Ministr životního prostředí debatoval mimo jiné se svými předchůdci o chystaném zákonu o Národním parku Šumava

Ministerstvo životního prostředí nemíní v rámci diskuse o novém zákonu zmenšit rozlohu Národního parku Šumava. Účastníkům čtvrteční debaty to slíbil ministr Tomáš Chalupa. Dodal, že je třeba najít kompromis v rozdělení parku do jednotlivých zón.

Hrozbou podle něj je úmysl města Kašperské Hory z parku vystoupit. „Na to budememuset reagovat,” uvedl. Doufá, že kompromis v představách o budoucnosti hospodaření na Šumavě obec přesvědčí, aby změnila názor.

Druhé jednání o podobě zákona Chalupa svolal na 19. září. Ze zasedání nechce odejít bez výsledku.

Debatu jde podle ministra vést o tom, jak pospojovat 136 dosavadních bezzásahových zón tak, aby to bylo smysluplné a dlouhodobě udržitelné.

Vzniknout by měly dva rozlohou dominantní celky - jeden u hranic s Rakouskem, druhý u Modravy. Celkem nynější první zóny zahrnují 13 procent parku, dvě nově scelené velké zóny by byly vytvořeny ze zhruba poloviny této plochy. Už dříve Chalupa řekl, že by v prvních zónách mělo být 25 procent rozlohy parku, další lokality by měly být vedeny ve speciálním režimu tak, aby mohly být v přesně stanovaném čase do nejcennějších partií zahrnuty. I v bezzásahových zónách by měla platit pravidla například o údržbě stromů kolem cest.

Debata, kterou uspořádala Nadace Heinricha Bölla, nepřinesla shodu mezi tábory, které zastávají léta odlišný názor na hospodaření na Šumavě.

Zúčastnění se nicméně shodli na tom, že v parku se kůrovcem napadené stromy kácet mají, jde o to kde. Chalupa i jeho předchůdce Martin Bursík jsou zajedno v tom, že lesy v okolí bezzásahových partií by měly být chráněny před kůrovcem ochranným pásmem.

Nesouhlas publika vyvolala představa starosty Horní Plané Jiřího Hůlky, který popisoval, jak v sousedním Bavorském parku v blízkosti prvních zón vyrůstají čtyřpatrové hotely, wellness centra a lyžuje se na hranici nejchráněnějších partií.

Společnou řeč v debatě nenašli Bursík a profesor lesnictví Josef Fanta s ředitelem parku Janem Stráským, který nechce diskutovat s lidmi, podle nichž Šumavu nepostihla kůrovcová kalamita.

Podle Ladislava Mika, do jehož působnosti jako nejvyššího evropského úředníka spadají všechna chráněná území v EU, není Česko jediným státem, který se s kůrovcem potýká. Nechal v Evropské komisi vypracovat analýzu na téma zásahů v přírodně cenných lokalitách. „Lesníci nemohli pochopit, proč chci rozebírat, zda se má kácet v bezzásahových zónách, když mají být bezzásahové,” řekl.

Připomněl také, že do parku se vrátilo mnoho pralesních druhů hmyzu a rostlin. „Zatím se nepotvrdilo, že by člověk vrátil přírodu do původního stavu rychleji, než to dokáže sama,” popsal svůj postoj.

„Nepotvrdilo se, že by člověk vrátil přírodu do původního stavu rychleji, než to dokáže sama.” Ladislav Miko bývalý ministr