Trhy & ekonomika
Stanislav Ptáčník
Tendry na těžbu dřeva budou na rok až 10 let * Ministerstvo jako výhodnější prosazuje prodej dříví „u pařezu”
Takzvané velké tendry na těžbu ve státních lesích po roce 2011 by měly být vypisovány na dobu jednoho až deseti let. Uplatněn má být tzv. senátní model, v němž se bude vycházet z lesnických hospodářských plánů. Zadávání zakázek má být rozfázováno tak, že každý rok budou vypisovány soutěže na desetinu území obhospodařovaného Lesy ČR.
Vyplývá to z dlouhodobé koncepce ministerstva zemědělství k hospodářské politice Lesů České republiky (LČR), kterou novinářům představil ministr zemědělství Ivan Fuksa. Ministr chce dlouhodobé tendry vyhlásit nejpozději do poloviny března příštího roku.
Vytěžené dřevo ze státních lesů mají podle materiálu prodávat přímo těžařské firmy (model P – při pni). Tento systém je přitom kritizován jako výhodný pro firmy, ale nevýhodný pro stát. Fuksa si chce koncepci nechat schválit vládou. Ministrům ji hodlá předložit v polovině února.
„Chci také, aby byl materiál podrobně představen na veřejném slyšení ve Sněmovně a Senátu za účasti veřejnosti,” řekl. Ke spolupráci při nastavení soutěžních podmínek ministr přizval podle svých slov také nevládní organizaci Transparency International. Koncepce podle něj klade velký důraz na posílení kontroly tak, aby stát dostával za služby i dřevo poctivou cenu a aby byly maximálně omezeny krádeže dřeva ve státních lesích. Jak uvedl ekonom Miroslav Zámečník, člen dozorčí rady Lesů ČR, kontrola v lesích má být zajištěna jak technickými prostředky, tak i motivací nezávislých inspektorů.
Pro zajištění přístupu ke dřevu i pro menší zpracovatele počítá návrh s povinností vítězů tendrů prodávat nejméně pětinu dřeva po malých množstvích na veřejném trhu. Kromě burzy plánuje ministerstvo, že část dřeva se bude prodávat také prostřednictvím internetových aukcí.
Systém, při němž státní podnik umožní těžařským firmám kácené stromy také dál prodávat, má řadu kritiků. Dlouhodobě se proti němu stavějí menší dřevozpracovatelské firmy, ekologové, ale i někteří vysokoškolští profesoři či majitelé obecních a soukromých lesů. Podle kritiků by měly státní lesy od těžařů nakupovat pouze služby a dřevo prodávat ve vlastní režii, jak je to obvyklé v zahraničí. Ve vlastní režii (model OM – obchodní místo) prodávají všechno dřevo nebo jeho většinu například státní lesy v Bavorsku, Rakousku, Sasku, Polsku či na Slovensku. Stejným způsobem dřevo prodávají také Vojenské lesy a statky, stejně jako obce a soukromí majitelé lesů.
MZe naproti tomu argumentuje tím, že situace ČR je specifická v tom, že je zde mimořádně velký podíl státního vlastnictví lesů. Zadáním a cílem koncepce je pak podle Fuksy nastavit model hospodaření ve státních lesích tak, aby poskytoval státu co nejvyšší a stabilní výnos.
Výsledky analýz, porovnávajících dvouleté souběžné fungování obou typů prodeje v letech 2008 a 2009, podle ministerstva jednoznačně potvrdily, že model těžby a následného prodeje dřeva těžařskými firmami je pro stát výhodnější.
Kritici tvrdí opak a analýzy zpochybňují. „Je to manipulace s daty,” řekl ČTK prezident Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů Zdeněk Valný. Pro stát je i podle něj výhodnější prodej dřeva na odvozním místě, spojení těžby a prodeje je prý šité na míru velkým těžařským firmám, což ohrožuje existenci malých zpracovatelů a zaměstnanost v regionech.
Oddělit prodej dřeva od těžby doporučuje ministerstvu také expertní skupina Národního lesnického programu. Program coby dlouhodobý koncepční dokument schválila v roce 2008 vláda. Usnesení Sněmovny z letošního dubna pak ministru zemědělství doporučuje vycházet při přípravě dlouhodobého obchodního modelu Lesů ČR právě z doporučení expertů Národního lesnického programu.