Novoroční anketa Lesnické práce: kalamita přerostla v celorepublikový problém

Ing. František Kučera
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL)

- Jak hodnotíte rok 2019 z hlediska dopadů kůrovcové kalamity na nestátní vlastníky lesů?

V průběhu roku 2019 došlo v celé ČR k dalšímu rozšiřování oblastí zasažených kůrovcovou kalamitou i k dalšímu dramatickému poklesu cen dříví v důsledku jeho přebytku na trhu. Nákupní ceny kulatinových jehličnatých sortimentů jsou mimořádně nízké, jehličnatá vláknina je prakticky neprodejná, ceny ani nepokryjí náklady na výrobu tohoto sortimentu. Majetky v nejvíce postižených oblastech s velkými obtížemi shání pracovníky k těžbě a zpracování dříví, odbyt dříví je prakticky nerealizovatelný a ekonomicky se většina majetků dostává do červených čísel. Udržet tzv. černou nulu, tedy alespoň nebýt ve ztrátě, je mimořádně obtížné a zajistit následné vyklizení a zalesnění holin je pro vlastníky lesů bez státní pomoci při dnešních cenách dříví prakticky nemožné.

- Na konci roku byl spuštěn „Finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích za roky 2017 a 2018". Jak probíhalo jednání o tomto kompenzačním nástroji a jak hodnotíte jeho výslednou podobu?

SVOL na všechny problémy, do kterých se postupně dostávalo hospodaření vlastníků lesů v ČR, upozorňoval a snažil se je se státními orgány řešit již více než dva roky. Lesní hospodářství po dlouhá desetiletí zajišťovalo nejen dostatek dřevní suroviny pro celé hospodářství, ale významnou měrou přispívalo také k ochraně životního prostředí a biodiverzity a i všechny ostatní ekosystémové služby, včetně rekreačních služeb pro veřejnost, zajišťovalo bez nároků na dotace ze státního rozpočtu, prakticky jen z výtěžků z prodeje dříví. Dnes, kdy se situace vlivem klimatických změn zcela změnila a vlastníci lesů se neobejdou bez pomoci zvenčí, očekávali určitou vstřícnost státních úřadů. Opak však byl pravdou a požadavky SVOL byly v počátcích jednání ze strany státu zlehčovány, až odmítány. Teprve systematický tlak, argumentace a přesvědčování i pomocí sdělovacích prostředků vedly k současnému stavu, kdy je dotační program již vyhlášen a žádosti o kompenzaci nízkých cen dříví jsou již přijímány. Původní požadavek SVOL vycházející z ekonomických dat vlastníků lesů byl výrazně vyšší, než je současně stanovená výše příspěvků, její čerpání bude odvislé od toho, jak se podaří dostat informaci o této podpoře k potenciálním žadatelům.

- O jakou výši podpory bude SVOL usilovat za rok 2019?

Pokud bude i pro rok 2019 zachován stejný rozsah a směřování podpory, pak je nutno vzhledem k objemům kůrovcových těžeb a vývoji cen dříví v průběhu roku 2019 počítat na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za rok 2019 s částkou 7 miliard Kč. Jakkoli se tato částka může zdát vysoká, je třeba jednak připomenout, že lesníci nikdy nestáli s nataženou dlaní směrem ke státnímu rozpočtu, naopak jej odvodem daní naplňovali, jednak tuto částku porovnat s desítkami miliard, které každoročně proudí do zemědělství. Negativní vliv dnešního monokulturního velkoplošného zemědělství na půdu a krajinu je znám a ve srovnání s lesním hospodářstvím regulovaným přísným lesním zákonem je dalším argumentem ve prospěch lesů.

- V roce 2019 vešla v platnost opatření obecné povahy, jimiž se Ministerstvo zemědělství snažilo pomoci v boji s kůrovcovou kalamitou. Jak hodnotíte účinnost těchto opatření?

Vyhlášení opatření obecné povahy bylo jednoznačnou snahou MZe řešit narůstající objemy kůrovcového dříví, odložit těžbu suchých stromů a umožnit (zejména u dodavatelských firem LČR) přesun těžebních kapacit do míst, kde je kůrovec aktivní. Kůrovcová kalamita současného rozsahu není záležitostí jednoho či dvou let. Suché kůrovcové souše, které je možné v současné době ponechat v porostu, bude nutno v dalších letech zpracovat a to bude pravděpodobně kůrovcová kalamita v rámci celé ČR ještě pokračovat. Pokud není dříví z kůrovcové kalamity prodejné dnes, za několik let tato hmota nebude ani palivem, se všemi ekonomickými důsledky pro vlastníka. Navíc se výrazně zvýší riziko zranění pro návštěvníky lesa. I když pro vlastníky lesa znamená opatření obecné povahy dočasné oproštění od povinnosti zpracovat nahodilou těžbu, jde o odložení problému.

- S jakými výsledky hospodaření počítají nestátní vlastníci lesů za rok 2019?

Jak již bylo uvedeno výše, za rok 2019 bude jen velmi málo majetků, které vykážou kladný výsledek hospodaření. Tržby za dříví dnes v oblastech s převažujícími jehličnatými dřevinami nepokryjí mnohdy ani náklady na těžbu dříví, je nutné uhradit režijní náklady spojené s vlastním chodem majetku, zajistit výsadbu holin a výchovu porostů. Situace je opravdu vážná.

- Jak vypadá situace na Vysočině po roce 2019?

Na Vysočině je v současné době situace s kůrovcovou kalamitou podobná té ze severní Moravy před několika lety a aktuálně je tato oblast asi nejpostiženější z celé republiky. Jižní část Vysočiny (Dačice, Třebíč a Velké Meziříčí) již má snad to nejhorší za sebou a na mnohých majetcích jsou smrk a borovice prakticky dotěženy, kalamita se přesouvá do centra Vysočiny a trochu lepší, pokud se to tak dá nazvat, je jen situace v nejvyšších polohách Vysočiny (Žďár n. S., Nové Město n. M.). V každém případě by bylo velmi předčasné mluvit o tom, že Vysočina má kůrovcovou kalamitu již za sebou.

- Co považujete za nejdůležitější kroky SVOL pro rok 2020?

Jednoznačnou prioritou v činnosti SVOL pro rok 2020 bude prosadit pokračování výplat příspěvků na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity, a to s uvažovanou celkovou částkou blížící se uvedeným 7 mld. Kč. Bez této podpory by byla ohrožena obnova kalamitou postižených lesů se všemi důsledky pro vodu v krajině, ochranu ovzduší, biodiverzitu a další ekosystémové služby. Vlastníci lesů rozhodně nejsou těmi, kdo probíhající klimatickou změnu zapříčinili, ale jsou ti, kteří dopadům těchto změn musí čelit, a k tomu potřebují pomoc celé společnosti. Pokud bude MZe skutečně otevřena novela zákona o myslivosti, bude další naší prioritou dosažení takových změn, které umožní snížit stav spárkaté zvěře v oblastech, kde jsou neúměrné stavy, a tím usnadnit odrůstání nově obnovovaných porostů.

Ing. Jan Václavík
Lesnicko-dřevařská komora

- Kde vidíte nejpodstatnější momenty z pohledu LDK za rok 2019?

Lesnicko-dřevařská komora působící při Agrární komoře ČR zvolila v polovině roku na volební valné hromadě své nové statutární orgány. To je důležitý moment i pro mě osobně. Byl jsem poprvé zvolen do předsednictva komory a následně předsednictvem zvolen i předsedou LDK. Za důležité považuji, že si předsednictvo dokázalo v těchto, pro rezort těžkých časech, nastavit základní priority, na kterých se všichni shodneme. Pro mě je tou hlavní prioritou posílit sílu hlasu lesnicko-dřevařského sektoru mimo jiné i tím, že posílíme Lesnicko-dřevařskou komoru samotnou. Proto lákáme nové členy a připravujeme nové projekty. Stále máme v oboru dost témat a zájmů, na kterých se shodneme a které stojí za to společně prosazovat a komunikovat. Ale čekají nás zřejmě těžké časy. Proto potřebujeme v nejbližších letech posílit přísun financí do našich oborů, a to navíc tak, abychom neukrajovali z koláče členům Agrární komory, ale abychom ten koláč spíše zvětšili. Z těch dalších důležitých momentů roku 2019 bych ještě zmínil, že LDK se stala signatářem Lesnické výzvy k zodpovědnému přístupu k národnímu bohatství – lesům (www.lesnickavyzva.cz) nebo aktivně spolupracovala na přípravě legislativy reagující na důsledky kůrovcové kalamity (např. novela zákona o lesích). A z těch mnoha drobností například tu, že LDK je již na Facebooku.

- Jak hodnotíte legislativní změny a dopady opatření obecné povahy v roce 2019?

Můj přístup ke změnám zákonů je lesnicky konzervativní. Možná i proto, že pamatuji legislativní smršť minulých desetiletí (v obecném slova smyslu). V kalamitních časech je možná lepší méně omezení pro vlastníky lesa a jejich lesníky, aby mohli rychleji reagovat na vývoj kalamity a důsledků s ní spojených. Nechce se mi ale hodnotit stávající legislativu. Je taková, jaká je. Mohla by být lepší i horší. Pokud budou ve správném čase na správných místech lidé s chutí a beze strachu připraveni řešit rychle problémy, jde to vždy i se stávajícími zákony. Možná bychom potřebovali pro vlastníky lesa prosadit alespoň dočasné daňové úlevy, protože obnova lesa je a bude na jejich bedrech, ale prospěch z nového lesa bude mít celá společnost. Kalamita však za pár let skončí, takže ke změně legislativy je potřeba přistupovat s rozmyslem a měnit jen to, co je opravdu nezbytné, a to pak ale rychle. LDK je povinné připomínkové místo při tvorbě nové legislativy, takže nabízíme i v tomto bodě spolupráci všem, kteří mají potřebu se k legislativě vyjádřit.

- V jakých oblastech vidíte největší výzvy pro LDK v roce 2020?

Už jsem naznačil mnohé v odpovědi na první otázku. Chtěli bychom pokračovat v započatých procesech. Oslovit další potenciální zájemce o členství v komoře a nabídnout jim kvalitní výměnu informací a podporu pro naše společné záměry a cíle. Chtěli bychom zlepšit i výměnu informací se členy komory, využít lépe potenciál spolupráce s Agrární komorou, ale například i nabídnout lepší zpětnou vazbu Ministerstvu zemědělství. Hovoříme na předsednictvu i o lepší práci s laickou veřejností. Práce je před námi dost a priority nám nepochybně pomůžou nastavit i naši členové. Posílit a udržet jednotu v našich stanoviscích vidím stále jako trvalý a nelehký úkol. Proto přeji všem lidem pracujícím v našem lesnicko-dřevařském sektoru hodně zdraví.

Ing. Petr Jelínek
Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků 

- Co považujete za nejpodstatnější momenty z pohledu ALDP za rok 2019?

Lesnicko-dřevařský sektor v roce 2019 zaznamenal mimořádný vývoj, zejména vlivem pokračující rozsáhlé kalamity. Její průběh a sílu v roce 2019 z pohledu lesnických a dřevozpracujících podniků v České republice ovlivnilo nejen sucho, ale i ekonomické škody způsobené výší kalamitních těžeb a propadem cen dříví. Ke škodám způsobeným kalamitou je také nutné připočítat škody na sadebním materiálu v lesních školkách.

V průběhu roku 2019 rozsah kalamity gradoval, zpracovávané objemy dříví v lese byly nad kapacitními možnostmi zpracování u tradičních zpracovatelů. V meziresortní součinnosti probíhala spolupráce mezi rezorty zemědělství, průmyslu a dopravy při řešení dalších důsledků kalamity v oblastech skladování dříví, železniční i silniční dopravy a při přípravě nutných legislativních změn a opatření.

- Jak hodnotíte legislativní změny a dopady opatření obecné povahy v roce 2019?

V rámci mimořádných opatření platí v roce 2019 u státních podniků zákaz jiných než nahodilých těžeb v porostech smrku a borovice, s výjimkou nezbytných výchovných zásahů v porostech do 40 let na základě povolení MZe.

Opatřením obecné povahy MZe umožnilo vlastníkům lesů v rámci celé ČR odložit těžbu sterilních kůrovcových souší až do roku 2022 a ve vymezených oblastech (červené zóny) jim dalo možnost upuštění od obranných opatření (lapače, lapáky), dále možnost odložení doby zalesnění a zajištění o tři roky a možnost ponechání nezalesněných pruhů na kalamitních holinách větších než 2 ha.

Tato opatření umožnila částečně eliminovat ekonomické dopady na vlastníky lesů s tím, že i přesto se potýkají s problémy s financováním nákladů na zalesňování a péči o les. Částečná kompenzace ve výši 2,5 miliardy Kč by mohla pomoci v hospodaření nestátním majitelům lesa.

- Kde vidíte z hlediska lesnických firem a dřevozpracujících podniků největší výzvy pro rok 2020?

Aktuální prognózy dalšího vývoje kůrovcové kalamity počítají pro rok 2020 s dalším nárůstem kůrovcových těžeb, větší potřebou těžebních kapacit, větší poptávkou po sadebním materiálu a pěstebních pracích. S přicházející recesí se očekává snížení hospodářského růstu v ČR.
Z těchto prognóz vyplývá, že se nedá očekávat ani oživení trhu s dřívím, zlepšení cenových úrovní dřeva a vyšší poptávka po dřevní hmotě. Určitou výzvou pro členy lesnické sekce ALDP je stále vyšší poptávka po dodávce lesnických služeb od všech vlastníků lesa a dále vysoká nabídka dřevní hmoty pro její další prodej. Zlepšení cenových hladin u služeb vede k navyšování investic do lesní techniky s pozitivním nárůstem těžebních kapacit pro další období.

Pro členy dřevařské sekce ALDP je aktuálně dostatečný přísun základní suroviny, ale v roce 2020 se dá očekávat i v tomto oboru vliv ekonomického ochlazení. Vzhledem ke struktuře těžeb bude složitější situace u zpracovatelů listnatých sortimentů. I přesto bude pokračovat vliv velké konkurence a množství kapacit na prvotní zpracování dřeva, který také přináší tlak na ceny finálních výrobků a efektivitu výroby.

Situace v našich lesích a dlouhodobá závislost na exportních trzích doufejme povede k dlouhodobé podpoře zpracování domácího dřeva na českém území v existujících, případně nových kapacitách.

Stará Říše (Vysočina)

Ing. Pavel Draštík 
Česká lesnická společnost

- Zhodnoťte prosím uplynulý rok pohledem největší stavovské lesnické organizace.

Nejprve mi dovolte, abych Vás všechny čtenáře našeho odborného časopisu pozdravil jménem ČLS v novém roce a popřál Vám pevné zdraví, spokojenost a pracovní úspěchy po celý rok. Pokud se mohu ohlédnout za rokem minulým, tak jednou z našich významných akcí bylo uspořádání Mezinárodního kola soutěže pro všechny zvídavé školáky YPEF, kterým jsme uzavřeli první osmiletou periodu organizace a řízení této odborné soutěže u nás. Mezinárodním kolem za účasti vítězů národních kol ze sedmi okolních zemí jsme ve spolupráci s významnými podporovateli, což jsou MZe, státní podniky LČR a VLS, FLD ČZU Praha, zakončili úspěšnou první kapitolu tohoto klání. Během tohoto období prošlo soutěží přibližně deset tisíc žáků a studentů z cca 150 škol. Za toto je nutné všem, kteří s námi tuto cestu prošli poděkovat a věřit, že v letošním roce zahájené další období bude opět úspěšné. Dále jsme se všemi odbornými akcemi snažili pomáhat zpracování kůrovcové kalamity. Toto je pro lesnictvo hodně velkou výzvou. Naší snahou je vlastníkům lesů pomáhat, nikoli se přidat k proudu kritiků předchozích vědeckých a odborných poznatků spojených s lesnictvím, které mají hodně dlouhodobý vývoj, podložený mnoha výsledky. Vlastníkům lesů je dnes podsouváno mnoho strategických a důležitých řešení, avšak při totálním zhroucení trhu se dřívím a trhu s lidskými zdroji, je to pro ně spíše negativní působení na jejich obrovskou zodpovědnost ke svěřeným majetkům.

- Na co se bude soustředit ČLS v roce 2020 a kde vidíte největší výzvy našeho oboru?

V letošním roce nás čeká volební valná hromada společnosti, kdy se bude volit nový republikový výbor na dalších pět let. To bude z pohledu vnitřního fungování důležitý bod tohoto roku. Zároveň se připravujeme na největší lesnický veletrh ve střední Evropě Silva Regina, kde bychom chtěli vyhlásit již potřetí Cenu Jiřího Nováka, kterou uděluje Ministr zemědělství ČR. Již naším kalendářem jsme si pro rok 2020 určili směr našich odborných aktivit, kterými jsou les a voda. Toto bude nosným tématem naší expozice na zmíněném veletrhu. Chceme stále odborné i laické veřejnosti připomínat a vysvětlovat, že stav našich lesů není ničeho příčinou, ale je následkem vážných pochybení v hospodaření s vodou v naší krajině. K tomuto tématu chceme mít zaměření některých našich konferencí a seminářů. Druhým nosným tématem letošního roku je zachování konkurenceschopnosti lesnictví do budoucnosti. Tady jsme možná trochu osamoceni, ale určitě se této otázky nechceme vzdát a jsme přesvědčeni, že pro všechny vlastníky lesů je toto důležitou otázkou a nechceme, aby různými restrikcemi a omezováním výkonu vlastnických práv toto přestalo být vnímáno jako důležitá otázka. Z našeho pohledu se jedná o nutné zachování podílu jehličnatých dřevin v nově zakládaných porostech, snížení škod zvěří na nich, v některých případech umožnění jiných způsobů hospodaření na lesních majetcích. Samozřejmě stále ctíme naše motto „Cti přírodu, hospodař s lesem, vzdělávej se".

Ing. Luděk Szórád
Kloboucká lesní s.r.o.

- Jaký byl rok 2019 z pohledu lesnické firmy?

Rok 2019 byl z pohledu lesnické firmy i mého velmi rychlý, až doslova hektický. Pokud jsem si něco podobného myslel o roce 2018, opravdu jsem se mýlil. Nasazené tempo plnění objemů těžebních a pěstebních činností se nám podařilo ještě výrazně navýšit, a to hlavně díky obětavosti a úsilí kolegů na všech úrovních naší firmy, za což bych jim chtěl touto formou poděkovat.

Myslím, že celkové objemy vytěženého dříví v České republice, stejně tak pěstebních činností, byly v roce 2019 rekordní. Právě kvůli tomu, jak se nám všem společně a úspěšně dařilo přehlcovat trh dřívím, bez jakékoliv snahy o širší a konstruktivní diskuzi nad řešením jeho přebytku, následoval další výrazný pokles jeho ceny v průběhu celého roku. Navíc i přes rekordní těžby ve velkém měřítku narůstala plocha chřadnoucích a odumírajících porostů napříč celou republikou.

Proto se rok 2019, přestože nebyl z pohledu lesnické firmy ekonomicky nijak horší než předchozí, nedá považovat za úspěšný, ale v kontextu situace v celém sektoru za trvale neudržitelný a smutný.

- S jakými očekáváními a obavami vstupujete do roku 2020?

Za poslední roky jsem zjistil, že je nejlepší si žádné přílišné očekávání ani obavy příliš nepřipouštět a spíše se snažit co možná nejlépe a nejrychleji reagovat na aktuální příležitosti a hrozby, které situace a pracovní život přináší.

Mou největší aktuální obavou je bezesporu nedávno prezentovaný přístup největšího správce lesů v České republice, ze kterého je bohužel stále patrný tlak na plnění ekonomického výsledku, byť záporného, přesto bohužel nepříliš reálného. Pravděpodobně to pozitivně nepřispěje ke zlepšení stavu lesů ani situaci v lesnicko-dřevařském sektoru.

Přesto všechno však nezbývá než doufat, že se nám všem podaří hlavně příští rok ve zdraví přežít a prožít, abychom si zase za rok mohli v kruhu svých přátel a blízkých v relativním klidu opět přečíst pár subjektivních vizí pro rok 2021.

Území národního parku České Švýcarsko, září 2019

Ing. Jaroslav Rygl
Lesní společnost Ledeč nad Sázavou, a.s.

- Jaký byl rok 2019 z pohledu lesnické firmy?

Rok 2019 byl z pohledu naší firmy výrazně klidnější než rok předcházející. Zvykli jsme si na danou situaci a využili jsme zkušenosti z minulého roku. Pozitivně jsme vnímali i změnu myšlení na straně většiny vlastníků lesa, kteří se přednostně zaměřili na likvidaci čerstvě napadeného dříví. Jako příznivý vnímáme průběh počasí, který je příslibem pro mírnou stabilizaci rozvoje kůrovcové kalamity, způsobené suchým obdobím let 2015–2018. Stále však musíme počítat s rizikem vysoké populační hustoty lýkožrouta smrkového a nespoléhat se jen na dar z nebes. Zvýšená poptávka po lesnických službách přinesla i výrazné zvýšení výrobních nákladů, vysoko nad úroveň inflace.

- S jakými očekáváními a obavami vstupujete do roku 2020?

Do roku 2020 vstupujeme s očekáváním mírné stabilizace šíření kůrovcové kalamity. Vyšší objemy v pěstební činnosti budou mít za následek nedostatek kapacit a další zvýšení nákladů. Vyšší úroveň odměňování na druhou stranu může přivést do lesní výroby nové kapacity, zvláště pokud se začne projevovat na pracovním trhu zpomalování růstu a problémy některých oborů. Hlavním očekáváním je však zahájení diskuse na téma „budoucnost lesního hospodářství". Věřím, že toto téma bude pojato racionálně a věcně, v širší kauzální souvislosti, s minimem přešlapů a neadekvátních reakcí na hysterii, odehrávající se na pozadí kůrovcové kalamity.

Děkuji za odpovědi, Jan Příhoda

Kompletní verzi ankety s odpověďmi Richarda Podstatzkého Thonserna (Komora soukromých lesů SVOL), Petra Skočdopole (Arcibiskupské lesy a statky Olomouc), Petra Krále (VLS), Radky Stolarikové (Střední lesnická škola Žlutice), Miloše Pochobradského (Česká lesnická akademie Trutnov), Víta Šrámka (VÚLHM), Ladislava Půlpána (Lesy ČR), Jiřího Pohana (Česká komora odborných lesních hospodářů), Heleny Peterkové (drobný vlastník lesa), Zbyška Kulhánka (Wood Paskov) a Tomáše Kuchty (TM Forest) najdete v lednovém čísle Lesnické práce.