ale budeme kácet jen vyznačené stromy. Stromy, které jsou už napadené. To kácení se přece dělá proto, aby se nemuselo kácet víc! Jakmile tam ty napadené stromy necháme – což je ten druhý pohled – a že si pak příroda poradí sama, tak to znamená, že z každého uschlého stromu vyletí kůrovec na dalších osm stromů, tak to aspoň říkají teoretici. A tak by to šlo donekonečna. Neboli ta druhá metoda bude mít za důsledek – a to tvrdí i velmi renomovaní a mně nenaklonění vědci – že se až na pět set let zcela změní charakter šumavské krajiny.

*Vy si myslíte, že když se nebude bojovat s kůrovcem, že to bude mít tak katastrofické důsledky?

Jsem o tom přesvědčený. Teď máme v parku třináct procent prvních zón. V nich potřebujeme vykácet 400 stromů. Loni přitom uschlo na Šumavě 500 tisíc stromů a 345 tisíc stromů předchozí pan ředitel nechal vykácet. Copak můj plán znamená nějakou změnu koncepce? Já jsem v Radě parku už jedenáct let a mám dost dokumentů, že se tam každý rok těží. Loni se vytěžilo 8500 kubíků dřeva, což je zhruba 8500 stromů na 135 místech. Těch 135 výjimek se tiše vydalo. Nevěděla o tom ani Rada národního parku, ani novináři, ani veřejnost. To se zjistilo až teď dodatečně, když jsme si začali zjišťovat, jak to bylo loni. Tento úřad si dal 135 výjimek a kácel. Změna koncepce je jenom v tom, že já říkám veřejně, že se to musí udělat.

* Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa vaši původní koncepci nepřijal a váš plán na boj s kůrovcem seškrtal. Co vy na to?

To rozhodnutí má dvě stránky. Zaprvé určuje, v kterém prostoru můžeme a nemůžeme zasahovat, a zadruhé s jakou technikou a za jakých podmínek. S těmi technikami problém nemám.

* Vaši kritici mají za to, že především podporujete zájmové podnikatelské skupiny, které chtějí vydělat na těžbě dřeva v národním parku. Nebo také, že chcete nové sjezdovky, lanovky, penziony, zábavní centra nebo lukrativní pozemky na cokoliv.

Ať si na mě klidně podají trestní oznámení, nechám se kvůli kůrovci třeba i zavřít. A pokud jde o to další, tedy, že tady zastupuju nějakou dřevařskou lobby... Za každé dřevo, které zde bude vykácené podle zákona a budu ho moct prodat, budu strašně rád, protože peníze potřebuju na obnovu parku. Národní park je jediný, který prodává. Tady není jiná firma, která by to mohla využít.

* A co ty sjezdovky, lanovky, lukrativní pozemky a tak dál?

Lukrativní pozemky? Ano, mně vadí, že na Šumavě si mohou někteří lidé postavit stavby, které sem nepatří.

* Například?

To je jedno. Je jich několik a jsou zde i rozhodnutí, že se musí zbourat. A pokud jde o sjezdovky, tak bych rád připomněl jednu věc, kterou opakuji často. Šumava je jedna. Přesto se vyvíjela jinak na jedné a na druhé straně. Na jedné straně je dvaadvacet sjezdových areálů a na druhé straně jsou tři. Pak vznikl park a zákon řekl, že na české straně nemají být žádné sjezdovky. Je to historicky spravedlivé? To ať si každý posoudí sám.

* A jaký je váš názor? Měly by se tu nějaké sjezdovky postavit?

Můj názor je, že je bezvadný, že tady je Smrčina, která má dvě strany. Na jedné straně je kůrovec a na druhé straně areál, který se tam rozvíjí díky předsedovi rakouského olympijského lyžařského výboru a díky mnichům, kteří byli vlastníky pozemků. A my tam jezdíme lyžovat. Už tam jezdí víc než dvacet procent Čechů. Vozíme jim tam v zimě milion korun denně. Takže po jedné hoře, která je na Šumavě a která jistě měla a má stejnou přírodní hodnotu, jezdí na jedné straně lyžaři a na druhé straně řádí kůrovec. Taková je situace. Nemám k tomu žádné stanovisko.

* Prezident Klaus by ale na Šumavě asi nějakou novou sjezdovku viděl rád.

No dobře. To ale není jenom prezident Václav Klaus. To je i záměr Jihočeského kraje. Jde o jednu přibližovací lanovku, která by naše návštěvníky dostala z české strany na tu druhou. Jinak musíme všichni jet třicet kilometrů po špatných silnicích a zamořovat národní park zplodinami. To musí posoudit všichni ti, kterým to vadí, jestli je horší jedna přibližovací lanovka nebo výfukové plyny. A část peněz by pak zůstala i na naší straně.

* Jak byste vy osobně rád viděl využití Šumavy? Jak by podle vás měla vypadat?

Určitě by se měla zákonem přesně rozdělit na část, která se nechá těm, jimž se říká vědci, část pro nevědce, kterým se říká lesáci, pak třetí část pro návštěvníky a čtvrtá část, která se týká obcí. Jedna strana si ale myslí, že by měla mít sedmdesát procent Šumavy. Pak se ty další do parku nevejdou. Ten zákon by měl přesně vymezit území pro rozvoj obcí, pro měkkou turistiku, pro kulturní krajinu, a kde se bude moci třeba postavit penzion. My nechodíme na většině Šumavy po divočině. My tam chodíme po hrobech našich předků. V roce 1910 tam žilo devatenáctkrát víc lidí než dneska. Já jsem si to sám spočítal. O tolik víc lidí Šumava tehdy uživila.

* Proč jste si vůbec vybral tuhle funkci?

Já jsem si ji nevybíral. To do toho rozhovoru, prosím, dejte, že jsem si ji nevybíral.

* Byla vám přidělena?

Samozřejmě.

* Vy tady nejste dobrovolně?

To zase samozřejmě ne.

* A kdo vás přemluvil, abyste tu funkci přijal?

Pan prezident. Klaus mi řekl, že když jsem do toho deset let kecal, tak to mám jít udělat. Já jsem o tohle nestál a budu rád, až to skončí. Vždyť já jsem měl čas se do lesa podívat jen o Velikonocích dopoledne!

jan stráský fi24. 12. 1940 v Plzni 1963-70 studia na Filozofické fakultě UK N od 1964 byl v KSČ, v roce 69 vystoupil N pracoval na pobočce Státní banky československé (při svém působení v Praze sdílel kancelář s Václavem Klausem) 1990 - 91 byl náměstkem generálního ředitele Komerční banky 1991 - 92 byl místopředsedou vlády ČR 1992 byl předsedou poslední československé vlády, později ministr dopravy ČR a ministr zdravotnictví N byl zakládajícím členem ODS, v roce 98 ale vstoupil do Unie svobody N od roku 1998 je v důchodu 2006 předseda Klubu českých turistů 2011 byl jmenován prozatímním ředitelem NP Šumava