Druhý svazek článků bývalého poslance Čestmíra Hofhanzla vychází v těchto dnech.

Svazek je monotematicky zaměřený a nese název Šumava se všemi otazníky.

Vychází druhý díl textů bývalého porevolučního poslance Parlamentu ČR Čestmíra Hofhanzla. Editory knihy jsou opět historici Václav Šplíchal a Pavel Bajer.

Druhý díl nese název Šumava se všemi otazníky a je tematicky věnován Národnímu parku Šumava a často plamenným diskusím o potřebě nebo nepotřebě zásahu proti kůrovcové kalamitě. „Texty odhalují, že vždy jde více o půdu a majetek, než o vlastní ochranu přírody,” vysvětluje V. Šplíchal. „Zatímco první svazek ukazuje na Hofhanzlovy filozofické názory, tento je monotematicky zaměřený.”

Kniha je složena ze čtyřiceti Hofhanzlových textů, které často reagují na články jeho oponentů, např. teatrologa Vladimíra Justa, publicisty Radovana Holuba a dalších. Mimo ně tu jsou příspěvky tří odborníků: Františka Urbana, Milana Slámy a prof. Jana Čermáka z Mendelovy univerzity v Brně. Jejich názory se shodují s názory autora knihy.

Čestmír Hofhanzl psal své články v průběhu let 1995 až 2007. Před, za i po jeho působení ve Správě Národního parku (NP) Šumava. Jeho názory jsou tvrdé, nekompromisní a poukazující na konkrétní jména.

Již jeho první článek z roku 1995 je „třaskavý”. Hofhanzl jej nazval Marná interpelace a otiskuje v něm dopis tehdejšímu předsedovi vlády Václavu Klausovi, v němž není spokojen s odpovědí jeho úředníků k dotazům na „transformaci lesů”.

Bývalý poslanec kritizuje transformaci lesního hospodářství, která oddělila vlastnictví lesa a zodpovědnost za les od ziskových činností, kdy zisky z lesa dala těm, kteří les nevlastní. Hofhanzl lesní transformaci nazývá prvním modelem tunelu celého odvětví. Došlo podle něho ke zneužití řady pojmů a věcí. Například slova kůrovec, hesla restitucí „vše, co bylo ukradeno, musí být vráceno”, nebo aktivity mladých lidí... Sám pak hájí cílené zásahy proti kůrovci i v napadených prvních zónách parku, s poukazem na špatné následky bezzásahovosti v Bavorském národním parku.

„Několik let trvající mediální kampaň kolem NP Šumava je součástí a odrazem procesu, který se odehrál v celé zemi. Po omezení a zrušení velké části národního parku si koupí rozsáhlé oblasti, v tomto strategickém evropském území, různá zájmová společenství a mezinárodní mafie... Obávám se, že Šumava může mít podobný osud jako Karlovy Vary,” píše Hofhanzl doslova.

Národní park je dle něho kulturní institucí. „Úroveň zájmové hry, která se kolem NP Šumava odehrává již osm let, je ukázkou duchovního stavu české společnosti. Jako profesního biologa mě děsí role, kterou zde sehráli někteří lesníci, biologové a ekologičtí aktivisté,” uzavírá autor knihy.

Hofhanzlův boj za Šumavu svými slovy potvrzuje prof. Čermák: „Říkal mi přítel ekonom, že kdyby měl doporučit těžařským společnostem, jak jim zařídit co největší nabídku dřeva, stačilo by zainteresovat vedení parku, aby pod záminkou snahy o ochranu stromů (a s pomocí dezinformované mládeže) podporovalo ochranu, rozmnožování a šíření kůrovce. Přesně tak postupovala předchozí vedení parku.”

Velkou hodnotou knihy je editory zpracovaný jmenný, věcný i místní rejstřík, ale především poznámkový aparát, který čtenáři umožňuje orientovat se ve jménech devadesátých let.

Třetím svazkem Hofhanzlových textů bude soubor statí a článků, které rekonstruují činnost Čestmíra Hofhanzla v ČNR. Dle vyjádření editorů má kniha s názvem Cesta do pekel vyjít v prvním čtvrtletí tohoto roku.

***

Ukázka z článků Č. Hofhanzla: Národní parky neztratí důvod své existence, ony budou rozkradeny. Pomocníky a spolupracovníky škodlivých činitelů, pro které ideální prostředí vytvořila postkomunistická monokultura, jsou někteří fundamentální ochránci přírody. Samoregulace je schopen pestrý, diverzifi kovaný přírodní systém, ale cesta k němu je dlouhá. Na lidské, společenské úrovni platí stejné. Bez schopnosti rozlišit důležité a malicherné pokračuje degradace systému na nižší energetickou úroveň. Nejstabilnějším systémem je poušť, spolehlivě směřujeme k poušti.

RNDr. Čestmír Hofhanzl (* 1941) Před r. 1989 pracoval v Nemocnici Jihlava  V listopadu 1989 v Telči zakládal Občanské fórum, koncem roku se stal členem Občanské demokratické aliance. Z ní v roce 1998 odešel a nyní je členem Konzervativní strany. Poslanec ČNR (1990-1993), poslanec Parlamentu ČR (1993-1998)  Na konci devadesátých let nastoupil do Správy Národního parku Šumava. Ze Správy odešel, neboť se nechtěl podílet na „rozkradení jedinečného území”.  Dnes žije v malé vísce na Vysočině, kde rekonstruuje starý mlýn.