Většina obyvatel Bavorského lesa dnes souhlasí s konceptem divoké přírody, řekl LN mluvčí Národního parku Bayerischer Wald Rainer Pöhlmann.

* LN Národní park Bayerischer Wald sousedí s Národním parkem Šumava. Sledujete, co se dnes na Šumavě děje? Jaký je váš názor na smysl blokády proti kácení napadených stromů?

Nezlobte se, ale k tomu se nemohu ani nechci vyjadřovat. Ochrana přírody na české straně je věcí české strany a my se do těchto záležitostí nemůžeme nijak vměšovat.

* LN Jakou strategii ochrany přírody Bavorský les přijal při svém založení? Vědělo se už tehdy, jaká část má zůstat bez lidského zásahu?

Když byl Národní park v roce 1970 založen, neexistovalo dělení na přírodní zóny. Pouze v pásmu horských lesů podél zemské hranice se už tehdy lesnicky nehospodařilo. Kůrovec v té době nebyl problémem.

* LN Jak se pak koncepce parku měnila?

V průběhu doby byly na základě ekologických analýz vyňaty z lesnického hospodaření zvlášť cenné lesní porosty s cílem, aby se vrátily k přirozenému vývoji a staly se stabilnějšími. V roce 1983 byly přírodní zóny vyhlášeny na polovině tehdejší rozlohy parku a v 90. letech se rozšířily na celé území. Ovšem s výjimkou minimálně pět set metrů širokého ochranného pásma na okrajích, kde se i nadále proti kůrovci zasahuje. Řada obyvatel Bavorského lesa tehdy protestovala. Báli se ztráty pracovních míst zejména v dřevozpracovatelském průmyslu.

* LN Jak je to dnes? Zasahujete proti kůrovci vzhledem k jeho rozšíření i v zónách, které by se měly obejít bez lidského zásahu?

V přírodních zónách žádné zásahy neuplatňujeme, stromy se nekácí. To platí i v případě náletu kůrovce. Jak už jsem se zmínil, ve staré části parku se nacházejí pouze přírodní zóny s výjimkou ochranného pásma. To znamená, že rozsah bezzásahových zón představuje 75 % rozlohy staré části Bavorského lesa. V nové části parku, připojené v roce 1997, pokrývají přírodní zóny 53 % území s tím, že postupně bude tato zóna rozšiřována o zhruba 310 hektarů za rok. V roce 2027 by i v nové části měly přírodní zóny tvořit tři čtvrtiny území.

* LN Někteří politici v Česku hovoří o tom, že koncept divoké přírody, zavedený na Šumavě nejprve na německé straně, zkrachoval. Co vy na to?

Kdo porovná obrázek v okolí Luzného v roce 1997 a dnes, musí nutně dojít k závěru, že příroda sama má tu nejlepší schopnost vlastní regenerace. Odborníci, místní obyvatelé i turisté žasnou nad rozsáhlým zmlazením a obnovou lesa po kůrovcové kalamitě, nad tím, jak se rodí divočina. Tento pohled turisty neodrazuje, ale naopak láká. Jen musíme trochu důvěřovat v samouzdravovací sílu přírody a dát jí trochu více času.

* LN I v Bavorsku ale přece mnoho lidí koncept ponechání lesa samovolnému vývoji kritizuje...

První průzkumy veřejného mínění po rozsáhlé kůrovcové kalamitě ukázaly, že nepřipravení návštěvníci reagovali vyděšeně. Ale přesto prakticky všichni dotázání zároveň odmítali v parku řízené lesnické zásahy jako kácení kůrovcových stromů nebo umělé dosazování. Mezi obyvateli Bavorského lesa koncept přirozeného vývoje lesních porostů také zpočátku vyvolával odpor, lidé se báli odlivu turistů. Poslední průzkumy ale potvrzují, že naprostá většina obyvatel ve staré části parku s touto filozofií souhlasí, protože les se všude viditelně obnovuje a návštěvníci neodcházejí. V nové části parku má stejný názor 60 % obyvatel.

***

Na německé straně se o turisty nebojí

* Na Bavorském lese je vidět, že si příroda dokáže pomoci sama. Les se přirozeně obnovuje a místní už se přestali bát odlivu turistů, říká mluvčí Národního parku Bayerischer Wald Rainer Pöhlmann.

* Bavorský les - nejstarší a největší národní park v Německu - byl založen před čtyřiceti lety, o třináct let později padlo rozhodnutí ponechat jeho významnou část přirozenému vývoji bez jakýchkoliv lidských zásahů.