Zobrazení položek podle značky: Kalamity

Kraj Vysočina hodlá letos dát na opatření související s kůrovcovou kalamitou v lesích a suchem ze svých rezerv 100 milionů korun. Krajská rada 16. 4. doporučila zastupitelstvu, aby návrh schválilo. Objem dřeva napadeného kůrovcem se podle údajů kraje na Vysočině loni zvýšil zhruba pětinásobně. Od lesníků už přišlo 546 žádostí o krajskou dotaci celkem za 30 milionů korun.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) vítá návrh na finanční pomoc obcím postiženým zvýšenou frekvencí pojezdu techniky provádějící těžbu a odvoz kalamitního kůrovcového dřeva, který 9. dubna postoupilo Ministerstvo zemědělství po dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj do meziresortního připomínkového řízení. Na druhou stranu však jiné státní úřady podle SVOL stojí za nesmyslnými překážkami, které lesníkům boj s kůrovcovou kalamitou a suchem ztěžují.

Kůrovcová kalamita dosáhla v roce 2018 zcela extrémního rozsahu a rovněž prognóza pro rok 2019 je nepříznivá. Hlavní prioritou pro zpomalení šíření kůrovce musí být pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinná asanace aktivních kůrovcových stromů. Je třeba zastavit šíření podkorního hmyzu do dalších oblastí. Bez politické vůle bude nesmírně složité současnou situaci zvládnout.

Více než 300 milionů korun investují letos Vojenské lesy a statky ČR (VLS) do obnovy lesů poničených kůrovcovou kalamitou a vichřicemi. Plánují v nich výsadbu milionů sazenic stromů. Velké škody lesníci evidují zejména ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá. Řekl to mluvčí VLS Jan Sotona.

Aktualizováno. Jaro, jehož se letos většina lesníků obává, je na většině území Česka v plném proudu. Hrozba sucha je bohužel opět aktuální a rojení kůrovců už je na spadnutí. Bližší pohled na situaci s kůrovcovou kalamitou a názory místních lesníků například na legislativní kroky MZe (opatření obecné povahy) ve vybraných regionech přinášíme v tomto článku.

Aktualizováno. Lesníci, akademici, vědci i zástupci zpracovatelského průmyslu diskutovali 4. dubna v Praze na mezinárodní konferenci pořádané Evropským lesnickým institutem (EFI) na téma: Jak reagovat na narušení lesů v Evropě. Zúčastnil se i ministr zemědělství Miroslav Toman a generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Přestože je situace v lesním hospodářství kritická, na mnoha místech vidíme velkou snahu a úsilí v těžebních i pěstebních pracích, jež generují obnovené kultury. "Ti, co nedají na dezinformace a osloví producenty sadebního materiálu, zjistí, že lesní školky mají stále dostatek sazenic, které je možné na obnovu lesa použít," říká Petr Martinec, předseda Sdružení lesních školkařů ČR (SLŠ). 

Opatření obecné povahy vstupuje v platnost 3. dubna 2019. Na celém území státu bude nově platit možnost odložit těžbu souší do konce roku 2022. Ve vybraných oblastech, zhruba na 14 % území lesů dojde k prodloužení lhůty pro zalesnění na 5 let a zajištění na 10 let. Veškeré síly se zaměří na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. Na tiskové konferenci to 2. 4. oznámili ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a náměstek ministra pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. 

Aktualizováno 28. 3. Ministerstvo zemědělství zřejmě bude moci kvůli boji s kůrovcem přijímat opatření obecné povahy, kterými zasáhne do zákonného rámce hospodaření v lesích. Zásahy by se týkaly těžby dřeva a zalesňování. Změnu přinese poslanecká novela lesního zákona, jejíž přijetí 21. 3. zrychleně umožnil Senát. Novelu 27. 3. podepsal prezident Miloš Zeman.

Ačkoliv v současné době smrkové porosty, zejména na severní a střední Moravě, chřadnou, lze jejich úplnému rozpadu zabránit pěstební péčí. Tak zvaná výchova, pokud ji lesník zahájí včas, představuje významné stabilizační opatření, které nelze vynechat ani v chřadnoucích lesích. Do budoucna se skladba lesů změní na smíšené, ale stále ji bude tvořit i příměs smrku, jako ekonomicky cenné dřeviny. Odborníci na pěstování lesa připravili pro lesníky soubor pěstebních postupů v chřadnoucích mladých smrkových porostech v podmínkách 4. a 5. lesního vegetačního stupně.