10.4.2011
Politika - Domácí
Jan Němec
Rozhovor s ministrem Chalupou o kácení na Šumavě i obří ekozakázce
Praha - Už brzy chce ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) rozhodnout, zda kácet stromy kvůli kůrovci i v prvních zónách šumavského národního parku. "Svého" ředitele parku Jana Stráského, který to navrhuje, si ale vcelku pochvaluje. Míní, že problém je složitý.
A říká, že označit Stráského návrh za "mezinárodní ostudu" jsou "silná slova".
Jednoznačnou odpověď nedává v případě prolomení nebo neprolomení limitů těžby hnědého uhlí na severu Čech, jak o tom uvažuje ministr průmyslu Martin Kocourek (ODS). Chce nechat zpracovat analýzy.
První zóna se změní
A.cz: Aktuální problém - šumavský národní park: kácet v chráněných zónách, nebo ne? Prohlásil jste, že se rozhodnete velice brzo...
Čekám na dva oponentní posudky, které mají říct, kde ano a kde ne.
A.cz: A když se zeptám na váš názor?
Dnes je zhruba 13 procent první zóna parku, bezzásahové území je zhruba dvojnásobné. Nemusíte udělat nic a počkat, až kůrovec vyletí. Nebo to necháte být a budete chránit oblast okolo, tedy vytvoříte jakýsi kruh, který vykácíte, aby se dál nerozšiřoval. Nebo uděláte kombinaci obou opatření.
A navíc se připravuje nový zákon, který bude měnit tu zónaci. Pravděpodobně zvedne rozsah prvních zón na zhruba 23 až 24 procent. Některé zahrnou území dnešních druhých zón, u některých se naopak ukáže, že je ta ochrana už zbytečná. A na které z těch zónací máme stavět to rozhodnutí - na té dnešním, nebo na té budoucí?
A.cz: Ale k tomu stávajícímu plánu: pokud i vědec s mezinárodním renomé Josef Fanta řekne, že plán ředitele parku Jana Stráského je mezinárodní ostudou...
Silná slova.
A.cz: Ale to přece není "ekoterorista"...
To já netvrdím. Na začátku jsem si pozval pět vědců, kteří jsou proti kácení, a pět, kteří jsou pro. A těch pět a pět se nedokázalo shodnout ani na tom, jaké je počasí. Stráskému se podařilo - kdyby nic jiného - prosadit díky své prestiži mezi starosty návštěvní řád, který omezuje splouvání horního toku Vltavy. Kdokoliv předtím přišel a řekl: počítejte s tím, že letos bude o 40 procent méně lodí, které budou moci splouvat nejhornější toky Vltavy, tak by ho hnali. A dnes s tím souhlasí.
A.cz: Vrátím se k tomu kácení: vy sice jako laik, ale ministr životního prostředí, byste v tuto chvíli byl spíše pro kácení, nebo proti?
To je pro mě stejně zakázaná odpověď, jako ta předchozí o tom, kdo dosáhne na "zelenou úsporám".
Prolomit limity těžby uhlí? Potřebuji analýzu
A.cz: Těžební limity: zrušit, nezrušit?
Energetická koncepce musí jít ruku v ruce se surovinovou koncepcí a politikou ochrany životního prostředí. My říkáme: udělejme analýzy všech variant, tedy nejen, jak prolomit, ale taky, co se stane, když se neprolomí. Chceme, aby stejně intenzivně byla zkoumána možnost neprolomení limitů. Ale česká republika má problém v teplárenství.
A.cz: Obří eokozakázka: rozdělit na menší, nebo nerozdělit?
Snažím si na to vytvořit nějaký názor. Naše ministerstvo určuje, že je někde nějaká ekologická škoda, a potvrzuje, že stále existuje. A odborně se vyjadřuje ke způsobu řešení. A na závěr řekne inspekce životního prostředí, zda byla úspěšně odstraněna. Ale ministerstvo není tím, kdo vypisuje zakázky, kdo na ně má peníze. Primárně to je zodpovědnost ministra financí.
A.cz: A pro co vy, jako člen vlády, zvednete ruku?
Budu loajální k vládě a zastávat postoj se svými kolegy.
A.cz: Takže ještě nevíte, pro jakou z variant se rozhodnete?
Musím říct, že mám své určité pochybnosti, ale musím mít víc argumentů pro i proti.
S Rut si budeme dál zvedat telefony
A.cz: Odchod vaší náměstkyně Rut Bízkové - mrzí vás, nebo ho naopak vítáte?
Přiznám se, že když jsem dnes psal Rut osobní dopis, kladl jsem si tuto otázku vlastně od první věty. Dlouze jsme včera spolu hovořili, mnohé jsme si vyříkali. Já si jí vážím jako člověka, který má své přesvědčení a za tím jde. Její rozhodnutí odejít respektuji a rozumím mu. Jsem přesvědčen, že spolu budeme normálně mluvit, zvedat si telefon.
A.cz: Když říkáte "má své přesvědčení", znamená to, že vaše je jiné?
Těch oblastí, ve kterých se rozcházíme, je rozhodně fatálně méně, než těch, kde jsme ve shodě.