Není snad Čecha, který nezná legendu o tom, jak měl na Říp vystoupit v 5. století n. l. praotec Čech a zjistit, že tamní krajina je bohatá vodou, rybami, medem a zvěří, takže se rozhodl se svými lidmi ji obydlet a založit řadu osad, z nichž se postupně „vyklubal“ český národ, i když některé kmeny měly původně blíže jiným současným národům.
Když se však mnozí dnes podívají na Říp, řeknou si, jak mohl bájný kníže vidět z této hory tak krásně do okolí, aby se mu tyto končiny zalíbily. Odpověď je však jednoduchá, protože dříve nebyl Říp zalesněn (např. podle Hájkovy kroniky nebo kresby J. J. Albrechta z roku 1771). Nebo spíše přišel o svůj les již v pravěkých dobách, neboť již keltští Bójové ho považovali za sídlo bohů a prokazovaly by to i nálezy žároviště, které v roce 1853 prohledal P. Václav Krolmus.
Celý článek najdete zde
