moderátor

Jaro už naplno propuklo, vidíme to už i při pohledu z okna. V šumavských lesích se probouzí kůrovec a s ním se stupňuje i aktivita vedení tamního národního parku. Ale nejenom jeho. Podřízení nového ředitele Jana Stráského už označili barvou tisíce napadených stromů určených ke kácení v přísně střežené první zóně, ještě předtím, než o konečném postupu rozhodně ministr životního prostředí. Řada vědců a ochránců přírody ale s mýcením v bezzásahových zónách nesouhlasí a raději by nechala les přirozenému vývoji. Před více než měsícem odstoupila celá vědecká rada parku, nezanikla ovšem úplně. Dnes by se měla veřejnosti představit její stínová podoba. Ve studiu vítám jednoho z jejích iniciátorů, profesora Vladimíra Bejčka z České zemědělské univerzity v Praze. Dobrý den.

Vladimír BEJČEK, profesor z České zemědělské univerzity v Praze

Dobrý den.

moderátor

A přes telefonní linky jsme ve spojení i s ředitelem Národního parku Šumava Janem Stráským. Zdravím i vás, dobrý den.

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava

Přeju také hezký den.

moderátor

Pane Bejčku, vysvětlete, prosím, ty důvody, které vás vedou k založení stínové vědecké rady Národního parku Šumava.

Vladimír BEJČEK, profesor z České zemědělské univerzity v Praze

Ano, velice rád. Dá se říci, že v posledních pár týdnech došlo ke změně vedení národního parku a vlastně současný ředitel, pan doktor Stráský, zavedl nový režim a jeden z důvodů, proč vlastně stínová vědecká rada vznikla, bylo to, že vlastně omezil působení vědecké komunity v radě národního parku. Dá se říci, že jejich názory, jejich zastoupení bylo zcela eliminováno, a proto samozřejmě lidé, kteří se problematikou Národního parku Šumava zabývají vědecky, tak ustanovili jakési grémium, aby se vyjadřovalo k dění v národním parku.

moderátor

Jak byste, pane řediteli Stráský, reagoval na ta slova o tom, že když to parafrázují, nepřipouštíte jiné názory, diskusi o nich, že se, dejme tomu, na problém díváte jednostranně?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava

Já myslím, že tak to neříkal ani pan kolega Bejček. A já na to tedy reagovat budu.

moderátor

Takže jste omezil působení vědecké komunity a těchto názorů?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava

Ano, ano, ano. Za prvé, pan Býček nebyl členem rady, takže možná, že to neví, ale rozhodnutí o tom, že rada bude vypadat tak, jak jsem já teď přednesl, udělal pan ředitel Krejčí a slíbil to obcím před rokem a šesti týdny a celou tu dobu se vlekla realizace tohoto opatření. Bylo jasné, že jsem nemohl nastoupit na tento úřad a zároveň zrušit dohodu, kterou měl pan ředitel s obcemi. Ta dohoda byla trošku ještě přísnější, ale to teď není podstatné. V každém případě znamená omezení počtu rady jako celku a znamená i omezení počtu vědecké části zastoupení v radě a znamenala i naplnění zákona, který dnes už nezná rozdělení rady na sekce, na sekci vědeckou, na sekci regionální.

moderátor

Takže to není tak, že ... promiňte, že vás přerušuji, takže to není tak, že byste omezoval jaksi jiné názory, než máte vy a dejme tomu lidé kolem vás, že tedy vznik té stínové vědecké rady tak, aby ty jiné názory byly slyšet, vítáte?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava

Samozřejmě, že to vítám. Ta diskuse může být velmi plodná, ta diskuse může být plodná jedině tehdy, když se nám podaří dohodnout se, že kalamita kůrovce překročila meze, které čekaly všechny strany. Ale samozřejmě, to je velmi obtížná dohoda a já se jí rád zúčastním.

moderátor

Tak můžeme si tu diskusi teď vlastně nacvičit tady na Rádiu Česko. Když se tedy zeptám fakticky pana Bejčka z České zemědělské univerzity, jaký způsob řešení, vy říkáte, jak jste mi řekl před vysíláním, gradace kůrovce, pan ředitel Stráský mluví o kůrovcové kalamitě, tak jaký způsob řešení doporučujete vy?

Vladimír BEJČEK, profesor z České zemědělské univerzity v Praze

No, je především potřeba říci, že kalamita, kůrovcová kalamita v národním parku neexistuje. Je to, je to pojem, který se používá pro hospodářské lesy, kde samozřejmě kůrovec je významný škůdce. V nestabilních ekosystémech dokáže činit velké finanční ztráty, ale zadání národního parku je zcela odlišné. A minimálně v některých částech národního parku, ne malém, na ne malé ploše je nutné udržovat bezzásahový režim, který vlastně naplní smysl národního parku.

moderátor

Čili vy byste tu situaci, ať ji tedy popisujete jakkoli, vlastně neřešili? Nechali byste úplně přírodu, ať si pomůže sama?

Vladimír BEJČEK, profesor z České zemědělské univerzity v Praze

Tady je potřeba se k tomu vyjádřit diferencovaně. Samozřejmě v celém národním parku tohleto nepřipadá v úvahu. Existují takzvaná bezzásahová území, která už dříve byla definována. Diskuse o rozloze těchto bezzásahových území pokračuje. V každém případě by měla tvořit ne úplně malou část národního parku. Nechci říkat přímo číslo, ale mělo by se blížit tak zhruba 30 % možná v blízké budoucnosti.

moderátor

A teď tedy otázka na pana Stráského. Jak byste vy reagoval na tahle slova, že v některých částech, jak říkal pan Bejček, asi na 30 % těch bezzásahových zón nezasahovat vůbec tedy?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava

Tak samozřejmě, že já chápu, stejně jako pan kolega Bejček, že národní park je proto, aby vytvářel postupně území, kde se nebude zasahovat, a kde si příroda poradí sama. Lišíme se v tom, pan kolega Bejček neuvedl žádné číslo, že on ...

moderátor

30 % říkal.

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava

On mluvilo o něčem kolem 30 %, zatímco ten plán, který je spojován s mým jménem, a který jsem předložil ministru životního prostředí, předpokládá po přechodnou dobu pouze 25 % bezzásahového území. V tom je ten rozdíl.

moderátor

A pane Bejčku, tak 30 %, 25 %, to zase pro laika zas tak velký rozdíl není. Čili jsou ta vaše stanoviska opravdu tak odlišná?

Vladimír BEJČEK, profesor z České zemědělské univerzity v Praze

Jsou skutečně odlišná hlavně v tom, že je vůbec problém zásahu na řadě lokalit. Samotné zásahy, které jsou plánovány a jsou teda vlastně už dneska k dispozici jako materiál přímo působení proti kůrovcové, v uvozovkách "kalamitě" v zásahových územích do dneška je naprosto, naprosto kontroverzní a je to argumentovatelné, že to je naprosto nepřípustné.

moderátor

Proč?

Vladimír BEJČEK, profesor z České zemědělské univerzity v Praze

Jde o to, že se tam vyskytují unikátní biotopy, které už řada, řadu let nebo desetiletí i déle jsou dneska stabilizované. Jde hlavně o mokřadní, rašelinné biotopy, ale související rašelinné smrčiny, které jsou dokonce prioritním biotopem soustavy Natura 2000 a nelze to paušalizovat, že jenom procenta, jde také umístění a tak dále.

moderátor

Ano, řekněte, kde třeba by to nebylo možné z vědeckého hlediska?

Vladimír BEJČEK, profesor z České zemědělské univerzity v Praze

No, v současné době celý komplex, jak jsem říkal, jsou důležité rašeliniště, podmáčená stanoviště, rašelinné smrčiny, které jsou přirozeně daleko odolnější proti kůrovci ...

moderátor

Já jsem myslel nějakou lokalitu třeba?

Vladimír BEJČEK, profesor z České zemědělské univerzity v Praze

No, lokalitu, celé ty slatě, které tam známe, Tetřeví slatě, Zhůřské slatě a tak dále a tak dále. To by skutečně byla celá řádka těchto lokalit.

moderátor

Ano, rozumím. Pane Stráský, co na to vy říkáte? Když říkáte o tom, že by se mohlo zasahovat v těchto slatích, Tetřevích slatích a tak dále, v těchto místech, takže by to bylo nebezpečné? Plánujete tedy zásahy i v těchto oblastech?

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava

Ta diskuse už se dostává do jemností, na které určitě nemáme čas. Oba dva jistě chápeme, že se nebude těšit v rašeliništích, poněvadž tam žádné stromy nejsou. Jde o to, že se doposud chránilo okolí těchto rašelinišť a tím vytvářela, vytvářely prostory pro množení kůrovce, který se dostával do dalších částí. Takže ten plán, který ještě není schválen, a já jsem připraven o něm diskutovat s kýmkoli, i s nově vzniklou vědeckou radou, předpokládá, že se provede probírka okrajů těchto rašelinišť, aby ony nebyly tím semeništěm, které se nám rozchází do dalších částí parku a vyvolává ty obrovské těžby, které vlastně byly důvodem toho, že byl vyměněn pan ředitel, a že jsem se dostal na jeho místo.

moderátor

Ano, probírka okrajů těch rašelinišť je pro vás přípustná, pane Bejčku?

Vladimír BEJČEK, profesor z České zemědělské univerzity v Praze

Je to naprosto nepřípustná podmínka, protože i to okolí rašelinišť má svůj význam a do té bezzásahovosti patří. Já si myslím, že tady prostě je nepochopení problému. Naprosto je celkem jasné, že by se uvnitř bezzásahových zón i těch stávajících, které doposud byly takto uznávány, vůbec nemělo zasahovat a soustředit se především na prostor vně národního parku, vně těchto bezzásahových území velice samozřejmě citlivě, aby nevznikaly rozsáhlé asanované plochy, ale my vlastně bychom tak, kdybychom zasáhli v bezzásahových územích, tak bysme vlastně tu frontu neudržel a vstoupili bysme za frontu, kde tohle naprosto není nutné a není to potřeba, není to žádoucí.

moderátor

Tak pánové, já jsem ani nepředpokládal, že byste se na těchto otázkách shodli, ale snad tahle diskuse přispěla i k tomu, aby i ministr životního prostředí, pokud nás poslouchá, o tom nepochybuji, tak se rozhodl jaksi relevantně podle těchto informací, které tady dostal. Díky oběma. To byl profesor Vladimír Bejček z České zemědělské univerzity v Praze a mluvili jsme také s ředitelem Národního parku Šumava Janem Stráským. Díky a na slyšenou.

Vladimír BEJČEK, profesor z České zemědělské univerzity v Praze

Na shledanou.

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava

Na shledanou.