Připravovaný zákon o šumavském národním parku by měl podle expertů vést k obnově zeleného porostu Šumavy. Na rozdíl od současných předpisů by jeho ustanovení měla být natolik jednoznačná, aby nemohla být různě vykládána. Shodovali se na tom dnes experti na konferenci o budoucnosti parku, která se konala v sídle Senátu. Představitelé ekologických aktivistů mezi řečníky nebyli.

"Je nutné přijetí zákona o Národním parku Šumava, který skutečně jednoznačně stanoví koncepci parku bez ohledu na politické tlaky v následujícím období," uvedl například ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Petr Zahradník. Podle něj parku neprospěly odlišné přístupy jeho dosavadních vedení i ministerstva životního prostředí.

Dosavadní předpisy o ochraně parku podle Zahradníka pro svou obecnost dodržovány nejsou; třeba zákaz měnit stávající vodní režim pozemků je cíleně porušován, je-li připuštěno odumírání stromů. Spory se vedou o to, zda pod extenzivní těžbu dřeva patří i kácení motorovou pilou, na což upozornil i ředitel správy parku Jan Stráský.

Zákon by měl podle sociologa Ivana Fišery pamatovat na reprodukci šumavských lesů v souladu s pravděpodobnými změnami klimatu. Norma by měla pamatovat na šetrný a uctivý přístup k Šumavě jako celku proti všem egoistickým a kořistnickým zájmům, uvedl Fišera. Potlesk si vysloužil za prohlášení proti uzákonění bezzásahových zón. "Vždycky je možné najít rozumnou míru těžby," dodal.

Uzákonění Národního parku Šumava, který je nyní vymezen vládním nařízením, navrhl Plzeňský kraj. Větší šanci na přijetí má ale návrh ministerstva životního prostředí. Jeho předloha počítá s rozdělením parku do tří zón, přičemž v bezzásahovém režimu má být asi 22 procent rozlohy parku. V první zóně s nejpřísnějším režimem ochrany má být do budoucna 35 procent plochy parku, v němž má být zachována využitelnost cest pro obce a průchodnost pro integrovaný záchranný systém.