Příbram

Padrťské rybníky byly vyhodnoceny v anketě Příbramského deníku jako nejkrásnější místa Příbramska. Snahou Plzeňského kraje je získat i tuto lokalitu pod svou správu. Podle stávajícího územního členění připadá území Brd zcela pod Středočeský kraj.

Nejde pouze o Padrtě, ale ve svém úsilí došly obce Plzeňského kraje tak daleko, že podle jejich návrhu by připadlo Plzeňskému kraji cca 30% území, zbytek by spadal do Středočeského kraje,­ avšak z toho chce nějakých 40% Berounsko, konkrétně Hořovice. Zbytek by pak zůstal na Příbramsku.

Argumentem je stav z padesátých let, kdy ovšem bylo správní členění zcela odlišné od současného. Je zjevná snaha po kořistnické parcelaci Brd pod rouškou ochrany přírody. Jak je to ovšem doopravdy? Je ale třeba upozornit, že argumentace stavem z roku 1949 je poněkud zavádějící. Nemalá část nyní vojenských Brd před tímto rokem náležela do tzv. politického okresu (hejtmanství) Blatná, který byl do Plzeňského (Západočeského) kraje zařazen teprve v roce 1949 a v témže roce z něj bylo území v Brdech opět vyjmuto a jako součást vojenského újezdu zahrnuto do Pražského (Středočeského) kraje.

Nemalá část území, nyní nárokovaná Plzeňským krajem pod jeho správu náležela necelý rok. Argumentace historickým majetkem nám proto připadá přinejmenším účelová.

Chráněná krajinná oblast

Tuto magickou formuli používají všichni protagonisté a pseudoochránci jako záruku zachování přírody. Pravdou je, že režim CHKO do jisté míry reguluje povolování staveb, těžbu a správu.

Bohužel CHKO není samospásná. Pouhá chráněná lokalita nedokáže zamezit nelegální turistice, nezajistí stoprocentně prostředky na účinnou přírodní stráž a vůbec nezajistí znepřístupnění nejvzácnějších lokalit. Může vymezit nepřístupná území, ale nedokáže je oplotit.

Územní plány okolních obcí

Obce v sousedství bývalého vojenského újezdu (po jeho zrušení) dostanou ke svému správnímu území oblast, která změní vztahy ve stávajících územních plánech. Obce tedy budou nuceny pořizovat změny svých územních plánů. Kdo je uhradí? Nejspíše tyto obce samy.

Nadřízeným územním plánem pro ÚP obcí bude nový přepracovaný územní plán kraje tj. zásady územního rozvoje (ZÚR). Jeho pořizovatelem je kraj. V tom tkví zcela zásadní problém.

Pokud se území rozdělí mezi dva kraje, bude jejich obsah a tím i podmínky pro jednotlivé obce odlišný.

Pokud by tedy došlo k nesmyslnému porcování medvěda, pak tedy až po vyhotovení ZÚR.

Správa lesa

Předpokládá se, že hospodaření lesním fondem bude nadále v gesci Vojenských lesů. Tedy na území obce bude hospodařit cizí subjekt. Je to ale spravedlivé? Obce dostanou břemeno správy území, ale nebudou moci na něm hospodařit.

Kdo to zaplatí?

Podle zprávy Ministerstva životního prostředí není v současnosti vyjasněný rozpočet na správu CHKO. To znamená, že kontrolu a ochranu území budou nuceny jednotlivá obecní zastupitelstva částečně hradit ze svých rozpočtů. Rozšíření správního území zvedne i rozpočet jednotlivých obcí v tzv. rozpočtovém určení daní, ovšem ne výrazně.

Regulace turismu

Bylo by pokrytecké tvrdit, že turistika v Brdech bude zcela vyloučená. Všichni milovníci, ochránci i patrioti Brdy využívají a využívali. Měl by mít místní brdofil privilegia oproti přespolním?

Obecní zastupitelstva jednotlivých obcí budou muset pečlivě zvážit specifika a možnosti a současně se ubránit lákavým developerským nabídkám, které nelze vyloučit a které by na obcích pouze kořistily. Obce, které se potýkají s kriminalitou dobře vědí, že mnohem účinnější je prevence než restrikce. Negativním jevům je možno předcházet alternativní nabídkou. Platí pro kriminalitu i turismus.

Domníváme se tedy, že účinná ochrana je možná pouze tím, že obec dychtivému turistovi nabídne širokou škálu sportovního a turistického vyžití ve vhodných dobře přístupných a kontrolovatelných lokalitách, tak jak je obvyklé v kultivovaném světě.

Pokud obec nabídne zajímavou naučnou stezku, lanový park, minizoo nebo zázemí pro cykloturistiku či běžecké trasy, nebude si návštěvník hledat svoji vlastní trasu či svévolně a nelegálně projíždět trasy čtyřkolek, či bikerských drah.

Znamená to ovšem přizpůsobení dopravní a technické infrastruktury, která téměř ve všech lokalitách v současnosti chybí.

Zamhuřme oči a představme si dovolenou v balneopenzionku ve „středočeské Šumavě”, kde si po tradičním fabiánově guláši vyrazíme s dětmi na naučnou stezku, která je naučí, že přírodní krásy máme za humny a že jejich rodiče Brdy pro ně zpřístupnili a uchránili.