Michala HERGETOVÁ, moderátorka
Česká zemědělská univerzita v uplynulém týdnu udělovala čestné profesůry. A jedním z jejich čerstvých nositelů je i kanadský profesor Yousry A. El-Kassaby . V Kanadě se věnuje lesnictví a ve stejném oboru spolupracuje i s českými vědci. Kolega Michal Kebort se profesora Kassabyho ptal na řešení aktuálních problémů, které trápí české lesy. Například na kůrovcovou kalamitu.
Yousry A. El-KASSABY,, profesor, Centrum lesnických věd ve Vancouveru, Kanada
Takové zkušenosti máme i v Kanadě. Zažili jsme dva scénáře. Jednak ve východní Kanadě, ale hlavně na západě. V obou případech šlo o velké epidemie. Jenomže poslední výskyt se na žebříčku problému vyšplhal až na pozici světové ekologické katastrofy. Populace borovic v Britské Kolumbii byla prakticky vyhlazená na dalších 10, 15 let. Škůdce se nám pak dokonce přesunul přes Skalisté hory a zaútočil na borovice v Albertě. Ještě větší potíže byla nastaly tehdy, pokud by se neochladilo. Pak by se totiž celý problém mohl ze západu přesunout ještě na východ. Ale přesto, že jsou tyto epidemie nesmírně rozsáhlé a zničující, nedají se jednoduše léčit, alespoň na začátku je musíme nechat jít přirozenou cestou, i když to znamená, že celou generaci stromů tím odsoudíme k zániku. Spolu se stromy ale vymře i samotný škůdce, který se dál nemůže množit. A my se do lesa můžeme vrátit, až když tohle skončí. Potom můžeme pomoci. Nezapomínejte přitom, že hmyz poškozuje jenom dospělé stromy, takže nám vlastně zbyde mladý les, který můžeme znovu využít.
Michal KEBORT, redaktor
Myslíte, že je bezzásahová politika vůbec možná v podmínkách středoevropského de facto hospodářského lesa?
Yousry A. El-KASSABY,, profesor, Centrum lesnických věd ve Vancouveru, Kanada
Dovolte mi být opravdu upřímný. V Evropě už vlastně nemáte žádné čistě přirozené ekosystémy. Celá Evropa byla vytěžována a zalesňována. Povrch Británie rozhodně nepokrývá to, co původně. To samé můžeme říct o lesech jižní Evropy. Dám vám příklad. Vezměte si třeba jeden z nejrozšířenějších domestikovaných stromů, borovici. Ta z jižní Evropy se třeba u ani nepodobá jehličnanům. Byla vyšlechtěná tak, aby měla co největší korunu a mohla nést co nejvíc plodů, šišek tak, aby se stromy mohly rychle množit. Schválně se na takovou jihoevropskou borovici podívejte. Té původní se vůbec nepodobá. Kdybyste v tomto nepřirozeném ekosystému chtěli věci řešit přirozenou cestou? To podle mě úplně nejde. Pokud katastrofa dosáhne takových rozměrů, že zahubí všechny stromy, které stojí v lese, tak už není šance, že by si pomohla příroda sama. Zkrátka přijdete o zdroj semen. Takže pokud lesu nepomůžete, zůstane jen mýtina a přirozenou cestou by trvalo i desetitisíce let, než by si semena odjinud našla na takové místo cestu a porost by obnovila. Po epidemii je tedy potřeba zásah člověka, protože si tu příroda sama nepomůže.
Michal KEBORT, redaktor
Lesy České republiky momentálně rozjíždějí takzvanou těžbu na pni, to znamená, že rozdělují malé kontrakty. Máte zkušenosti z Kanady s tímto a myslíte si, že třeba malé firmy mají nějaké výhody v tom, že by byly ohleduplnější vůči lesu?
Yousry A. El-KASSABY,, profesor, Centrum lesnických věd ve Vancouveru, Kanada
V Kanadě jdeme spíš druhým směrem. Správu lesa konsolidujeme. Menší společnosti pohlcují ty velké. Existují samozřejmě výjimky vybočující z tohoto trendu. Třeba v Britské Kolumbii s vládou vyjednávají původní obyvatelé a část půdy by se jim mohla vrátit. Pravdou je, že malé společnosti skutečně mohou být k přírodě šetrnější. Když se na to ale podíváte z ekonomického hlediska, je podle ekonomů výhodnější těžit s velkými společnostmi, potom totiž realizujete takzvané úspory z rozsahu.
Michal KEBORT, redaktor
Děkuji vám za rozhovor pro Českou televizi.
