Ekologové odvolali nejvyšší pohotovost v lokalitě Ptačí potok na Šumavě. Ráno na místo sice dorazili dřevorubci s pověřením kácet označené stromy, avšak nikoli v bezzásahové zóně. Jan Stráský mezitím hájil intenzivnější zásahy proti kůrovci.

V úterý ráno do lokality kolem Ptačího potoka u Modravy dorazili poprvé dřevorubci s pověřením kácet označené stromy kvůli kůrovcové kalamitě. Pracují ale v lese, kde se podle ekologů může zasahovat. Ekologové proto odvolali nejvyšší pohotovost. Podle ředitele parku Jana Stráského se ale dřevorubci na Ptačí potok vrátí.

Na zhruba deset zahraničních dělníků tu podle České televize čekalo 28 aktivistů, kteří kácení lesů na některých místech bezzásahové zóny považují za nelegální a vzhledem k řešení kůrovcové krize za neefektivní. Ekologové navíc považují kácení stromů na Ptačím potoce za nelegální. Hlídky Hnutí Duha už v pátek zjistily, že v lokalitě Ptačí potok na Modravsku byla bez vydání příslušných výjimek pokácena téměř stovka stromů. Některé z nich byly navíc zcela zdravé.

„Pohovořili jsme i s šéfy těch dělníků. Tvrdí nám, že dnes budou jen mimo bezzásahovou zónu a že si nepřejí žádné konflikty," uvedl pro ČT24 přírodovědec Mojmír Vlašín. Mluvčí parku Pavel Pechoušek pak pro ČTK uvedl, že i když tento týden se těžaři na Ptačí potok opět vrátí, dnes to být nemá. Aktivisté předpokládají, že pouhou svou přítomností zabrání v těžbě, neboť dřevař musí zajistit, aby se v místě těžby nezdržovala cizí osoba.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha dosud nemá správa Národního parku Šumava ke kácení udělenou výjimku a nemá zpracovaný vliv na významnou lokalitu NATURA 2000. V podmáčené oblasti je podle něj vyznačeno odhadem 3000 stromů.

„V místě, kde žijí ohrožené druhy zvířat, by vznikla obrovská holina,” uvedl Bláha pro ČTK. Vedení parku argumenty aktivistů údajně odmítlo. „Doufáme, že policie rychle a důkladně prošetří zjevně ilegální kácení. Evidentně nejde o kůrovce – dřevorubci porážejí i naprosto zdravé stromy,” uvedl pak Bláha v tiskovém prohlášení.

Hnutí Duha současně podává podnět České inspekci životního prostředí, aby devastaci parku zastavila, neboť zahájení masivního kácení v okolí Ptačího potoka v Modravských slatích je podle nich porušením zákona a dalším selháním ředitele Jana Stráského a jeho náměstka Jiřího Mánka.

„Šéfové národního parku opakovaně porušují zákon a ministerstvo životního prostředí tomu nečinně přihlíží. Takové jednání je v právním státě naprosto skandální a povede k dalšímu oslabení důvěry občanů ve státní instituce. Každý občan, chce-li pokácet strom, musí k tomu mít povolení, jinak mu hrozí pokuty a soudy. Ředitel národního parku kácí v pralese bez povolení a ministerstvo k tomu mlčí,” uvedl ředitel Hnutí DUHA Petr Machálek.

Hnutí DUHA podalo podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu

Podle ekologů navíc vedení šumavského národního parku pod záminkou boje proti kůrovci nehospodárně utrácí veřejné finance. Hnutí Duha proto podala podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, aby se postupy správy parku pod vedením Jana Stráského okamžitě zabýval.

„Zasahovat proti kůrovci v horském lese určeném pro ponechání přirozenému vývoji je ekonomický nesmysl. Vyžaduje to velké finanční náklady na kácení, odkorňování, následné zalesňování holin a ochranu mladých stromků před zvěří. Přitom příroda je schopna to zajistit sama a zadarmo. Vedení parku navíc nařídilo kácet kolem Ptačího potoka, aniž k tomu mělo příslušné výjimky ze zákona. Ředitel Stráský by měl vše uhradit z vlastní kapsy,” uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

„Ukazuje se, že vedení parku v čele s Janem Stráským chce kácet za každou cenu a nerespektuje ani zákony, ani pravidla řádného hospodaření se svěřenými financemi. NKÚ by měl celou věc prověřit co nejdříve,” doplnil ředitel Hnutí DUHA Petr Machálek.

Správa národního parku utrácí podle aktivistů veřejné finance za práce, které jsou nelegální a často úplně zbytečné. „Například označit k těžbě několik tisíc konkrétních stromů v době, kdy není jisté zda a kdy správa parku získá nezbytné výjimky ke kácení, postrádá smysl. Také kácení zdravých stromů nebo naopak odkorňování smrků, ze kterých už kůrovec vylétl, nemá ani jako ,boj proti kůrovci' žádné opodstatnění,” myslí si ekologové.

Podle aktivistů je proto velkoplošné nasazení motorových pil v lokalitě v příkrém rozporu se zákonem. Celou věc již ze stejného důvodu na podnět hlídek Hnutí DUHA vyšetřuje policie a Česká inspekce životního prostředí.

Stráský: Budu prosazovat intenzivnější zásahy proti kůrovci

Ředitel Národního parku Šumava mezitím dopoledne uspořádal tiskovou konferenci, na které postoj správy obhajoval s tím, že zákrok člověka je v současné chvíli nutný. „Po nástupu do své funkce jsem předpokládal, zřejmě mylně, že všichni chápeme, že se něco na Šumavě musí dít jinak, poněvadž jinak by obměna vedení parku byla zbytečná," uvedl Stráský.

Podle něj bude proto Národní park Šumava i nadále prosazovat intenzivnější zásahy proti kůrovci. Poslední letecké snímkování šumavských lesů podle jeho slov totiž potvrdilo další rozšíření plochy zasažené kůrovcem. Jediná možnost, jak zastavit současnou gradaci kůrovce, prý tudíž spočívá v tom, že se mu lidé postaví razantně. „Pakliže to neučiníme, hrozí, že do tří let nebude na západní části Šumavy žádný smrk," varoval náměstek ředitele správy parku Jiří Mánek.

V oblasti podle šumavského parku převažují málo odolné smrkové stromy a chybí listnaté, které by byli přirozenou bariérou. Podle odhadů správy letos množství napadených stromů přesáhne tři miliony kubíků dřeva, kůrovec se navíc začal rozšiřovat i na mladší stromy.

Podle ekologů ale správa národního parku pod vedení Jana Stráského neprezentuje stav lesů objektivně. Zaměřuje se výhradně na statistiky stavu horního patra lesa, nepřiznává, že se nedaří vracet kvalitní horský les tam, kde zásahy proti kůrovci motorovou pilou vytvořily holiny.

Podle Hnutí DUHA totiž z vrtulníku pozorovatel vidí jen horní patro lesa a nemůže proto poznat, zda je les suchý, nebo ne. „Je to stejné, jako kdyby vám lékař vyšetřoval mandle pomocí dalekohledu pohledem od dveří ordinace,” myslí si ekologové.

Park už v pondělí oznámil, že tlaku aktivistů neustoupí a že dřevorubci se na Ptačí potok určitě vrátí. V místě je třeba pokácet kolem 3000 stromů napadených kůrovcem. „Pokud bychom nyní neměli proti kůrovci zasáhnout, kůrovec může ještě toto léto zahubit dalších 30.000 stromů," uvedl Jiří Mánek ze správy parku.

Podle platného usnesení ministerstva životního prostředí musí ale dle aktivistů Jan Stráský nejprve nechat posoudit důsledky plánovaného kácení pro vzácnou přírodu, která je součástí soustavy Natura 2000, jak vyžaduje zákon o ochraně přírody a krajiny.

Podle ekologů musí také získat speciální výjimky, jež pro plánované kácení zruší platnost zákona, podle kterého se v národním parku nesmí ničit přírodní ekosystémy anebo poškozovat místa, kde žijí státem chráněné druhy zvířat.

Zákon o ochraně přírody a krajiny je ale podle Stráského postaven na nereálných principech. Vzhledem k nereálným podmínkám vynucuje nepřetržité dožadování se výjimek, protože ho v jeho základních limitech není možné respektovat. „Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami," dodal.