Jak uvádí SVOL, materiál s názvem „Finanční pomoc určená obcím na opravy komunikací poškozených v souvislosti s řešením kůrovcové kalamity" bude po připomínkovém řízení předložen vládě. „Tento krok velmi vítáme," hodnotí jeho vznik předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) Ing. František Kučera. „Věříme ve schválení návrhu a zároveň doufáme, že v následném kroku se tato finanční pomoc bude týkat více krajů a na dotaci dosáhnou i další obce dle potřeb zjištěných v jejich lokalitách."
Výzva bude v první fázi určena obcím Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje, ve kterých je komunikací zničených technikou při těžbě a odvozu kalamitního dříví nejvíce a kde již kalamita dosáhla svého vrcholu. Podmínky výzvy budou nastaveny ve spolupráci s MZe a postiženými obcemi. Finanční pomoc by měla být vyplácena ze stávajícího podpůrného programu MMR „Podpora rozvoje regionů". K realizaci oprav a rekonstrukcím komunikací by mělo dojít po skončení kalamity a odvozu většiny kalamitního dříví z dané lokality.
Podle SVOL obce vyčíslily celkovou dosavadní škodu na komunikacích z důvodu zvýšeného odvozu dříví pocházejícího z kalamitních těžeb a zvýšeného pojezdu techniky provádějící těžbu na cca 340 milionů korun. Dotace pokryje 80 % z vykázaných škod, tj. 270 mil. Kč. Tyto prostředky získá MMR již letos přesunem v rámci státního rozpočtu z kapitoly Všeobecná pokladní správy.
"Stát však umí dělat i kroky, které vlastníkům boj s kalamitou spíše ztěžují. Příkladem je nepochopitelná iniciativa České inspekce životního prostředí (ČIŽP), konkrétně Oblastního inspektorátu v Hradci Králové. Ten oslovuje vybrané vlastníky a správce lesů ve své územní působnosti s žádostí o pravidelné měsíční podávání informací k výskytu kalamitních škůdců dle požadované struktury: množství nově nalezených aktivních stromů napadených lýkožrouty, celková těžba, nahodilá těžba a z toho kůrovcová těžba, počet položených lapáků a instalovaných lapačů, a to od data doručení dopisu do konce listopadu 2019," říká F. Kučera.
„ČIŽP se ve své žádosti snaží vyvolat dojem, že má ze zákona pravomoc tyto informace po vlastnících lesů požadovat. Skutečnost je ale jiná," komentuje dále situaci František Kučera. „Ze zákona o České inspekci životního prostředí ani ze zákona o lesích takovou pravomoc dovodit nelze. Uložení výše zmíněné povinnosti vlastníkům lesů je nepřiměřeně extenzivní a v právním státě nemůže obstát." Dle právního rozboru, který má SVOL k dispozici, chybí dokonce zákonná opora již pro to, aby Česká inspekce životního prostředí zasílání těchto hlášení po vlastnících lesů vůbec požadovala.
Povinností vlastníka lesa informovat úřady při zvýšeném výskytu škodlivých činitelů, je výslovně spojena s místně příslušným orgánem státní správ lesů, kterým je obec rozšířenou působností, nikoliv ČIŽP. „Potřebujme všechny síly věnovat na boj s kůrovcem, a ne s úředním šimlem," reaguje Radomír Charvát, jednatel Lesního družstva Vysoké Chvojno.
Podle TZ SVOL, red.
