Rozhovor se starostou Modravy, která je dějištěm protestů

MODRAVA Už tři týdny nedělá starosta Modravy Antonín Schubert nic jiného, než odpovídá na dotazy lidí ohledně šumavských lesů, vymýšlí akce proti blokádě a píše glosy. Tvrdí, že kvůli současné blokádě ztratil všechny iluze o politicích, vědcích a také ekologických aktivistech. Jeho obec se stala symbolem boje mezi ochranáři a lesníky. „Blokáda nebyla spontánní, ale dobře a detailně připravená akce,” říká Schubert, starosta s pověstí člověka, který si nebere servítky.

* Jako starosta máte spoustu úkolů, ale jak moc se vám změnil pracovní den kvůli blokádě?

Změnil se velmi. Na správním území obce probíhá něco, k čemu by nemělo na území národního parku vůbec dojít. Spousta lidí, kteří se chtěli prezentovat, zejména politici a vědci, měnili chod Modravy. Zabralo mi hodně času, aby z toho obec nevyšla s tím nejhorším výsledkem, jaký mohla blokáda mít.

* Co konkrétně máte na mysli?

Mohlo se stát a přímo se nabízelo, že místní lidé vezmou protest do svých rukou. Nebyl tu nikdo, kdo by měl zájem situaci uklidňovat. Úzká skupinka lidí podporovaná některými politiky a některými vědci si vzala jako rukojmí přírodu a začala prosazovat svůj ideologický zájem. Rozhodli se k tomu letos v březnu, kdy unikly na veřejnost zápisy z porady Hnutí DUHA a v nich se o blokádě hovořilo. Takže to nebyla žádná spontánní akce, ale detailně propracovaná a dlouhodobě připravovaná blokáda, která mohla vyústit v otevřený konflikt mezi místními a aktivisty. Z toho jsem měl naprostou hrůzu.

Blokádu chystali od března

Antonín Schubert vysvětluje, proč současný protest začal nedaleko jeho obce, proč dosud nedošlo k dohodě na Šumavě a čí je to chyba

* Říkáte, že unikly materiály z porady Hnutí DUHA, ve kterých se psalo o chystaných protestech. Proč se tedy šumavské obce a správa národního parku na blokádu lépe nepřipravily?

Na jednu stranu jsme situaci podcenili, ale na druhou stranu jsme si nikdy nepřipustili, že by orgány státu mohly připustit takový způsob protestu. Pro nás byla blokáda odporná už proto, že měla sofistikovaný vývoj a od počátku do toho aktivisté vtáhli politiky. Úplně tak obrátili smysl neziskových nevládních organizací. Že znovu vylezeme na stromy a budeme jednat na stromech a ani jednou se nesejdeme u kulatého stolu, to jsem opravdu nečekal. Pokud by šlo o bubnování pod okny ředitele parku, o kterém se v materiálu také hovořilo, tak bychom to považovali za normální poklidný protest.

* Teď hrozí, že se blokáda přesune na jiná místa parku. Co byste poradil kolegům starostům z okolních obcí? Dá se na protesty po těchto zkušenostech připravit?

Ne. Tento stát na to není připraven. Není možné si vzít za rukojmí přírodu, národní park a pořádat tam takové akce. Zabránit tomu však nemohou starostové, ale je to v moci tohoto impotentního státu, který nebyl schopen za 20 let existence národních parků jim dát řád, a to, co předvádí zde na Šumavě, je jen výsledek státní trapnosti.

* Proč blokáda začala zrovna Na Ztraceném u Modravy? V lokalitě, kde se 17 let v lesích zasahovalo, pak čtyři roky bylo území bezzásahové a teď je znovu v zásahovém režimu?

To je promě záhadou. Tato lokalita v národním parku není jedinou, která byla přeřazena z bezzásahového území do zásahového. Myslím, že blokáda nebyla kvůli zásahům Na Ztraceném, ale jejím cílem bylo odvolání ředitele parku Jana Stráského. S tím neměla příroda co dělat. Druhý důvod pro lokalitu Na Ztraceném byl rozklížit spolupráci mezi mnou a ředitelem parku. A zatřetí: hodil se název Ptačího potoka, který tudy protéká. Některým vědcům a politikům se hodilo nazývat lokalitu Na Ztraceném Ptačím potokem a zdůrazňovat tam tetřeva, kulíška a datlíka.

* Co jste při blokádě poznal nového?

Setkal jsem se s nehoráznými a nepravdivými výlevy od samotných aktivistů, vědců i politiků. A nejhorší bylo poznání, jak se zachází s Policií ČR, zákony, právem a jak se dělá onuce z demokratických principů. Na Ztraceném byla demokracie pošlapána. A k tomu stačila menšina, která pošlapala práva většiny. Pamatuji si železnou oponu, dobu, kdy opravdu nešlo nic dělat, protože určitá menšina lidí zblbla masy, a pak jsme koukali jak tele na nový vrata a nevěděli jsme, kudy z toho ven. Varuji, aby se taková situace kdekoliv v parku a ve státě opakovala. Jinak bude český premiér stát u řečnického pultíku a žebrat národ o podporu tak, jak to teď musel udělat britský premiér.

* Spousta lidí nechápe, proč dosud na Šumavě nedošlo ke všeobecné dohodě.

Věřili jsme, že přijde arbitr, který spor rozsoudí. A stalo se tak -v roce 2002 sem byla vyslána mise Světového svazu ochrany přírody IUCN a sepsala zprávu. Bohužel, ta pak byla prezentována jednostranně, že národní park splňuje kategorii 4 a 5, a jestliže chce být národním parkem v kategorii 2,musí mít 30 až 40 bezzásahových zón. To jediné se ze zprávy vytrhlo bez jakéhokoliv vysvětlování vlivu na okolní přírodu, bez vysvětlování dopadu. Je třeba si uvědomit i další věci, které napsali tito komisaři - že se jedná o nepůvodní, nestabilní, stejnověké smrčiny, kde budou hrozit kůrovcové kalamity. Bude hrozit rozpad vysokohorského lesa, bude hrozit masivní nálet kůrovců do okolních lesů. To vše tam napsali, ale nebralo se to v potaz.

* Tehdy vznikl i projekt 10 - 30 -50. Aby ze současných 13 procent bezzásahových zón bylo za 50 let 50 procent. Proč ten vázne?

Protože když komisaři popsali, co vše hrozí, tak jsme měli jít a začít jednat podle jejich zprávy. To byl historický okamžik, kdy na Šumavě mohlo dojít k dohodě. Všichni mohli podepsat úplně úžasnou dohodu amohlo se předejít všem těmto mačkanicím, třenicím, hloupým blokádám a nejpitomějším politickým vyjádřením, která teď padají. Už dávno mohl být zákon o národním parku, ale já si myslím, že tyto věci byly cíleně odmítnuty.

* Co vás k takové myšlence vede?

Tehdejší ředitel šumavského parku Alois Pavlíčko tvrdil, že to zapříčinil tehdejší náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko. Ten zase tvrdil, že to zapříčinil Pavlíčko. Plán pak prosazoval tehdejší ministr Libor Ambrozek, ale toho zrovna tady na Modravě zabrzdil tehdejší předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Takže kdo měl ten zájem, to opravdu nevím.

* Co by teď podle vás bylo pro Šumavu nejlepší?

Často se říká, že starostové nevidí přirozenou obnovu lesa a zmlazení. Přirozené procesy fungují i na haldách hlušiny u Příbrami. Takže takové věci nám může vkládat do úst jedině hlupák a podle toho, co slyším, tak hlupáků se urodilo na všech stranách dost. Ať jsou to hlupáci na stranách aktivistů, vědců nebo politiků. Pak se nám vkládá do úst, že jsme proti přirozené obnově. Ale to právě byl náš cíl, který se měl ve zmiňovaném projektu 10 - 30 - 50 podporovat. To nic nestojí a udělá šumavskou přírodu zajímavou. Ale nepřirozené ekosystémy, kde roste jen smrk, se samy nepřemění na bukové a podobně. Právě proto se měl les podsazovat.

* A třeba i částečně vykácet?

My neříkáme, ať jej někdo vyrube, my říkáme, ať se připravíme na rozpad vysokohorského stromového patra a máme základnu, která tam historicky byla, kterou člověk odebral a teď vrátí zpět. Jinak jsme stále u toho, že z monokulturního hospodářského lesa nebude nic jiného než zase jen monokulturní hospodářský les, protože nic jiného tam samo nevyroste. A proto bychom tam měli dosadit podle původních map buky, javory, jedle, jeřáby nebo břízy.

* Důsledkem dohadů je dopis Svazu šumavských obcí českým a evropským politikům, aby buď Šumavě pomohli, nebo park zrušili. Jak moc vážně je myšlena taková výzva - zejména druhá možnost?

Je myšlena zcela vážně. Zjistili jsme, že národ už nevnímá park pozitivně. Měla by to být výkladní skříň této země, ale říkat, že les, který přetvářely generace obyvatel, byl prales, je buď neslušné, nebo lživé.

* Vypadá to, že dohoda na Šumavě nepřijde, dokud obě strany neustoupí. Kam jsou ochotni ustoupit šumavští starostové?

My teď nabízíme druhé straně: Jestli chcete 20 procent bezzásahové zóny ze současných 13, tak si pojďme hned sednout a podepsat to. Jestliže chcete 25 procent rozlohy parku, tak už vyjmenujme rizika, ale pojďme to také hned podepsat. Jestliže ale chcete 30 procent, a přitom víme, že hrozí rizika popsaná odborníky ze Světového svazu ochrany přírody, pak musí někdo říct, že si za to vezme odpovědnost odbornou, politickou i ekonomickou.

Zjistili jsme, že národ už nevnímá park pozitivně. Přitom by to měla být výkladní skříň této země. »

PROFIL Antonín Schubert Antonín Schubert se narodil v roce 1960. Od roku 1975 žije v Modravě na Šumavě. Původním povoláním je lesník. Starostou nejbohatší obce v zemi se stal v roce 1994, je zároveň místopředsedou Svazu šumavských obcí. Má tři syny a jednu dceru. Dlouhodobě říká, že lesům na Šumavě je třeba pomoci, ale rovnou připouští možnost, že část parku by se měla ponechat samovolnému vývoji. Kvůli blokádě prý jeho Modrava přišla zhruba o třetinu turistů.