PETR KAMBERSKÝ
Na Šumavě jde o peníze až v první řadě
Správa národního parku a chráněné oblasti Šumava přichází s revoluční novinkou: ve výběrových řízeních na nákup dřeva nebude napříště rozhodujícím kritériem cena, ale nejlepší vstupní vlastnosti. A klíčovou vlastností bude vzdálenost provozovny od parku... Předražená nabídka z Vimperka má přednost; kdo by totéž zvládl levněji v Klatovech, má smůlu. Smysl je očividný: park chce zvýhodnit místní firmy – za naše peníze.
V podtextu návrhu je slyšet nářek nad „Kazachy kradoucími práci”. Oblíbený argument, že v Rakousku pracují v lesích Rakušané, je značně matoucí: lesy patří převážně klášterům. A ty, coby soukromí vlastníci, mohou zadávat práci třeba andělům – tedy pokud věří, že by se byli ochotni zamatlat od smůly. Naopak správa parku je veřejná instituce, která se, překvapivě, musí řídit zákony.
Nejde jen o rovnou soutěž, předražené dřevo a snadný byznys. Statisíce Čechů i Moravanů v dějinách odcházely za lepším a byli rádi, že mohli dělat práci, do níž se domorodcům příliš nechtělo. Proto bychom každého, kdo chce z veřejných peněz zvýhodňovat místní či kontrolovat rodnou řeč dělníka, měli poslat přesně tam, kam se vedení parku snaží dostat nebohého kůrovce.
