Antonín Schubert
Šumava – První šumavský kulatý stůl, který se po demonstraci ekologů Na Ztraceném konal na Modravě, nevedl nikam a nepřinesl žádný výsledek. Ačkoliv většina u kulatého stolu měla vůli se dohodnout, menšina demonstrovala, že pouze jejich názor je ten správný a buď bude po jejich, anebo prostě dohoda nebude. Kulatý stůl ministra Tomáše Chalupy trpěl stejnou chorobou, a tak mi nezbývá než souhlasit s jeho dnešním prohlášením, že s ohledem na vyhrocené stanovisko některých členů stínové vědecké rady parku nepovažuje konání kulatého stolu za smysluplné.
Jako starosta obce, na jejímž správním území je nejrozsáhlejší celek první zóny v národním parku, považuji pokračování diskuse k návrhu zákona o národním parku za nutné. Bez osočování, bez pomluv, bez ultimativních požadavků, bez zákulisních politických intrik, na základě znalosti celospolečenských potřeb a vědeckých poznatků.
Konaly se celkem čtyři kulaté stoly, kterých byli přítomni zástupci ministerstva, Správy šumavského parku, přírodovědců, vědeckého experta na ekologii lesa, poslanců, senátorů, krajů, obcí a občanských sdružení.
Setkávali jsme se s nadějí,že dohoda je možná. Postupná zjištění byla rozčarováním. Po každém a před každým dalším kulatým stolem jsme byli svědky, že zástupci občanského sdružení Šumava Pro a přírodovědce Jakuba Hrušky veřejně prezentovali svoji hrubou nespokojenost s výsledky vznikající společné dohody. Nespokojenost vyjadřovanou ultimativními a protizákonnými požadavky a pravidelným přirovnáváním každého opačného názoru k demagogii. Většina měla snahu se dohodnout, že Šumava není pouze přírodovědeckou rezervací, ale středoevropským prostorem, ve kterém je možné bez vážných rizik a katastrof ochraňovat jak přírodní, tak kulturní hodnoty Šumavy. Že Šumava je prostorem pro život tetřeva i domorodé obyvatelstvo tak, jak tomu bylo po staletí. Menšina u kulatého stolu se domnívá, že takové naše smýšlení je demagogické, odporující zájmům existence Národního parku Šumava.