Vedení Správy Národního parku Šumava rozzlobila páteční tisková zpráva Hnutí Duha. V té se mj. uvádí, že umělá výsadba v oblasti Ptačího potoka je po údajně nezákonném kácení plýtváním penězi.

„Ve vyšších polohách Šumavy – v horských a podmáčených smrčinách, ke kterým oblast Ptačího potoka patří – přirozeně rostou pouze smrky a jeřáby. Polomy a kůrovcové kalamity tu probíhaly po tisíciletí – a pralesy se vždy opět obnovily. Správa parku spočetla, že v místech ponechaných divoké přírodě vyrůstá průměrně 5000 mladých stromků na hektar. K obnově lesů by jich přitom stačilo 400 až 500,” uvádí se ve zprávě.

Představitel Duhy Jaromír Bláha pak dodal, že potřebné je vysazovat buky a jedle v nižších polohách národního parku, kde byly vždy součástí lesů, ale v posledních dvou stoletích je nahradily smrkové monokultury. Lidé, kteří v létě na Ptačím potoce bránili ilegálnímu kácení horských lesů, takovou pomoc vedení parku nabídli.

Sázení podle plánu

„Veškeré sázení je samozřejmě v souladu s platným lesním hospodářským plánem. A opět, jako už tolikrát, jde o zcela běžnou činnost. Ta probíhala i za minulého vedení Správy NP Šumava, na kterou Hnutí Duha dříve neupozorňovalo. Duha se ve své tiskové zprávě opět pokouší veřejnosti podsunout verzi o nezákonném kácení Na Ztraceném a opírá se přitom o dosud neuzavřené správní řízení České inspekce životního prostředí. Přičemž lokalita Na Ztraceném je legitimně ve druhé zóně ochrany přírody, ve které není kácení kůrovcem napadených stromů zakázané,” reagoval na tvrzení ekologů mluvčí Správy NPŠ Pavel Pechoušek.

Dodal, že Duha jako obvykle sází na demagogickou argumentaci, když srovnává nesrovnatelné s tím, že nebýt nedávného kácení, nemuselo by se dnes sázet. To vedení Národního parku zásadně odmítá ze dvou důvodů. Za prvé, asanace Na Ztraceném byla nutná k eliminaci rizika šíření historické kůrovcové kalamity a za druhé, sázení a podsadby v lokalitě Na Ztraceném jsou zcela v souladu s lesním hospodářským plánem, který tam podsadby dokonce nařizuje, a to bez ohledu na to, zda by se tam kůrovcové stromy kácely, nebo nekácely.

Zmíněná výsadba má přispět k variabilitě lesních porostů, protože půjde z velké části o dřeviny, jež Šumavě v důsledku historické orientace na smrkovou monokulturu chybějí.