Opoziční kritika církevních restitucí kvůli absenci jmenného seznamu s vydávaným majetkem je podle církví lichá. Tento seznam nelze technicky vytvořit, musely by se zablokovat všechny pohyby na katastru nemovitostí na několik let, řekl ve čtvrtek ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha.
"Nemožnost udělat výčtový seznam je dána technickými možnostmi," uvedl Štícha. Rozsah počtu parcel je podle něj ve srovnání s restitucemi po roce 1989 o několik řádů vyšší.
Nejprve se podle něj musí restituenti o majetek přihlásit, na jednotlivých katastrálních územích poté pracovníci zjistí, co lze a nelze vrátit. Poté se vytvoří dohoda o vydání. "Udělat to dopředu pro celou republiku by znamenalo zastavit pohyby na katastru nemovitostí na několik let," dodal hlavní ekonom.
Ve čtvrtek proběhla diskuze zástupců měst, obcí, církví a zákonodárců o církevních restitucích. Svaz města a obcí se bude nyní snažit přesvědčit veřejnost, aby pochopila, proč je důležité podpořit restituce. Města a obce se podle něj nemohou rozvíjet a ani žádat o dotace pro majetek, který je blokovaný.
Podle Jaromíra Jecha, výkonného místopředsedy svazu, už před sedmi lety přibližně pětina obcí prohlásila, že má problémy se zablokovaným majetkem kvůli restitucím. "Může se stát, že někde si to ty obce ani neuvědomují, že ten problém mají," upozornil Jech. Zástupci svazu se budou v průběhu letošního roku setkávat s jednotlivými starosty a vysvětlovat jim důvody pro rychlé vyřešení.
Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. "Proto hlavní částí majetku, jenž bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zemědělské nemovitosti - pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily," upřesňuje předkládací zpráva. S tímto majetkem nyní hospodaří Lesy České republiky a spravuje ho Pozemkový fond České republiky.
Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.
Finanční náhrady bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz.
První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se částka bude každoročně snižovat o pět procent.
V původním návrhu byla doba splácení stanovena na 60 let. "Nyní se navrhuje zkrátit dobu vyplácení na třicet let tak, aby k finanční odluce došlo co možná nejdříve, avšak zároveň s ohledem na minimalizaci zatížení státního rozpočtu," upřesňují autoři v předloze.
Jan Drahorád, Jan Kálal
"Nemožnost udělat výčtový seznam je dána technickými možnostmi," uvedl Štícha. Rozsah počtu parcel je podle něj ve srovnání s restitucemi po roce 1989 o několik řádů vyšší.
Nejprve se podle něj musí restituenti o majetek přihlásit, na jednotlivých katastrálních územích poté pracovníci zjistí, co lze a nelze vrátit. Poté se vytvoří dohoda o vydání. "Udělat to dopředu pro celou republiku by znamenalo zastavit pohyby na katastru nemovitostí na několik let," dodal hlavní ekonom.
Ve čtvrtek proběhla diskuze zástupců měst, obcí, církví a zákonodárců o církevních restitucích. Svaz města a obcí se bude nyní snažit přesvědčit veřejnost, aby pochopila, proč je důležité podpořit restituce. Města a obce se podle něj nemohou rozvíjet a ani žádat o dotace pro majetek, který je blokovaný.
Podle Jaromíra Jecha, výkonného místopředsedy svazu, už před sedmi lety přibližně pětina obcí prohlásila, že má problémy se zablokovaným majetkem kvůli restitucím. "Může se stát, že někde si to ty obce ani neuvědomují, že ten problém mají," upozornil Jech. Zástupci svazu se budou v průběhu letošního roku setkávat s jednotlivými starosty a vysvětlovat jim důvody pro rychlé vyřešení.
Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. "Proto hlavní částí majetku, jenž bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zemědělské nemovitosti - pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily," upřesňuje předkládací zpráva. S tímto majetkem nyní hospodaří Lesy České republiky a spravuje ho Pozemkový fond České republiky.
Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.
Finanční náhrady bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz.
První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se částka bude každoročně snižovat o pět procent.
V původním návrhu byla doba splácení stanovena na 60 let. "Nyní se navrhuje zkrátit dobu vyplácení na třicet let tak, aby k finanční odluce došlo co možná nejdříve, avšak zároveň s ohledem na minimalizaci zatížení státního rozpočtu," upřesňují autoři v předloze.
Jan Drahorád, Jan Kálal
