Situace v Národním parku Šumava se přiostřuje. Policie odstřihává ekologické aktivisty od stromů, které jsou napadené kůrovcem a údajně musí být pokáceny. Zda je kácení stromů v bezzásahových zónách legitimní, není ovšem jasné.

Na stranu ekologických aktivistů z Hnutí Duha se přidává velká část přírodovědeckých expertů. Například Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Ten je přesvědčen o tom, že vedení parku mělo nejprve diskutovat o svých krocích a brát v potaz názory odborníků a přírodovědců.

Podle Moldana se proti kůrovci má zasahovat a uznává, že na Šumavě napadá stromy. Zasahovat by se proti němu mělo ale jinak, především v I. bezzásahových zónách parku. „Problém je v tom, kde se kácí. Že se vůbec kácí, v tom problém není," řekl Moldan v Událostech, komentářích na ČT. Podle něj kůrovec z I. zóny parku neohrožuje ostatní stromy.

„Vedení parku ztratilo kontakt s přírodovědnou komunitou a ztratilo kontakt a kontinuitu s bývalým vedením parku," uvádí jako závažný problém Moldan. „Přece se nemůže všechno zahodit a začít úplně znova," zastává se vedení parku před současným ředitelem Janem Stráským. „Kůrovec tam je, ale jsou to jen jednotlivá izolovaná ohniska."

S názorem přírodovědce Moldana ale nesouhlasí rada šumavského parku, tentokrát reprezentovaná Janem Zahradníkem. Podle něj se musejí tyto kroky jako kácení stromů v bezzásahových zónách nutně učinit, jinak prý hrozí zkáza Šumavy.

Související: Kompletní vyjádření ministra životního prostředí Tomáše Chalupy

„Ekologové by měli zmlknout a přiznat si zodpovědnost za to, v jak špatném stavu je příroda v Národním parku Šumava," tvrdí Zahradník. Podle něj byla vědecká sekce rady, která byla nedávno zrušena, vždy zdrojem problémů a nikdy se kvůli ní nic nedohodlo. Její zrušení a další kroky nového složení rady podle něj povede k záchraně Šumavy.