Zobrazení položek podle značky: Kalamity

Jako poznat kůrovcem napadený strom v zimním období, jak odlišit sterilní kůrovcové souše a aktivní kůrovcové stromy nebo kolik jedinců lýkožrouta smrkového se může nacházet v kůře napadených stromů? Na tyto a mnoho dalších otázek odpoví (nejen) drobným vlastníků lesa nové video na portále www.nekrmbrouka.cz.

Se změnami klimatu a s nimi souvisejícími kalamitami přibývá v lesích nahodilých těžeb a následně rozsáhlých holin. Ty se zpravidla vyznačují extrémnějšími klimatickými podmínkami ve srovnání s holinami běžných výměr. I když obnovit zde úspěšně les je složitější, úspěšná a včasná obnova je významným krokem ke stabilizaci lesního prostředí. Nezastupitelnou úlohu při obnově kalamitních holin hrají přípravné dřeviny, což opakovaně dokazují výsledky výzkumu.

Ukázky porostů v břízou, osikou, lískou v České republice. Foto: archiv VÚLHM

Rekordních 900 000 metrů krychlových dřeva letos kvůli kůrovcové kalamitě a suchu plánují vytěžit Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL), které hospodaří v Olomouckém a Zlínském kraji. Ve srovnání s loňskem bude těžba dřeva vyšší zhruba o 40 000 metrů krychlových. Lesníci ALSOL zároveň při obnově lesa vysadí 6,5 milionu sazenic stromů, což bude meziročně o 1,5 milionu více. "V obou případech jde o zatím nejvyšší čísla v historii společnosti," řekl jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petr Skočdopole.

V roce 2019 se naplno ukázaly limity dosavadního samofinancování péče o lesní ekosystémy, nepřipravenost lesního hospodářství a České republiky na celoplošné katastrofy, ale také obrovská vůle a nasazení lidí lesnického sektoru, kteří dokázali realizovat nahodilou těžbu v historicky nejvyšších objemech. V tradiční novoroční anketě Lesnické práce bilancovaly uplynulý rok osobnosti vybrané napříč lesnicko-dřevařským sektorem.

Hlasujte v nové anketě! V letošním roce se nedá očekávat zásadní obrat v kůrovcové kalamitě k lepšímu. ČTK to v rozhovoru řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Stát se bude snažit šíření zpomalit, v některých lokalitách by se šíření za příznivých meteorologických podmínek mohlo zastavit.

Hlasujte v anketě! Jak uvedlo 12. 12. 2019 Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) na tiskové konferenci, smrk ztepilý je dřevinou, která by měla i v obnově lesů po kůrovcové kalamitě hrát důležitou roli. Shodují se na tom nestátní vlastníci lesů, vědci i akademici z oboru lesnictví i představitelé dřevozpracujícího průmyslu. Upozornili i na fakt, že bez smrku ve vyšších nadmořských výškách budou povodně v Česku větší než v minulosti.

Těžba kůrovcového dřeva v Krkonošském národním parku (KRNAP) letos vzroste o téměř dvě třetiny na rekordních zhruba 55 000 metrů krychlových. Bude to představovat přibližně 60 procent z celkových těžeb, které by měly činit do 90 000 metrů krychlových. Kvůli pádu cen dřeva, který je vyvolaný mimořádně velkými kůrovcovými těžbami v celé zemi, bude lesnické hospodaření národního parku ve ztrátě.

Ministerstvo zemědělství (MZe) opět rozšířilo počet území mimořádně zasažených kůrovcem v České republice. Pro takto vymezené zóny bude platit možnost odkladu zalesnění až na pět let a také uvolnění pravidel přenosu sadebního materiálu při zalesňování kalamitních holin. Toto opatření obecné povahy, které MZe vydalo 9. 12., bude platit do konce roku 2022.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Lesy ČR žádaly o výjimku kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a jako účastník řízení se proti němu hodlá odvolat. ČTK to řekl mluvčí Hnutí Duha Aleš Miklík.

Správa Národního parku Šumava letos doposud zpracovala 187 000 m³ kůrovcem napadeného dříví. Oproti roku 2018 je to téměř čtyřnásobný nárůst kůrovcových těžeb.