Ochranáři chtějí udržet výjimečnost lokality Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Labské pískovce i do budoucna. Lokalita by měla odolat tlakům na její přetváření a zachovat si standardy, pro něž ji vyhledávají turisté i filmaři. ČTK to řekl ředitel odboru ochrany přírody spadající pod Správu Národního parku České Švýcarsko Petr Bauer. Na 27. června připadá 50. výročí schválení vyhlášení CHKO Labské pískovce. Vyhláška, kterou byla zřízena chráněná krajinná oblast, však nabyla účinnosti až 19. září 1972.
Přípravy vyhlášení CHKO Labské pískovce sahají do 60. let 20. století, nápad chránit krajinu tvořenou řadou soutěsek a kaňonů, se zrodil už ve 20. letech minulého století. „Nejstarší listina, kterou jsem dohledal v archivu, je z roku 1958, kdy začaly první myšlenky na přípravné práce ze strany tehdejších úřadů,“ uvedl Bauer. První podnět týkající se ochrany oblasti byl spojen s pozemkovými úpravami, psal se rok 1923. „Jedním z těch, kteří navštívili naši oblast Labských pískovců, byl právě v roce 1923 Rudolf Maximovič, který navrhl tehdejším vlastníkům vymezit určité plochy jako takové přírodní rezervace,“ doplnil ředitel. Podle něj šlo o první impuls k tomu, aby se oblast stala cílem zájmu státních úřadů.
Zpočátku byla podle Bauera ochrana mnohem přísnější, protože se do porostů lesnicky nezasahovalo. „Teď se snažíme alespoň pozitivně podpořit druhovou skladbu zeleně,“ řekl ředitel. Podle něj je na území CHKO velká část hospodářských lesů. Minulý režim se na podobě CHKO Labské pískovce podle Bauera příliš nepodepsal. Stromy nebyly tak vzrostlé, aby se mohly pokácet a zpeněžit.
Nedocenitelné je na Labských pískovcích podle ředitele zejména to, že jsou udržované podle určitých pravidel. Týkají se například i staveb, které mohou v oblasti stát. Podle Bauera je pro správu chráněné krajinné oblasti hlavním cílem odolat tlakům, které by mohly výjimečnou oblast poničit. Labským pískovcům však škodí někteří návštěvníci, kteří kupříkladu rozdělávají oheň na místech, která pro tuto činnost nejsou vymezena. Podle ředitele by si oblast zasloužila správce, který bude výletníky upozorňovat na to, co se v oblastí smí či nesmí dělat. Tento krok však podle něj například v případě Tiských stěn musí učinit obec.
Zpoplatnění vstupu do CHKO či Národního parku České Švýcarsko, zatím není v plánu. Jakub Juda z oddělení veřejných vztahů národního parku ČTK řekl, že rozhodnutí zpoplatnit vstup do parku či CHKO musí přijít ze strany politiků. Od loňského roku ale mohou návštěvníci Labských pískovců i národního parku přispívat na sbírkový účet prostřednictvím dárkového terminálu umístěného v informačním centru v Jetřichovicích na Děčínsku. „Budeme ale rozjíždět i nový projekt, na který mohou lidé přispět, a to bude smírčí kříž v obci Tisá. Ve spolupráci s obcí nahradíme kříž, který zmizel ve 20. století,“ uvedl Juda a dodal, že by se měl na místo vrátit do konce roku. Správa národního parku připravila na letošní rok 50 akcí, jednu za každý rok existence CHKO Labské pískovce. Umístění kříže by mělo být jednou z nich.
ČTK
