František LUTONSKÝ, moderátor
Dobrý den, vítejte u Interview ČT 24. Problémy se solárními elektrárnami vrhly špatné světlo snad na všechny obnovitelné zdroje energie. Vláda proto dokončuje další zásah do tohoto oboru, novelu o podpoře obnovitelných zdrojů, která by měla zamezit podobným problémům, do kterých se stát dostal právě kvůli fotovoltaice. A naším hostem v Interview ČT 24 je dnes Jan Habart, předseda Českého sdružení pro biomasu - CZ Biom. Dobrý den.
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Dobrý večer.
František LUTONSKÝ, moderátor
Pane předsedo, váš obor proslavila hlavně bývalá poslankyně zelených Kateřina Jacques, od té doby se o něm zas až tak moc nemluvilo. Proč si na vás teď chce kabinet posvítit?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Já tomu tak úplně nerozumím, respektive si myslím, že ta hlavní zpráva pana premiéra je: Pozor, chystá se změna, pokud připravujete projekt na biomasu, může dojít k velkým změnám. Takže aby vlastně bylo předejito nějakým arbitrážím, tak jako tomu možná bude u fotovoltaických elektráren. Tak pan premiér chtěl dopředu investorům říci, že se ty podmínky budou měnit, protože ty projekty na přípravu, na výrobu elektřiny z biomasy trvají obvykle více než 2 roky, protože to jsou strojírensky náročné celky se složitým povolovacím procesem s účastí veřejnosti. Takže ...
František LUTONSKÝ, moderátor
Dobře, ale je v tuhle chvíli opravdu ve hře nějaký podobný problém nebo potíž, jako tomu bylo právě v případě fotovoltaiky? Když se podíváme ať už na výkupní ceny, ať už na garance, ať už na dotace.
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Já si myslím, že ten problém rozhodně nehrozí v té míře, v jaké dneska nastává s fotovoltaickýma elektrárnama z řady důvodů. Jednak ty fotovoltaické elektrárny mají, řekněme neregulovatelný výkon, zatímco biomasa jsou zdroje, které fungují v podstatě dle potřeby, obvykle 7,5 tisíce hodin ročně, nebo v době, kdy je ta elektřina či teplo potřeba. Ten problém může nastat spíše o soupeření s biomasou, protože sluníčka je dost, tady nedošlo k nějakému soupeření s plochou. U té biomasy vlastně to palivo využívá, řekněme různé pododvětví toho oboru, není to jenom teda ta elektroenergetika, která je dneska pomocí těch garantovaných výkupních cen elektřiny podporovaná, ale taká teplárenství a vytápění v domácnostech. Pokud by ta elektroenergetika, řekněme byla podporovaná více, tak samozřejmě to může nějakým způsobem pocítit třeba domácnost, která zainstalovala do kotle na pelety, který ...
František LUTONSKÝ, moderátor
Takže pokud by se spustily nějaké velké projekty, já nevím, které by spalovaly biomasu, tak by se to mohlo dotknout těch, kteří si koupili a mysleli si, že uspoří, kotle, já nevím, na pelety, na štěpku?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Samozřejmě tam je v případě, že by se spustily zdroje, které ty pelety využívají, většina těch velkých zdrojů využívá jiný druh biomasy, ale zrovna ty pelety jsou velmi technologicky jednoduché, proto se právě používají v domácnosti, protože se dají skladovat, jsou kompaktní, dají se dobře dávkovat automaticky, stejně tak jako třeba kotel na plyn se vlastně automaticky reguluje. Proto zajímá i tu velkou sféru, dají se krásně používat v takzvaných fluidních kotlích, které dneska hodně v energetice používáme. Zatímco třeba agrobiomasa, například sláma nebo nějaké znečištěné obilí, či seno je pro ty domácnosti nepoužitelná, takže tam konkurence nevzniká, ale ten, ta velká energetika se toho také trochu bojí, protože tam jsou problémy, řekněme s případnou korozí kotlů, s horší regulací a podobně. Takže dá se to řešit, je to obtížnější. Já si myslím, že to je cesta pro tu velkou energetiku, zatímco ty ušlechtilá paliva z biomasy, jako třeba pelety, by měly zůstat pro domácnosti.
František LUTONSKÝ, moderátor
Takže tady by nebyl ani tak velký problém s nějakým skokovým zdražením elektrické energie, ale spíš třeba se skokovým zdražením pelet, štěpky?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Ano, přesně tak.
František LUTONSKÝ, moderátor
V podstatě. Ono ty problémy s fotovoltaikou, zase jsou ..., zobecnily celkem ten problém okolo obnovitelných zdrojů. Když se člověk podívá právě na ty garance, na dotace, na výkupní ceny garantované, máte nárok na příspěvek na stavbu zařízení na pálení biomasy, příspěvek z emisních povolenek, odkupuje se od vás v podstatě energie za netržní cenu. Má to v globálu smysl?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
To je zajímavá otázka. Já napřed vysvětlím možná ty povolenky, protože ty se týkají velkých zdrojů pouze, tuším, nad 20 megawatt a ta biomasa se většinou používá v menších zdrojích. A my předpokládáme, že se bude rozvíjet především v projektech, řekněme nových, takže pokud využívá stávající zařízení - biomasu, produkuje méně toho fosilního CO2, takže tam samozřejmě potom nakupuje méně těch povolenek. Ale pokud je to stavba na zelené louce, nebo menšího charakteru, tak vlastně se ten trh s těma povolenkama, ho vůbec nedotkne. Čili ty benefity tam nejsou. Ještě je důležité říci, že dnes se velká část biomasy používá spoluspalováním s uhlím ve stávajících zdrojích. Je to především štěpka, kde to je technologicky možné, zatímco třeba u té slámy to bohužel možné není. A zde se předpokládá, že v případě, že té biomasy bude nedostatek, tak vlastně tady je podpora u toho spoluspalování pouze takzvanými zelenými bonusy, kde není garantovaná ta 15letá doba. Stát je může postupně snižovat, takže je předpoklad, že od roku 2015 vlastně tou novelou zákona o obnovitelných zdrojích dojde ke snížení, nebo pravděpodobně k úplnému zastavení podpory spoluspalování uhlí v těch velkých zdrojích a ta biomasa se přesune teda do toho jiného sektoru.
František LUTONSKÝ, moderátor
Takže co se vlastně bude měnit teď? Co je v připomínkovém řízení?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Teď je v připomínkovém řízení právě zákon o obnovitelných zdrojích, respektive teda veřejnost v tuto chvíli se bohužel nemá šanci k němu vyjádřit. To bylo někdy v dubnu tohoto roku. My bychom se rádi do toho finálního návrhu také podívali, ale já ho v tuto chvíli nemám bohužel k dispozici. Ty očekávané změny jsou takové, že právě dojde k omezení spoluspalování biomasy s uhlím, pravděpodobně do roku 2015, aspoň podle těch předchozích návrhů, co jsem mohl vidět. A velmi se diskutuje také, že bude nějaký limit minimální účinnosti, se kterou bude možné biomasu využívat. Protože například v těch elektrárnách, kde se spoluspaluje s uhlím, se většinou vyrábí pouze elektřina s účinností kolem 30 % a zbytek se vlastně, zbytek toho tepla se chladí v chladírenských věžích. Zatímco v teplárnách by se za turbínou v podstatě to teplo dodávalo ještě do centrálního zásobování teplem a ten přínos by byl o to vyšší. Takže teď se jenom hledá nějaká technicko-ekonomická hranice, kde to využívání biomasy s tou účinností bude ležet. Hovoří se někde o 40 až 50 %, samozřejmě technické je možné se dostat někde třeba na 85 %, ale pak ten zdroj nemůže jet v létě, kdy není odbyt na teplo třeba.
František LUTONSKÝ, moderátor
My jsme z toho, co zatím uniklo tedy, tak diváci to měli možnost vidět před chvílí v takovém malém grafickém rámečku, co chce vláda změnit. Ona chce, už jsme se toho dotkli v podstatě, ukončit podporu spoluspalování biomasy s uhlím, chce zrušit podporu zdrojů, které vyrábějí v podstatě jenom elektřinu, a zvýšit účinnost výroby energie z biomasy. Je to nějakým způsobem ohrožující, ten váš obor, to vaše odvětví?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Rozhodně ne, většina těch zdrojů, které jsou stavěny, tak jsou v tom teplárenském režimu, čili dělají jak elektřinu, tak teplota, účinnost je tam minimálně těch 40 %. Samozřejmě jsou tady investoři, kteří připravují i ty kondenzační zdroje, protože je to jednodušší. Ono najít vlastně velký odběr na teplo, je celkem složité, musí to být někde u města, takže zase je potřeba tu biomasu někde dovážet a skladovat. A proto ty projekty nejsou tak lákavé. Takže ...
František LUTONSKÝ, moderátor
No dobře, ale jak rychlá je vůbec návratnost té investice do biomasy v tuhle chvíli?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
To záleží případ od případu. Řekněme, s investiční dotací to může být někde kolem 12 až 15 let v případě, že ta dotace není. Samozřejmě pokud se velmi dobře využívá teplo, ten projekt to může nějakým způsobem ještě jako, tu dobu návratnosti zkrátit, ale ...
František LUTONSKÝ, moderátor
Nic s tím neudělal trh, když je větší zájem a poptávka po biomase? Jako v případě solárních elektráren teda.
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
No, tam je v podstatě ten efekt opačný, protože vy to máte jako palivové náklady, takže čím stoupá vlastně zájem o tu biomasu, tak tím jsou náklady na tu biomasu dražší a samozřejmě ta návratnost těch projektů je, se prodlužuje, což není problém až tak u té elektroenergetiky, ale spíše u starších projektů, který uvažovaly pouze s využitím tepla, udělaly si byznys plán, řekněme v roce 2000, kdy ta biomasa stála možná dvě třetiny, možná jenom polovinu toho, co dneska, a tam, protože oni nemají vůbec žádnou provozní podporu, tak v některých případech těžko konkurují té elektroenergetice, která je v té biomase v některých případech může přeplácet.
František LUTONSKÝ, moderátor
A je tady třeba větší zájem investorů po těch tvrdých opatřeních proti solárním elektrárnám?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Já jsem se setkal s několika investory, kteří za námi přišli, že by je to zajímalo. Myslím si, že většinu z nich jsem, ne že odradil, ale ty složité podmínky a ta dlouhodobá příprava je prostě odvedla. Pravděpodobně ten kapitál budou směřovat někam jinam, protože opravdu to je na 3 roky třeba připravit projekt.
František LUTONSKÝ, moderátor
A banky se k tomu staví jak, pokud teda někdo sebere odvahu a ...?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Banky, řekl bych, že jsou možná 2 sektory, sektor bioplyn, který ..., což znamená projekty dost podobného typu, které se opakují, tak tam jsou banky dneska připraveny, mají už vlastně svoje týmy, které prověřují projekty a v podstatě v některým případě, případech je financují bez nutnosti kapitálu, třeba u zemědělského podniku. Čili je tam většinou nějaká dotace z ministerstva zemědělství a půjčka banky a vůbec ten zemědělec někdy ani nemusí vkládat vlastní kapitál. U těch projektů na pevnou biomasu, tam se pohybujeme řádově ve vyšších investičních nákladech, takže se každý projekt hodnotí individuálně. Ale zase těmi investory jsou většinou silné teplárenské společnosti, takže si myslím, že po tom, co bude jasné, jak dopadne vlastně novela toho zákona, tak se také asi trošku ustálí ten trh s biomasou a ty projekty asi budou velmi rychle vznikat.
František LUTONSKÝ, moderátor
Vy jste říkal, že jste některé investory odradil, co vlastně tedy dnes potřebuju k tomu, abych mohl spustit zdroj na biomasu? Dá se to nějak jenom rámcově říct?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Ano. Jednak to, řekněme ty investory odrazuje od spuštění té investice, vlastně ta nejistota, jaká bude vlastně účinnost, jestli třeba nebude nějaký další konkrétní požadavek právě proto, že se předpokládá, že bude účinnost, že se nebude vyrábět jenom elektřina, ale i teplo, tak je k tomu potřeba mít rozvodnou síť, čili nějaké město, spolupráce s ním, kde vás vlastně do té rozvodné sítě pustí, nebo nějaký průmysl, který má dlouhodobou, dlouhodobý požadavek po spotřebě toho tepla. Samozřejmě alfou a omegou je také ta biomasa, kde třeba ve štěpce už je ten potenciál celkem z velké části využit, zatímco ta agrobiomasa je pořád k dispozici. A dále je v podstatě potřeba mít kladné stavební povolení, což trvá opravdu rok i více, musí se tam dělat celá velká EIA a podobně.
František LUTONSKÝ, moderátor
Ono je to dosti založené na dotacích, garantovaných výkupních cenách a podobně, což může být pro poměrně velkou část veřejnosti takový pomyslný červený hadr. Ale když se člověk totiž podívá třeba, jaké platí rozdíly v cenách proudu, ať už jde o pelety, které jsou z cíleně pěstované biomasy, nebo o pelety, které jsou zase jenom z té odpadové, kontroluje se to vůbec nějak?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
To je dobrá otázka. My jsme ministerstvo životního prostředí upozornili na to, že ta kontrola je velmi složitá, protože vlastně energetické zařízení kontroluje Státní energetická inspekce, zatímco pokud je palivo předmětem trhu, tak je to Česká obchodní inspekce. A vlastně zjistili jsme zatím v několika málo jednotlivých případech, že třeba ze slámy, což je kategorie 2, čili to už se nejedná o cíleně pěstovanou biomasu, v podstatě podvodně granuluje tato biomasa a stává se z ní ta kategorie cíleně pěstovaná biomasa, která má vyšší výkupní cenu a dokonce v jednom případě jsem se doslechl takové drzosti, že obchodník vůbec neznal to prostředí, volal do zařízení, které zařízení pouze teplo, čili není předmětem těch výkupních cen a ptal se jich, jestli chtějí pelety a jestli to má fakturovat jako O1, čili tu kategorii cíleně pěstované biomasy, nebo jako O2, což ...
František LUTONSKÝ, moderátor
No a selhává tady teda kontrola?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Já myslím, že zatím je to, jsou to opravdu jednotky příkladů a teďka v podstatě se státní aparát připravuje na to, že se to bude lépe kontrolovat. Náš názor je takový, že ta kontrola lze udělat velmi těžko a my jsme ministerstvo životního prostředí požádali o to, aby vlastně ty pelety nemohly být v kategorii O1, protože si myslíme, že by ta administrace a kontrola byla velmi nákladná. A pelety považujeme za ušlechtilé palivo, které by mělo jít spíše do toho retailu, tedy do domácností, kde ta, se vlastně nevyrábí elektřina, takže tam není ta podpora a není potřeba je do té kategorie O1 zařazovat. A ty domácnosti díky tomu, že používají toho paliva méně, nebo jednotky těch domácností, tak ta přidaná hodnota toho paliva je větší a dá se prodávat relativně, i podstatně dráž, až se ten trh rozvine.
František LUTONSKÝ, moderátor
Takže se to dá ale v tuhle chvíli poměrně a jednoduše ošidit teda?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Nerad to říkám, ale je to tak, bohužel. A my samozřejmě usilujeme o to, aby ta kontrola byla, ať ta biomasa je, řekněme důvěryhodný zdroj a nestane se z toho takové heslo, jako bylo třeba LTO - lehký topný olej.
František LUTONSKÝ, moderátor
Kde vlastně dnes končí většina biomasy? Neskončí nakonec většina stejně v uhelných elektrárnách?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Já se podívám tady do poznámek. Možná vás překvapí, že většina biomasy dneska končí v domácích topeništích, protože biomasa je samozřejmě palivové dříví naštípané, takže 3,3 miliónů tun biomasy používají domácnosti k vytápění nebo třeba chataři na přitápění v krbech. Dále 1,8 miliardy tun biomasy se používá především na výrobu tepla a 1 milión tun biomasy se využívá na výrobu elektřiny, kde bych řekl, že zhruba polovina končí v tom spoluspalování v těch velkých zdrojích a ta druhá polovina je vlastně v těch elektrárnách, které používají jenom biomasu.
František LUTONSKÝ, moderátor
Co vlastně se dá dneska všechno spálit?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Takhle, co se spaluje jako biomasa, že jo.
František LUTONSKÝ, moderátor
Ano, já jsem to tak myslel.
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Nejvíce se využívá štěpka v té větší energetice, protože má z toho palivářského hlediska podobné vlastnosti jako uhlí, dobře se sype, má celkem vysokou hustotu, takže se používají stejné dopravní cesty jako na uhlí. Zatímco ta agrobiomasa, která má výrazně větší potenciál, tak to se zkouší v jednotkách případů z řady technických důvodů. Je to větší obsah chlóru, který může korodovat některé části kotle nebo také nižší tavení popele. Čili ten popel se může tavit přímo v tom kotli a třeba se potom nalepuje na rošt a pak se ten kotel musí odstavovat, pokud k tomu samozřejmě není připraven. Ale ty moderní kotle se i s tou agrobiomasou dovedou, si s ní dovedou poradit, takže je to třeba balíkovaná sláma, seno, mohou to být taky nějaké nekvalitní zrno nebo odpady při výrobě vlastně potravin a také samozřejmě krmiv a podobně.
František LUTONSKÝ, moderátor
Je u nás dostatek biomasy?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Ano, dostatek biomasy podle mě je, je pravda, že dneska se ty, ta energetika dívá na tu štěpku, kde jako je určitě potřeba říkat, že té do budoucna dostatek nebude, ale u té agrobiomasy máme dostatek biomasy. Pro příklad uvedu, že ročně stát vykupuje 250 tisíc tun obilí intervenčním nákupem, protože se vlastně nedostane na trh, což je zhruba 50 tisíc hektarů. Dá se říct, že to je 0,5 miliónů tun biomasy, pokud bychom tam cíleně pěstovali biomasu. Také máme zhruba 1 milión tun takzvaných trvalých travních porostů, což jsou louky nebo pastviny, kde v podstatě stát vyplácí zhruba 5 miliard korun a velmi extenzivní hospodaření tak, aby se vlastně jenom udržovaly jako krajní prvek, případně se tam choval skot ...
František LUTONSKÝ, moderátor
Ale v tom je potenciál teda, to není, jako v tuhle chvíli to není využívaná biomasa?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
To není využívaná biomasa, ale ten samozřejmě, pokud si to trh řekne, nebo v případě, pokud třeba ministerstvo zemědělství změní svoji dotační politiku, tak je možné vlastně ten objem biomasy využívané bez problémů zdvojnásobit, aniž by se toho dotklo nějakým způsobem, řekněme potravinová bezpečnost.
František LUTONSKÝ, moderátor
Teď tomu úplně nerozumím. Vy jste řekl, změní dotační politiku, jako že sáhne zase do kapes nás všech teda trošku?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
No, určitě, určitě sáhne do kapes nás všech, respektive možná změní ty kohoutky, které z našich kapes tečou. Protože třeba do společné zemědělské politiky Evropské unie dneska teče 40 % evropského rozpočtu a ta biomasa, pěstování biomasy pro energetiku v podstatě dotováno příliš není. Je to teda v celé Evropské unii zhruba 50 miliard korun. V České republice má Státní zemědělský intervenční fond na příští rok schváleno 43 miliard korun. A jenom třeba do těch trvalých travních porostů jde 5 miliard korun. My jsme požadovali, aby ministerstvo ...
František LUTONSKÝ, moderátor
Dobře, ale tak těch 5 miliard korun třeba, tak si to ukažme na těch trvalých travních porostech, tam jde tedy podle vašich údajů o 5 miliard korun, tak to by měl stát ještě navýšit, tuhle částku v okamžiku, kdy by to bylo ziskové?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Ne, ne, ne, určitě ne. My jsme ministerstvo zemědělství vyzvali k tomu, aby zavedlo, řekněme novou dotaci na zakládání takzvaných rychle rostoucích dřevin na orné půdě nebo na trvalých travních porostech, ale v podstatě by stačilo, aby dotace, které jsou dneska na to, že zemědělec včas poseká louku, udržuje tam nějaké množství skotu, tak aby tam místo toho pěstoval vrby nebo topoly, které by sklízel na biomasu. Ty plantáže rychle rostoucích dřevin, tedy těch vrb a topolů, mají také významný krajinotvorný prvek v podstatě, protože se sklízí jednou za 3 roky, tak po prvním roce si v tom navykne žít zvěř, hnízdí v tom ptáci. Takže protože ty trvalé travní porosty jsou především v těch horských oblastech, kde je řekněme ekologicky citlivější, tak si myslíme, že i ty rychle rostoucí dřeviny tam patří. A v podstatě se současnou alokací určitě bychom dokázali intenzivně využívat nebo vyrábět biomasu k energetickému využití tak, aby nás to už nestálo víc, protože ...
František LUTONSKÝ, moderátor
Ale proč jsem se na to ptal. Pakliže budete mít tedy plantáž s rychle rostoucími rostlinami, které poslouží potom ke spálení jako biomasa, tak není to samo o sobě ziskové, proč to dotovat?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Já bych byl rád, kdyby to samo o sobě ziskové bylo a v podstatě si myslím, že během několika let, protože ta velká energetika pořád jde za tou štěpkou a čili ta poptávka zvýší cenu štěpky, takže to možná ziskové bude. Ale tady je trošku problém se současným finančním stavem zemědělců, kteří nemají, řekněme investiční prostředky. To zakládání rychle rostoucích dřevin je jednorázová investice kolem 70 tisíc korun na hektar a oni v podstatě většinou ani nemají na provoz, většinou jsou zadluženi. Takže my je chceme motivovat jednorázovou platbou na založení těch plantáží a potom vlastně už ty sklizně by si dělali sami a ...
František LUTONSKÝ, moderátor
Teď tomu úplně nerozumím, jako že byste jim ty peníze dali, oni by za to nakoupili rychle rostoucí dřeviny ...
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Ano.
František LUTONSKÝ, moderátor
... a zisk by měli oni?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Ale tak je to u všech dotací, které jsou dneska v zemědělství. A třeba u těch trvalých travních porostů je to bez jakéhokoliv společenského přínosu. Čili my bychom jim chtěli dát, řekněme 40 % na založení toho porostu a samozřejmě to, co potom oni sklidí, by jim zůstalo na v podstatě, řekněme obnovu zemědělství nebo na další investice.
František LUTONSKÝ, moderátor
Jak je tohle vůbec omezeno? Když namítnu, že třeba na kvalitní půdě není dobré pěstovat rychle rostoucí dřeviny.
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Ta dotace, kterou nebo kterou, o kterou jsme ministerstvo zemědělství požádali a také je vlastně v Národním akčním plánu pro biomasu, kterou schválila vláda jako nařízení, tak ta připravovaná dotace počítá s tím, že na těch bonitních půdách se vlastně nebude podporovat vysazování těchto rostlin. Takže by měly zůstat, řekněme pro tu kvalitní potravinářskou produkci.
František LUTONSKÝ, moderátor
Takže tohle je omezeno. Ještě nějaká další omezení třeba?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
No, já tam vidím velmi zásadní omezení v tom, že v tom návrhu je alokováno pouze 20 miliónů korun, což je na ...
František LUTONSKÝ, moderátor
Zdá se vám to málo?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Je to směšně málo. Jako když, řekněme si ukápneme slzou do moře, protože ve srovnání s těmi 5 miliardami, které tečou na ty louky a pastviny, je to opravdu neporovnatelně malé množství finančních prostředků. Je to na založení zhruba 500 hektarů rychle rostoucích dřevin, což vzhledem k tomu, že ty signály po té štěpce jsou velmi významné, tak si myslím, že ta alokace je opravdu nízká. A také nás trošku mrzí, že ta dotace začíná až teďka, že odborníci vlastně na to upozorňovali už 3 roky a ještě teď není jisté, jestli ta dotace vůbec bude.
František LUTONSKÝ, moderátor
Takže v podstatě tenhle obor dotovat jenom zpočátku a pak ho nechat trhu, jestli vám dobře rozumím?
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Určitě, no. Kdybychom se posunuli zase, řekněme o úroveň výše nejenom k pěstování biomasy, ale obecně k podpoře té biomasy, třeba Švédsko, které má cíl vyrábět v roce 2020 50 % energie z obnovitelných zdrojů, tak vůbec nemá systém povinných výkupních cen, ale zatížil daní fosilní paliva, takže ta biomasa není podporovaná, tím pádem nedochází k těm disturbancím různých druhů trhu. Mezi tou elektřinou a teplem je tam v podstatě jeden trh s biomasou. A tam, kde to dokáže konkurovat cenově znevýhodněným fosilním palivům, tak tam se ten trh nejvíce rozvíjí.
František LUTONSKÝ, moderátor
Jan Habart, předseda Českého sdružení pro biomasu - CZ Biom byl dnes hostem Interview ČT 24. Děkuju vám.
Jan HABART, předseda, CZ Biom - České sdružení pro biomasu
Děkuju za pozvání. Na shledanou.
František LUTONSKÝ, moderátor
A vám, divákům čtyřiadvacítky, díky za pozornost. Mějte se hezky a dobrý večer.
