Organizátoři zimních olympijských her v Pekingu opakovaně slíbili, že uspořádají nejekologičtější hry v historii, s neutrální uhlíkovou stopou. Ovšem mimo uzavřenou olympijskou bublinu věci rozhodně nejsou tak zelené. Čínská vláda se tento týden zavázala, že místní uhelné elektrárny pojedou na plný výkon, aby pokryly poptávku po energii, napsal zpravodajský server NPR.
„Dodávky uhlí budou posíleny a uhelné elektrárny budou podporovány v provozu na plný výkon a zvýšení výroby elektřiny s cílem pokrýt energetické potřeby pro výrobu a spotřebu obyvatelstva,“ uvedla státní tisková agentura Nová Čína.
Začátkem tohoto měsíce vyzvali čínští představitelé producenty uhlí, aby zajistili stabilní dodávky - jinak budou čelit „následnému vyšetřování a budou povoláni k zodpovědnosti“.
Přetrvávající závislost Číny na uhlí je další připomínkou reality, která existuje mimo olympijskou bublinu. Oficiální představitelé se holedbali odhodláním splnit cíl olympiády být šetrnější k životnímu prostředí. Vládou podporované sdělovací prostředky hlásaly, že „Peking 2022 bude nejekologičtější a nejčistší olympiádou v historii“. A symbolem splnění tohoto závazku měl být olympijský oheň hořící jen na vrcholku pochodně, a ne v obří míse či kotli, jak je tradičně zvykem.
„Je to poprvé v historii olympijských her, kdy jsou všechna sportoviště stoprocentně poháněna zelenou energií, přičemž použitá technologie výroby ledu produkuje nulové emise,“ napsal deník China Daily.
Ovšem produkce uhlí není jedinou věcí, na kterou poukazují skeptici zpochybňující tvrzení Číny o nejekologičtější olympiádě všech dob. Odborníci z kanadské Brockovy univerzity uznávají snahu Číny vybudovat stavební a dopravní projekty olympijských her způsobem, který je šetrnější k životnímu prostředí.
Ale tento týden tuto snahu označili za „greenwashing“, který má zakrýt takové problémy, jako je zničení části přírodní rezervace kvůli lyžařské sjezdovce a rozsáhlé používání umělého sněhu. Na olympijské disciplíny je podle nich denně potřeba asi 49 milionů litrů vody smíchané s chemikáliemi.
„Většina lidí pravděpodobně neví, že Peking má už mnoho let nedostatek vody,“ řekla Liette Vasseurová, profesorka biologie na Brockově univerzitě.
Čína je druhá největší ekonomika světa a největší znečišťovatel klimatu. Proto je klíčovým hráčem v mezinárodním boji za omezení klimatických změn, a jako taková čelí pravidelně kritice a výzvám, aby přijala odpovídající opatření.
Země už se zavázala snížit závislost na fosilních palivech a čínský prezident Si Ťin-pching nedávno zdůraznil význam dosažení klimatických cílů.
V krátkodobém horizontu ale Čína zvýšila využívání uhlí v naději, že tím odvrátí hrozbu nedostatku energie. Cestu země k čistším zdrojům paliv navíc komplikují hospodářské dopady pandemie. Čínské regulační orgány proto ustoupily od některých požadavků, aby pomohly továrnám obnovit ztráty a reagovat na nový nárůst poptávky.
V loňském roce dosáhla produkce uhlí jen v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko 1,06 miliardy tun, uvedla agentura Nová Čína. Poznamenala přitom, že tato oblast je už 17 let po sobě největším dodavatelem elektřiny v Číně.
ČTK/NPR
