logo Silvarium tisk

NÁZORY ČTENÁŘŮ

Nikdy ve dvacetileté historii Národního parku Šumava nebyl vydáván ekologisty včetně některých vědců a politiků tak silný apel na nutnost pečovat o Národní park Šumava podobným způsobem, jakým je pečováno o Národní park Bavorský les, jako letos.

Svými výroky přirovnávají většinu šumavského lidu a národa k ekologickým ignorantům a hlupákům, kteří odmítají dát přírodě šanci jít si okamžitě svou vlastní cestou. Jejich tvrzení má tři základní slabiny. Tou první slabinou jsou jiní vědci s jiným vědeckým názorem, navíc upozorňující na existující a možná rizika. Tento druh vědců se mně osobně líbí. Jsou vzdělaní, moudří, skromní, neagresivní, bez politických ambicí.

Šumava trpí

Tou druhou slabinou je kondice samotné přírody. Šumavská příroda je bezesporu jedinečná. Je ale také zraněná, nemocná, oslabená, vyčerpaná a oloupená. Trpí významnými neduhy, které je potřeba napravit, ne prohlubovat. Tou třetí slabinou je vztah člověka a přírody. Pokud mě zdravý rozum neklame, tak po dlouhá staletí žijí člověk a les vedle sebe. Jeden druhého ovlivňuje tak silně, že ve své podstatě bez sebe nemohou být.

Ekologisté tvrdí, že se příroda bez člověka obejde. S tím nemohu souhlasit, protože pokud by tomu tak bylo, tak pak se příroda obejde bez jakéhokoliv jiného druhu. Tak k čemu je ochrana životního prostředí a přírody? Bez čeho se člověk i příroda beze sporu obejdou jsou ekologisticko ideologické hlouposti.

Bavorsko

V tiskových zprávách jsem se snažil upozornit na skutečnost, že přílišná příkladnost s Národním parkem Bavorský les není úplně na místě.

Čtyřnásobně vyšší kůrovcové těžby na jeden hektar výměry národního parku a těžba a přibližování dřeva v přírodně problematických lokalitách zrovna nevypovídají o příkladné oblibě lýkožrouta v Bavořích. Národní park Bavorský les má dvě části. Lusenská část z roku 1970 o výměře 13 000 hektarů byla v roce 1997 rozšířena o Falkensteinskou část na 24 000 hektarů. Národní park v Bavorském lese se tak stal největším lesním národním parkem v celém Německu. Národní park Šumava má 69 000 hektarů a rozhodně není jediným lesním národním parkem v České republice.

Národní park Bavorský les je zařazen do kategorie II dle IUCN, je držitelem Diplomu Rady Evropy a je deklarován jako příkladně bezzásahový. Národní park na Šumavě je ekologisty a jejich spřátelenými strukturami citován jako ekologická zrůdnost. Protože se nedomnívám,že péče o šumavskou přírodu není o nic rozdílnější než o bavorskou přírodu, tak jsem do té přírody vyrazil za poznáním.

Pro porovnání jsem si vybral Polední horu na česko –bavorském pomezí. Shodný monokulturní smrkový les, shodná či podobná oblast ve vztahu k evropské směrnici Natura 2000, navíc areál s výskytem tetřeva hlušce a datlíka tříprstého, s jejichž hysterickou „ochranou” mám jako starosta Modravy veliké zkušenosti.

Dva světy

Státní hranice rozděluje dva světy. V tom českém je v rámci ideologie „příroda vše vyřeší” les ponechán samovolnému vývoji. Tam skutečně není pro člověka místo. Vtom bavorském jsou stovky hektarů naholo vyrubaného lesa, do kterého vede síť nových odvozních cest. Paseky rozbrázděné erozními rýhami po přibližování dřeva.

Hmota k zetlení na podporu „výbuchu biomasy” žádná. Na vytěžených pasekách se kromě desítek tisíc pařezů nenacházejí žádné potěžební zbytky dřeva ­ ani klest, ani štěpka, ani ohniště po pálení klestu. Ve slovníku Hnutí Duha a jim spřízněných ekologistických mediálně a politicky aktivních vědců tzv. „masakr lesa”. Obava z kůrovce nekončí ani uvnitř navazujícího smíšeného lesa, ve kterém zůstaly pouze roztroušené pařezy po kůrovcem napadených smrcích, ale ani na březích potoka ne nepodobnému tomu Ptačímu na Šumavě. Poškození stojících listnatých stromů ­ ulámané větve a odřená kůra ­ jak vidno není problém.

Předchozí řádky nejsou kritikou Správy Národního parku Bavorský les. Nejlépe vědí, jak mají o svou přírodu pečovat. Proč tam není problémem evropská směrnice Natura 2000, evropsky významná lokalita, tetřev, datlík ani bradáček či vemeníček jako na Šumavě? Je mnoho dalších proč, ale to si nechám na jindy. Odpověď je zřejmá. V prostředí s malým výskytem fanatiků se žije a pracuje lépe. Ale co je lépe? Pokácet tisíc stromů na třech hektarech, anebo je nepokácet a bez milosti následující roky vykácet tisíce hektarů?

Zásahovost a bezzásahovost

Národní parky jsou prý učebnicí přírody. V národních parcích Šumava a Bavorský les máme možnost poznat rozdíl mezi filozofií bezzásahovosti a zásahovosti ve vztahu k působení kůrovce ve smrkovém lese. Jedno mají tyto rozdílné filozofie společné. Rozsáhlou smrt. V bezzásahovém lese panuje smrt prostřednictvím kůrovců, jelikož každý kůrovcem napadený strom umírá. Kůrovec asi neumí číst výsledky drahých vědeckých bádání, jejichž výsledkem je, že by tomu tak být nemělo. V zásahovém lese, který na ten bezzásahový vždycky navazuje, hyne les také kůrovcem. Ten totiž v plné síle přilétá z bezzásahového lesa, aby s namnoženým apetitem zachoval a rozmnožil svůj rod (kůrovec z jednoho stromu usmrtí 8 stromů). A jelikož se jedná o les zásahový, tak se v něm kůrovec hubí způsobem, na jehož začátku je pokácení napadeného stromu.

Příliš vysoká daň

Jsem přesvědčen, že daň za takové poznání je příliš vysoká, a čím větší budou nápady na zvětšování bezzásahových ploch, tím bude vyšší. Fanatická ekologistická ideologie tvrdí, že neexistuje žádná daň za bezzásahovost. A když už někdo náhodou přijde s myšlenkou, že vysoká je, tak ji co nejlépe a nejdéle utají, anebo za podpory médií co nejlépe zfabulují, že je všechno v naprostém pořádku.

Ne, není to v pořádku! Je nutné už jednou pro vždy ukončit tu jalovou a nechutnou šumavskou diskusi a začít šumavskou přírodu chránit tím nejodpovědnějším způsobem. A nejodpovědnější způsob není ten, že ve jménu bezzásahovosti vyholíme od stromů všechny šumavské kopce.

A to jenom proto, že si topár fanatiků majících politický a mediální prostor přeje. A každý rozumný člověk by měl proti takovým nápadům bojovat do poslední příslovečné kapky krve. Jde totiž o přírodu a ta má také svoji krev. Krví přírody je voda. A ta se rychle ztrácí. A ztrácí se tak rychle, jak rychle umírá les.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě