Reakce ministra na připomínky ekologických organizací k prioritám resortu.

V pondělí 14. února 2011 jsem představil své zásadní priority pro nejbližší období, nebylo jich málo, ale rozhodně ne celý výčet. Myslím, že to ani nikdo nemohl očekávat. Místo jedné hodiny bychom společně na tiskové konferenci strávili hodin mnoho a i tak by se určitě nedostalo na všechna důležitá témata. Zodpovědně mohu říci, že se s náležitou pozorností budu věnovat všem citlivým problematikám, které pomohou ochránit a zkvalitnit životní prostředí - prostředí pro život.

1. V oblasti vyrovnání se se změnami klimatu jednoznačně podporuji snižování emisí skleníkových plynů prosazováním inovací a nejmodernějších, chcete-li zelených technologií. V rámci diskuse o dalších, ambicióznějších závazcích EU je však třeba hledat průnik mezi všemi aspekty - environmentálními, ekonomickými, sociálními i bezpečnostními. Závazek 30% snížení emisí skleníkových plynů rád podpořím, připojí-li se k němu rovněž nejvýznamnější světové ekonomiky. Stejně velké úsilí jako k omezování emisí CO2 však musíme vynaložit rovněž na adaptační opatření, obzvláště ve vazbě na stále častěji se vyskytující extrémní klimatické jevy.

2. Racionální přístup je nutné uplatňovat i v případě výroby energie z obnovitelných zdrojů. Splnění 13% závazku je první metou v dalším rozvoji obnovitelných zdrojů. Musíme však brát v úvahu národní přírodní, geomorfologické a klimatické podmínky. Největší podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů nám dosud zajišťují vodní elektrárny, absorpční kapacita pro jejich další umisťování je však již téměř vyčerpána. Podmínky pro větrnou energii jsou u nás omezené a investiční záměry na větrné parky se navíc zpravidla dostávají do kolize se zájmy místních obyvatel i ochránců přírody. Skutečný potenciál tak představuje v podmínkách ČR především biomasa a bioplyn a částečně rovněž geotermální energie. Podpora obnovitelných zdrojů energie a elektřiny z nich vyrobené, jakkoli je její význam nezpochybnitelný, musí být nastavena velice opatrně s průběžným vyhodnocováním jejích efektů. Jedině tak zajistíme, abychom se nedostali do podobné situace jako s fotovoltaikou.

3. O programu Zelená úsporám už toho bylo řečeno hodně. Mohu jen zopakovat, že v první řadě musíme vyhodnotit výstupy probíhajících auditů a kontrolních mechanismů, identifikovat reálné finanční požadavky předložených žádostí a na základě těchto výsledků poté co nejrychleji a nejspravedlivěji rozdělit finanční prostředky mezi žadatele. Diskuse o dalším osudu programu přijde ve druhé fázi v závislosti na finančních prostředcích. Otevírání otázky uvolnění dividend ze společnosti ČEZ ve prospěch programu Zelená úsporám v době, kdy jsou řešeny palčivé problémy nedostatků financí v tak zásadních sektorech jako je zdravotnictví, sociální služby nebo služby policie a záchranných složek, nelze považovat za schůdné řešení.

4. Význam teplárenství v podmínkách ČR je nezpochybnitelný a silně vnímám i rizika tohoto sektoru z hlediska nedostatku paliva již ve výhledu několika málo let. Problematika velkolomu Vršany je mi známá a právě proto jsem požádal o pomoc v této záležitosti ministra průmyslu a dopravy a rovněž jsem se obrátil na ředitele Českého báňského úřadu, aby v této věci respektovali podmínku souhlasného stanoviska EIA ohledně 60% dodávky uhlí teplárnám.

5. Návrh na začlenění procesu EIA do územního řízení vzešel z ekoauditu a Ministerstvo pro místní rozvoj zřídilo k diskusi o možnostech takové úpravy pracovní skupiny, které se Ministerstvo životního prostředí rovněž účastní. Z činnosti této skupiny již vzešlo několik konkrétních variant integrace procesu EIA a územního řízení podle stavebního zákona, přičemž Ministerstvo životního prostředí v rámci všech diskusí usiluje o to, aby nebyly dotčeny závazky ČR z mezinárodního práva (zejména Aarhuská úmluva) a práva EU. V souvislosti se směrnicí EIA je však nyní naší absolutní prioritou rychlé řešení probíhajícího infringementu.

6. Nová koncepce ČIŽP je naším dlouhodobým cílem a vyžádá si ještě celou řadu diskusí, než bude moci být schválen konkrétní návrh. Činnost inspekce chceme racionalizovat a k tomu mělo směřovat i navržené řešení. Tedy odklon od trestání formálních, často administrativních chyb znečišťovatelů s nulovým dopadem na životní prostředí, k důsledné kontrole a postihování závažných případů poškozování životního prostředí.

7. Vyhlášku regulující kácení dřevin připravujeme a její podobu budeme konzultovat rovněž s obcemi, právě jich se totiž její uplatňování v praxi dotkne nejvíce.

8. Řešení situace v Národním parku Šumava se věnuji intenzivně a nemohu souhlasit s tvrzením, že zákon o NP Šumava je připravován jednostranně. Pracovní skupiny k přípravě nového zákona se účastní zastánci jak ochranářského, tak pragmatického vidění rozvoje Šumavy, zástupci obcí i kraje. Jakmile bude vytvořen první ucelený věcný návrh zákona, očekáváme nad ním širokou diskusi všech aktérů.

9. Výsledky jednání s Evropskou komisí v rámci biogeografického semináře nelze předjímat, Ministerstvo životního prostředí je v každém případě připraveno v této věci k maximální součinnosti s komisí. Související téma jezů na Labi je dlouhodobě řešenou problematikou, v rámci procesu EIA právě probíhá prodloužená lhůta pro uplatnění připomínek německé strany.

10. Možnosti Ministerstva životního prostředí k ovlivnění řešení problematiky hluku jsou velice omezené. Nicméně si uvědomuji si, že naše hlukové limity patří k těm nejbenevolentnějším v Evropě, a proto se ze své funkce v rámci meziresortní diskuse budu zasazovat o to, aby nedocházelo k dalšímu významnému zvyšování těchto limitů.

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí