MODRAVA Padesátiletý dřevorubec Jaroslav už viděl ve své peněžence tisíce korun za stromy, které v šumavském parku pokácí.

Místo toho teď tráví hodiny sezením na pařezu a sledováním policejních manévrů. O práci a peníze jej totiž připravují denně ekologičtí aktivisté. Vběhnou do lesa, kde má kácet kůrovcem napadené stromy, sednou si k nim a on musí pilu vypnout.

„Denně jeden dřevorubec zvládne vykácet patnáct až dvacet kubíků dřeva. Za včerejšek jsem porazil devět kubíků dřeva, takže jsem přišel zhruba o patnáct set korun,” říká dřevorubec Jaroslav ze středních Čech. Za kubík poraženého dřeva platí správa parku dělníkům 150 korun. Denně by si tak mohli vydělat až tři tisíce korun, ale kvůli aktivistům nemohou.

O kácení se už zajímá i Brusel

Mezi tím EU požádala české ministerstvo zahraničí, aby jí kácení v nejcennějších chráněných zónách parku vysvětlilo.

Podle zákona nesmí v lokalitě, kde se kácí, nikdo být v okruhu velkém jako dvojnásobek výšky stromu, tedy zhruba v padesátimetrovém kruhu okolo. „Všichni už tu mají nervy na pochodu, přicházíme o peníze a vůbec bych se nedivil, kdyby jim někdo z dřevorubců dal po hubě, protože kolikrát vběhnout přímo před strom, který už je naříznutý. Kdyby to na někoho spadlo, odneseme to u soudu my,” říká důrazně dřevorubec.

Kromě výdělku však dělníci přicházejí i o další peníze. Musí si platit ubytování, dopravu do místa a zdravotní a sociální pojištění.

„Spousta lidí tady si udělala živnostenské listy a má rodiny, které musí uživit. Když tady budou takhle blbnout, tak si nic nevyděláme. Stejně to nikam nevede a je to jen zákopová válka,” dodal dřevorubec. Na Šumavě u Modravy se pokouší pracovat sedmdesát dřevařů. Na místě je přibližně stejný počet odpůrců, kteří v kácení brání.