České Budějovice – V prvních zónách šumavského národního parku by se mohlo opět těžit dřevo. V souvislosti s bojem proti kůrovcové kalamitě to připouští nový ředitel parku Jan Stráský. Expertní skupinu už dokonce pověřil vypracováním plánu nejefektivnějšího způsobu boje s kůrovcem. Návrh řešení by měl být hotov do poloviny března. Stráský věří, že kácení, které mu nejspíš doporučí, nebude rozsáhlé.

Stráský už při svém nástupu do čela národního parku deklaroval, že jeho hlavní úkol je zastavit kůrovcovou kalamitu na Šumavě. Pomoci mu s tím mají odborníci z národního parku i mimo něj. I když na jejich návrhy teprve čeká, již nyní nový ředitel očekává, že kácení v prvních zónách se Šumava nejspíš nevyhne. Drastický zásah do nejvíce chráněných zón ale neočekává. "Já nepředpokládám větší rozsah než 10 procent," uvedl Stráský. "Pokud mi experti řeknou, že je to nezbytná cesta, aby se kůrovcová kalamita zpomalila a gradace snížila, tak nebudu váhat a použiji i tento způsob," dodal.

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí

"My chceme, aby těžba byla těžba, která bude přirozeně šetrná k přírodě a která nebude znamenat žádné fatální škody."

Kácení se ale příliš nezamlouvá ekologům. "Je samozřejmostí, že se v národních parcích část území ponechává divoké přírodě a kácení do takových míst pochopitelně nepatří," upozornil programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kopecký. A pochybnosti o kácení v nejpřísněji chráněných oblastech mají i starostové šumavských obcí. "V prvních zónách sanace lýkožrouta pouze ve výjimečných a ojedinělých případech," míní starosta Modravy Antonín Schubert (nezávislý).

V posledních letech láme v méně ceněných zónách šumavského národního parku těžba dřeva rekordy. Přemnožení kůrovce způsobil orkán Kyrill, který v Česku udeřil v lednu 2007 a v lesích za sebou zanechal spoušť. Stroje ale podle kritiků ničí Šumavu víc než samotný brouk. Těžba dřeva na Šumavě se tak probojovává do role jednoho z největších sporů na poli ochrany životního prostředí.