Marie KUDRNOVSKÁ
Rozhovor Haló novin s poslancem Vladimírem Koníčkem, církevním expertem KSČM
* Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi se dohodla, že by stát mohl církvím vrátit 56 procent jejich bývalého majetku jako pole, lesy a rybníky v hodnotě 75 mld. korun a za majetek, který vrácen nebude, by doplatil 59 mld. Kč. Peníze by stát vyplácel po dobu 30, 20 nebo 15 let, v úvahu by byla brána inflace. Překvapil vás tento návrh?
Návrh mě nepřekvapil, protože Nečasova vláda pokračuje ve šlépějích vlády Topolánkovy a chce vrátit církvím vše, o co si řekly. Byl jsem členem parlamentní komise k zákonu o vyrovnání s církvemi a v této komisi jsem několikrát zpochybňoval rozsah majetku, který má být předmětem vyrovnání. Vláda chce vracet celkem asi 50 tis. hektarů, které jsou ve správě Pozemkového fondu, a 150 tis. hektarů ve správě Lesů ČR. V návrhu Topolánkovy vlády se původně vůbec o rozsahu nemluvilo, po žádosti opozice vláda přišla s číselným vyjádřením a přiznala, že by chtěla vrátit církvím celkem 260 tis. hektarů.
* Není to moc?
Je to příliš. V literatuře je možné dohledat, že církev vlastnila v r. 1918 asi 380 tis. hektarů půdy a byla největším latifundistou. První pozemková reforma uzákoněná v r. 1919 původně mluvila o záboru 234 tis. hektarů církevní půdy, ve skutečnosti bylo odňato pouze 37 tis. hektarů, protože církev využívala všechny prostředky k tomu, aby nebyl zabraný majetek převáděn na nové vlastníky. V r. 1947 byl přijat zákon o revizi první pozemkové reformy, ten se týkal 177 tis. hektarů církevní půdy.
* Kolik chce tedy Nečasova vláda církvím vrátit?
Když 200 tis. hektarů, které chce vrátit fyzicky, ocenila na 75 mld. korun, tak 59 mld. korun, které chce vyplatit za pozemky ve vlastnictví obcí, krajů, či jiných osob, odpovídá asi 150 tisícům hektarů. Tedy celkem 350 tis. hektarů. Vláda tak chce církvím vrátit skoro všechno, co vlastnily v r. 1918, před provedením pozemkových reforem.
* Co říkáte způsobu ocenění majetku?
Výpočty, které předložila už Topolánkova vláda, byly nerealistické. Oceňovala například lesní pozemky cenou 27,70 Kč za m2, přitom ve výročních zprávách Lesů ČR je možno se dočíst, že Lesy ČR nakupují lesní půdu zhruba za 10 korun. Stejně nadhodnotila i cenu zemědělské půdy. Navrhovala cenu 44,50 Kč za m2, přitom Pozemkový fond ČR obchoduje v cenách kolem 5 Kč.
* Zpochybňujete tedy celkovou částku 134 mld. Kč, která má být předmětem vyrovnání?
Ano, zpochybňuji. Nečasova vláda totiž převzala částku, o které mně ministr Jehlička napsal: »Výsledná částka odškodnění státu zainteresovaným církvím a náboženským společnostem, ke které se v závěru příprav věcného záměru zákona dospělo, je výsledkem konsenzu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. « Takže nejdřív se s církvemi dohodne částka, a pak se hledají čísla, která ve výsledku dají předem dohodnutou částku.
* O jaké částce vlastně můžeme hovořit?
Když se podíváte do historických pramenů, tak druhá pozemková reforma se týkala asi 30 tis. hektarů církevní půdy. Přesné údaje je těžké dohledávat, protože se prolínala s revizí první pozemkové reformy. Takže když to vynásobíte s cenou 10 Kč za m2, bude výsledek 3 mld. korun! A to je řádově jinak než vládní návrh.
* Stát platí církvím 1,5 mld. korun ročně, připomněl pražský arcibiskup Dominik Duka. Zablokovaný majetek podle něj přináší 4,5 mld. korun...
On však pan arcibiskup vycházel z rozsahu majetku, který měla církev při vzniku republiky skoro před sto lety. Náklady na církve jsou opravdu tak vysoké, a pokud bude v platnosti zákon o zabezpečení církví z r. 1949, tak porostou, protože se o státní příspěvek bude hlásit více církví. Přitom už v r. 1993 Ekumenická rada církví přijala usnesení, že církve směřují k ekonomické nezávislosti na státu v oboru vlastní duchovenské činnosti v rozmezí do 10 let. A v oblasti majetku církve deklarovaly, že mají zájem o vrácení veškerého majetku zabaveného po 25. únoru 1948. Jsou ochotny přijmout v krajním případě výčet nevráceného majetku se zdůvodněním, k jakému účelu bude použit a komu bude patřit.
Před těmi skoro 20 lety se opravdu církve chtěly vyvázat ze závislosti na státu, počítaly například s daňovými asignacemi, ale postupem času zjistily, že stálý příjem od státu je jistější »vrabec v hrsti«, než případný »holub daňových asignací na střeše«.
* Bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý hovoří o vytvoření jakéhosi »fondu církevního majetku«. Navrhuje vrátit církvím třetinu nemovitostí, kterou požadují. Zbytek vložit do fondu, který by majetek spravoval, a z výtěžku církve financovat. Jak to vnímáte?
To by bylo reálné v případě toho velkého rozsahu majetku, ale jak jsem řekl, podle mě není možné o tak velkém rozsahu uvažovat. Také je potřeba připomenout, že velké množství majetku, především církevní stavby a pozemky s těmito stavbami svázané, bylo církvím vráceno. Nejenom zákony, ale i vláda svými usneseními vracela majetek, který církve požadovaly.
* Na blokovaný církevní majetek si nejednou stěžují města a obce. Věříte, že se to vyřeší?
Odblokování majetku dosud blokovaného zákonem o půdě by mělo být hlavním výsledkem zákona. Obce by pak mohly do svých územních plánů zahrnout i pozemky dosud blokované jako pozemky někdy v minulosti obhospodařované církvemi.
* Jak by mělo financování církví vypadat podle vás?
Církve samy v minulosti deklarovaly, že by nejraději byly na státním příspěvku nezávislé. Pojďme tedy diskutovat o tom, jak uspořádat další financování církví. Jak jsem už říkal, před 20 lety měly církve představy o daňových asignacích, tedy o části daně, kterou by daňový poplatník určil jako příspěvek na činnost konkrétní církve. Ale vzhledem k trvalému poklesu věřících se v současnosti takový model církvím nezamlouvá. Duchovní činnost by si měly církve financovat samy. V oblastech, jako je oblast sociální a zdravotní, by měly mít stejné postavení jako organizace zřizované jinými zřizovateli. Pokud bude stát pokračovat ve vyplácení příspěvku podle zákona o hospodářském zabezpečení církví z r. 1949 po nějaké přechodné období, mělo by být co nejkratší. Dovedu si ho představit v délce 5 let.
* Celé vyrovnání má však probíhat až 30 let.
Topolánkova vláda dokonce počítala se splácením až 60 let, Nečasova uvažuje o variantách 15-30 let. To se ovšem odvíjí od těch obrovských částek, o kterých vlády prozatím uvažovaly. Pokud by se jednalo o náhrady v řádu miliard, s tím by se mohl státní rozpočet vyrovnat během několika let, zvláště když bude zátěž snížena o příspěvek podle zákona starého více než 60 let.
* Co vám na způsobu dosavadního projednávání vadí nejvíc?
Není správné, že se na přípravě nepodílejí všechny strany zastoupené ve sněmovně. Začala to už Zemanova vláda, Topolánkova v tom pokračovala a Nečasova jen dokončuje, že připravuje nějaký návrh bez celospolečenské diskuse. Ale vůbec nejvíc mně vadí neustálé omílání nesmyslu, že všechno církvi ukradli komunisté. Z toho, co jsem řekl, jasně vyplývá, že většina majetku byla církvím odebrána na základě zákonů přijatých před únorem 1948. Prosím tedy vládu, aby se neuchylovala ke lžím nejen v rozsahu, ale i v důvodu takového rozsahu vyrovnání.
***
Vadí mi neustálé omílání nesmyslu, že všechno církvi ukradli komunisté. Většina majetku byla církvím odebrána na základě zákonů přijatých před únorem 1948!