Tragikomedie se špatným koncem pro zaměstnanost ve dřevozpracujícím průmyslu, pro tržní prostředí, venkov, státní kasu i pro samotné státní lesy. To je koncepce hospodaření Lesů ČR od roku 2012, kterou bude kvůli pochybám o jejích skutečných záměrech opět projednávat vláda. Byli to paradoxně ministr školství a ministr pro místní rozvoj, kdo musel poukázat, že odborné argumenty v ní obsažené zavánějí demagogií a nepoctivostí.

Spěch ministra zemědělství Fuksy, který tuto koncepci zveřejnil teprve před Vánoci, svědčí o tom, že k šibalskému cíli nemíní jít standardní cestou, ale řítit se dálnicí. Nepochybně je krytí zad „schválením vládou” důležité, neb za dopady ponese někdo odpovědnost. A evidentně jím nechce být pan Fuksa.

S ředitelem Lesů Svatoplukem Sýkorou, bývalým šéfem AliaChemu ze zkrachovalé Chemapol Group, chce ministr udělat „z černé ovce vzornou státní firmu”. Zapomíná však, že k tomu je nutné povolat i vzorné manažery, nejlépe s prověrkou NBÚ. Ti stávající jimi rozhodně nejsou. Odborně ani morálně. Vizitkou jsou nejen skandály s veřejnými zakázkami, s nákupem předražené velkopily posvěceným bývalým předsedou dozorčí rady Pavlem Drobilem či s půjčkou půl miliardy korun RM-S Holdingu, ale i zpackaný tendr na nákup služeb a prodej dříví v roce 2011, jehož koncept a pozdní vypsání zapříčinily aktuální výpadky dodávek státního dříví na trh s následkem omezování výroby dřevozpracujících firem a nárůstu nákladů státu na nezaměstnané. Fuksou krytí manažeři je můžou z letošních zisků Lesů ČR rovnou odečíst. Image černé ovce tak mají spíše oni než samotné Lesy. Ty jsou jejich obětí.

Tvrdí-li ministr, že „o tom, kde se bude těžit dřevo, nerozhodují firmy, které les obhospodařují, ale dlouhodobé lesní hospodářské plány schválené státem, které určují rozsah i způsob těžby” (LN 21. 1.), zapomíná dodat, že tyto plány vyrábí také soukromé firmy, a jejich propojení s firmami těžebními se dá předpokládat. A tak si vítězové „poctivé” veřejné soutěže budou moci těžit státní dříví poněkud pohodlněji – dle vlastního plánu. Avšak bez odpovědnosti za stav lesa. Dodavatelé prací a překupníci státního dříví totiž nevykonávají funkci odborného lesního hospodáře. Ministr by si měl přečíst alespoň lesní zákon, aby zjistil, že ten, kdo státní les obhospodařuje, není soukromá firma, jak tvrdí, ale státní podnik mající stejné povinnosti při hospodaření jako ostatní vlastníci lesů.

Špatná paměť v ODS i v TOP 09 Že je „zvolený způsob prodeje státního dříví založen na zkušenosti z minulých let, kdy se opakovaně potvrdilo, že stát sám prodává dřevo hůře než soukromé firmy”, měl Ivan Fuksa tvrdit už 15. května 2007, kdy na půdě parlamentu jeho stranický předchůdce Petr Gandalovič projevem akcentoval představení jiné koncepce Lesů ČR. Na objednávku ODS ji zpracoval tým skutečných odborníků. Seznámeni s ní byli i někteří dnešní poslanci TOP 09.

Na rozdíl od té Fuksovy však stojí na konkrétních ekonomických podkladech, má nesrovnatelně fundovanější obsah a především – aplikuje přesný opak toho, co nyní prosazuje Fuksa: nikoli komplexní, ale oddělenou, transparentní zakázku na služby a na dříví, a nikoli jeho prodej překupníkům, ale ve vlastní režii Lesů přímo dřevozpracovatelům, tedy s maximální kontrolou kvality a objemu dříví státem. Tu z letadla ani pomocí 28 nových pozemních kontrolorů u milionů ročně kácených stromů zajistit nelze.

Paradoxně o koncepci z roku 2007 dnes mlčí nejen Fuksa, ale i celá ODS. Jako by neexistovala, jako by Fuksův záměr nebylo s čím konfrontovat. Ani v TOP 09, jež vede zemědělský i lesní výbor parlamentu, si raději nevzpomínají. Asi se zkrátka nehodí do not.

Fuksova slova, že stát není nejlepší hospodář, tak budou asi naplněna. „Se socialismem jsme se vypořádali před dvaceti lety, tak ho přece nebudeme zavádět zpět do lesů,” píše obratný demagog. Zapomíná, že dříví si v sousedních státech prodávají lesní podniky samy. Ani nejhloupější sedlák v EU dříví neprodává dle Fuksových ideálů, kdy si kupec beze svědků stanoví objem a kvalitu, podle toho ho zaplatí a přeprodá dál. I kníže Schwarzenberg dříví ze svých lesů prodává sám, i Vojenské lesy, jejichž výsledky Fuksa paradoxně vyzdvihl. Že by u nich a u Schwarzenberga vládl socialismus? Nikoli. Pouze zdravý selský rozum, odpovědnost a snaha o maximální poctivost a zpeněžení.

Pachuť z Fuksovy jízdy k cíli neodstraní ani vtažení Transparency International do mazané hry o lesní miliardy a o socialistické jistoty v přístupu ke zdrojům suroviny budoucnosti – dříví. Kdyby ho chtěl Fuksa prodávat skutečně tržně a transparentně, kdyby mu šlo o zisk pro stát a o zaměstnanost na venkově, nabídl by je všechno dřevozpracovatelům a například přes aukce. To by pak ale dálnicí, po níž tolik spěchá, k tunelu nikdy nedojel...