V nadpisu článku Bedřicha Moldana Chemie na Šumavu nepatří (MFD 25. 5.) jsem hledal radu, co jiného než chemii do řešení kalamitní kůrovcové situace na Šumavě zapojit. Našel jsem však jen důvody pro tvrzení v nadpisu tohoto textu. Nejspíš jen ti, kdo mne osobně amůj vztah k chemii v běžném životě dobře znají, uvěří, že s uvedenými důvody – snad až na některé přestrašené formulace (nebojte se sednout si na kteroukoliv kládu v NP Šumava) – stejně vřele souhlasím.

Děkuji panu Moldanovi, že poctivě přiznal používání chemie i v minulých letech, poněvadž z mediálního obrazu nabývají i moji přátelé dojem, že jsem to byl já, kdo pro boj s kůrovcem použití chemie na Šumavě „vymyslel”.

Ochránce přírody i ostatní veřejnost chci ubezpečit, že chemie v boji s kůrovcem nadále nebude použita v 1. zónách Národního parku Šumava. Zde a ještě velmi výjimečně budou zvoleny daleko nákladnější, ale k přírodě šetrnější metody výběrového odstraňování napadaných stromů. Chci také zdůraznit, že v roce 2011 hodláme použít chemické prostředky na mnohem menší ploše NP než v předchozích letech a že počet použitých chemicky ošetřených obranných prvků (trojnožky a otrávené lapáky) je letos o 20 procent menší než loni.

Chemii nepoužíváme pro své poblouznění a už vůbec ne pro svou radost, ale jako ověřený účinný prostředek v boji s kůrovcovou kalamitou, především ve snaze snížit počet kácených nebo uschlých stromů. Pokácených bylo loni zhruba 345 tisíc, uschlých téměř půl milionu. Další argument bude pro některé zastánce „antichemie” méně přijatelný, přesto ho uvádím.

Jedná se o levnější a méně pracnou metodu; neotrávený lapák je po nalétnutí třeba v přesný čas i s živým kůrovcem odstranit, zatímco v otráveném lapáku je kůrovec mrtvý. Poslední argument by však měl být přijatelný pro všechny: otrávené i neotrávené lapáky „vyrábíme” z poražených stromů. Samozřejmě, že používáme podle podmínek a požadavků ochrany přírody oba typy lapáků – s chemií i bez chemie.

Nejvíc mne tíží, že použitá argumentace pana Moldana nepřipouští žádnou variantu záchrany šumavských lesů. Bez účinných obranných opatření zbývají jen dvě možnosti se shodným koncem: buď větší počet vytěžených stromů, poněvadž kůrovci předložíme plný stůl, a nikoliv jen návnady, nebo větší počet suchých stromů, s příležitostí k dalším náletům kůrovce do sousedství. To ale pan Moldan také ví.

Proto ho musím podezírat, že mlčky předpokládá a podporuje další rozpad stromového patra, pro laika další plochy souší bez účinné obrany proti kůrovcové pandemii, což je právě to, čemu se pokoušíme zabránit.

Možná se opírá o své tvrzení, které jsem zaslechl v jeho rozhlasovém vystoupení, že gradace kůrovce na Šumavě je již za zenitem. Patřím k těm, kteří se důvodně obávají, že je daleko od pravdy.