Mrtvé dřevo v pralesích svědčí lišejníkům. Vyplývá to ze studie týmu, vedeném vědci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Odborníci studovali dlouhodobý dopad přírodních narušení, takzvaných disturbancí, na druhovou rozmanitost lišejníků v tzv. primárních lesích Západních Karpat. Našli vzácné lišejníky a několik druhů považovaných za vyhynulé, o čemž informovala mluvčí ČZU Karla Mráčková. Podle ČZU není stále dost známo o vlivu přírodních disturbancí, například vichřic či kůrovce, na konkrétní skupiny organismů, a platí to i u lišejníků.
Vědci studovali data z primárních horských smrkových porostů. Zkoumali přítomnost lišejníků u živých stromů, souší a padlých kmenů z 57 studijních ploch. Pomocí rekonstrukce disturbanční historie pak testovali, jak byly druhová bohatost a zastoupení lišejníků ovlivněny současnou strukturou porostů a disturbančními režimy za posledních 250 let.
Celý článek najdete v deníku Haló noviny
