Jmenuje se to dřevní samovýroba. Funguje tak, že si na pár týdnů koupíte kousek lesa a ten vyčistíte od klestí, anebo si v něm pořežete stromy. Pokud máte domek a místo plynem budete topit dřevem, můžete ročně ušetřit i desetitisíce korun.

OLOMOUCKÝ KRAJ Víte, co je zajímavého na lidech, kteří si zajdou do lesa, sami si v něm nařežou dřevo, odvezou ke svému domu a tam jej vyskládají? Víceméně nic, ale pouze do okamžiku, než začnete počítat.

Prací se dřevem mohou totiž titíž lidé ušetřit svému rodinnému rozpočtu ročně desetitisíce. Jak? Namísto plynem topí doma poleny. Dřevo se do českých domácností vrací ve velkém. Například lidé v Olomouckém kraji začínají stále ve větší míře využívat takzvané dřevní samovýroby. To znamená, že si od Lesů ČR koupí možnost zpracovat si v lese dřevo pro vlastní spotřebu. „Lesy České republiky skutečně prodávají dřevo formou samovýroby, kdy si kupující svépomocí zpracuje vyznačené dříví v porostech, kde většinu tvoří samozřejmě palivové dříví. Zájem lidí o tuto formu v Olomouckém kraji pořád roste,” sdělil mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. Ceny podle něj nejsou ve státních lesích jednotné. Lesní správy určují cenu palivového dřeva na základě jednotného pokynu. „Mohou se tedy dost výrazně lišit s ohledem na podmínky lokalit, druh dřeviny, její kvalitu a i zájem o palivo v regionu. Jedná se o ceny reálné, které odrážejí aktuální situaci na trhu se dřevem,” vysvětlil Boublík. Obecně platí u Lesů ČR pravidlo, že metr krychlový tvrdého dřeva je dvojnásobně dražší než kubík dřeva měkkého. Například Lesní správa Šternberk, která patří k největším prodejcům palivového dřeva pro samovýrobu v regionu, prodává palivo v rozmezí od osmdesáti do tří set padesáti korun.

„Nejlevnější je úklid dřeva na pasece, nejdražší jsou suché stromy, například dub a jasan, které lidem povolíme kácet,” popsal lesní správce Jiří Sládek. Letos počítá s několika stovkami žadatelů o samovýrobu. „Dnes není problém koupit si potřebné vybavení včetně motorové pily, takže se do této formy shánění dřevní hmoty pouštějí další a další lidé,” konstatoval Sládek. Při ceně 200 Kč za kubík dřeva může majitel rodinného domku, který přešel z vytápění plynem na dřevo, stáhnout náklady na vytápění velmi výrazně.

Průměrný domek spolkne za zimu pětadvacet až třicet tisíc korun za topení plynem, dřeva ztopí dvacet až pětadvacet kubíků. To znamená čtyři až pět tisíc korun. „Jenomže je potřeba také počítat náklady na dopravu, elektřinu a benzin do pily. Je s tím taky spousta práce.

I tak ale ušetřím víc než polovinu nákladů na zimu,” odhaduje Aleš Kropík ze Šternberka.

Zájem o dřevo roste také v obecních lesích. A to i v obcích, kde není zavedený plyn, například v Uhelné na Jesenicku.

„Zájemců je víc, než jsme schopni uspokojit,” konstatoval starosta obce Ludvík Juřík. Obec má nastavené poměrně vysoké ceny. Lidé zaplatí od dvou set do čtyř set korun za kubík dřeva, které si ale musí sami zpracovat.

„Cena je vysoká ale jen relativně, protože jde především o zbytky z těžby buků, kterých je tady většina. Zohledňuje taky přístupný terén. Pořád to lidi přijde levněji než uhlí, od kterého se mnozí v poslední době vrací kvůli ceně ke dřevu,” vysvětlil Ludvík Juřík.

Lesníci i obce ale přiznávají, že se občas setkávají také s nepovoleným kácením a odvozem dřeva. „Mohu nicméně říct, že jsme ve spolupráci s policií při odhalování pachatelů velmi úspěšní,” podotkl šternberský lesní správce Jiří Sládek.

FAKTA

Dřevo vs. plyn Kubík dřeva určeného pro samovýrobu stojí podle oblasti a také kvality dřeva od 80 do zhruba 400 korun. Topení plynem vyjde v průměrném domku ročně na 20 až 30 000 Kč. Topení dřevem na 5 000, k nimž si musíte připočítat náklady na odvoz dřeva a elektřinu či benzin při zpracovávání. „Nejlevnější je úklid dřeva na pasece, nejdražší jsou suché stromy, například dub a jasan, které lidem povolíme kácet.”