Přihlásit

Rok 2022 v rozhovorech ke klíčovým událostem

Lednové číslo Lesnické práce přineslo tradiční rekapitulaci uplynulého roku a výhled na rok nadcházející zástupců lesnicko-dřevařského sektoru. Vybrané novoroční rozhovory vám nyní nabízíme online, celou anketu naleznete na stránkách Lesnické práce.

Doporučený Foto: Pixabay Foto: Pixabay


 Mgr. Patrik Mlynář

 náměstek pro řízení sekce lesního hospodářství MZe

– Jaký byl rok 2022 v českých lesích a lesnickém sektoru optikou MZe?

Poslední roky jsou ve znamení ochrany lesa. Uplynulý rok nám přinesl nejrozsáhlejší lesní požár v naší novodobé historii, a to v NP České Švýcarsko. V důsledku této skutečnosti se stala otázka ochrany lesů před lesními požáry a jejich hašení nejen pro Ministerstvo zemědělství více aktuální.

Hlavním tématem v českých lesích však byl i v r. 2022 kůrovec. Všechny informace svědčí o tom, že v minulém roce došlo z celostátního pohledu k dalšímu zpomalení kůrovcové kalamity a k meziročnímu snížení objemu kůrovcového dříví. Tomuto pozitivnímu trendu velmi napomohlo příznivější počasí. Ceny prakticky všech smrkových sortimentů vyšplhaly na vysokou úroveň, a motivovaly tak vlastníky lesů k těžbě dřeva. Lokálně však kůrovcová kalamita zůstává stále velkým rizikem. I nadále bude záležet na jednotlivých vlastnících lesů, zda a do jaké míry se jim podaří do jarního rojení vyhledat a zpracovat kůrovcem napadené stromy a jak zodpovědně a profesionálně přistoupí k obranným opatřením proti kůrovci. Přes všechny optimistické informace z průběhu roku 2022 tak stále ještě nemůžeme konstatovat, že kůrovcová kalamita je plně pod kontrolou. S ohledem na průkazné oteplování klimatu zde již vysoké riziko kůrovcové kalamity zůstane dlouhodobě přítomné a vlastníci lesů a jejich lesní hospodáři by tomu trvale měli přizpůsobit správu lesních majetků.

– Můžete shrnout hlavní legislativní změny roku 2022 s dopadem na lesní hospodářství?

Za všechny dílčí kroky bych si dovolil zmínit nové vyhlášky k lesnímu zákonu, které zrovnoprávnily základní a přípravné dřeviny při obnově lesa, upravily minimální počty při obnově, upravily přenosy reprodukčního materiálu lesních dřevin, i podrobnosti k obnově, zalesnění a zajištění lesních porostů.

  • Novela vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování

Vyhláškou č. 186/2022 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2022 změněna vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, a vyhláška č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa.

Uvedená změna umožnila v duchu „Národního plánu obnovy" a opatření „Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035" využít metody hospodářské úpravy lesů pro nepasečné lesnické hospodaření a v hospodářské úpravě lesů zohlednit adaptační opatření na změnu klimatu.

Jde zejména o ustanovení týkající se nového způsobu zařizování lesních hospodářských plánů metodou „zjišťování stavu lesa na inventarizačních plochách", obsah takto zpracovaných plánů a odvození jejich závazných ustanovení a kontrolních mechanismů.

Vyhláška ve své první části věnované lesnickému plánování nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, a umožní tak vlastníkům lesů zpracovávat nové plány alternativním způsobem již od uvedeného data.

  • Vyhláška č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa

Novou vyhláškou Ministerstvo zemědělství reaguje na měnící se podmínky v lesním hospodářství. V prvé řadě bylo nutno reagovat na probíhající chřadnutí a schnutí lesních porostů s nejviditelnějším projevem v podobě kůrovcové kalamity při využití nejnovějších vědeckých poznatků (například výstupy projektu SUSTREE).

Nejvýznamnější změnou je rozvolnění pravidel horizontálního přenosu většiny lesních dřevin. Přenosy mezi PLO, u kterých nehrozí zásadní rizika, ačkoliv existuje řada odborných důvodů pro jejich dodržování, jsme proto přesunuli z vyhlášky, tedy z režimu povinnosti, do podmínek pro podpory v nařízení vlády č. 30/2014 Sb., tedy do režimu pozitivní motivace. Tento posun je významnou změnou posílení odpovědnosti a práv vlastníků lesů a zároveň posiluje účinnost ekonomických nástrojů státní lesnické politiky. Významnou změnou je rovněž větší možnost využití přirozené obnovy při obnově lesa a také zjednodušení tabulky minimálních počtů jedinců. Chceme podporovat přirozenou obnovu. Vyhláška snižuje minimální počty jedinců pro danou dřevinu pro prohlášení lesního pozemku za obnovený, a to z 90 % na 60 %. Zároveň již v této souvislosti nerozlišujeme lesní dřeviny pomocné a cílové, což nepochybně rozšiřuje možnost lepšího využití přirozené obnovy lesních dřevin, které se v dané lokalitě vyskytují. Novelou nařízení vlády č. 30/2014 Sb. jsme navýšili sazby podpory přirozené obnovy a v souladu s doporučeními pro obnovu lesních porostů na kalamitních holinách jsme poskytování příspěvků rozšířili i na všechny stanovištně vhodné přípravné dřeviny.

  • Vyhláška č. 202/2021 Sb., o lesní hospodářské evidenci

Vyhláška nově definuje obsah „evidence o závazných ustanoveních plánu" vedené vlastníky lesů, kteří hospodaří podle lesního hospodářského plánu, obsahovou náplň „evidence o provedené obnově" vedené všemi vlastníky lesů a dále formalizuje způsob vedení a předávání souhrnných údajů těchto evidencí vlastníky hospodařícími podle plánu místně příslušným orgánům státní správy lesů.

Hlavní přínosy vyhlášky jsou odstranění věcných i procesních nedostatků při vedení a předávání souhrnných údajů evidence a získání objektivních a standardizovaných souhrnných informací o plnění závazných ustanovení plánu a o provedené obnově lesa.

– Ministerstvo zemědělství na začátku loňského roku spustilo nový dotační titul na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu (2022–2026). První finanční příspěvky budou vypláceny v roce 2023, žadatelé mohli podávat ohlášení od 3. února 2022, od data ohlášení také bude koncipována platba. Jaký zájem o tento dotační titul jste dosud zaznamenali a budou podle vás stačit alokované prostředky?

Celkem bylo podáno 7 756 ohlášení na 2,109 mil. ha lesa, z toho tři ohlášení jsou za státní lesy (1,321 mil. ha) a 7 753 ohlášení je za nestátní lesy (0,788 mil. ha). Tyto údaje však nemusí vyjadřovat skutečný zájem vlastníků lesů o tento dotační titul a bude třeba vyčkat až na výsledky příjmu žádostí, který bude probíhat od 1. března do 31. května 2023. Finanční prostředky potřebné pro vyplacení tohoto příspěvku v současné době nejsou součástí návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2023 a Ministerstvo zemědělství bude žádat o jejich dodatečné přidělení v návaznosti na výsledky příjmu žádostí.


 Ing. Jaroslav Kubišta, Ph.D.
 ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů

- Dne 1. června 2022 jste se stal ředitelem ÚHÚL, v jehož čele jste vystřídal Jaromíra Vašíčka, který odešel do penze. Jaké jsou vaše zkušenosti po půl roce ve funkci ředitele a kde vidíte potenciál nových aktivit, rozvoje ÚHÚL?

Vzhledem k tomu, že jsem měl možnost se na vedení ústavu do určité míry podílet již z pozice náměstka ředitele během posledních více než deseti let, nemůžu říct, že by mne zatím něco vyloženě zaskočilo. Myslím, že znalost prostředí ÚHÚL je jednou ze silných stránek, kterou mohu do výkonu této funkce vložit. Na druhou stranu vnímám významně vyšší tíhu zodpovědnosti.

Potenciál nových aktivit vidím především v pokračování již nastolených směrů vývoje. Naším cílem je poskytovat dostatečně objektivní, důvěryhodné a přesné informace o stavu a vývoji lesů. Hlavní zdroj vidím určitě v Národní inventarizaci lesů (NIL). Dalším, velmi cenným a především rychlým zdrojem informací je dálkový průzkum Země, kde si naše výstupy už dokázaly také najít své stálé uživatele. Tím ovšem výčet zdrojů informací, se kterými pracujeme, zdaleka nekončí. Snažíme se sledovat informační potřeby všech zainteresovaných stran v lesnictví a vhodně na ně reagovat.

Pro naše činnosti je také velmi důležitý a do značné míry určující vývoj na úrovni Evropské unie. Snažíme se proto velmi pozorně sledovat přípravu vybraných dokumentů, zejména pak tzv. nařízení proti odlesňování, ale také nařízení o obnově přírody a v neposlední řadě i zvolna připravované nařízení o společném rámci pro monitoring lesů. Omlouvám se za zkrácená označení těchto dokumentů, ale doufám, že je čtenáři ocení spíš než celé jejich komplikované názvy.

Stejně tak pozorně sledujeme vývoj v domácí legislativě, zejména pak avizovanou novelizaci zákona o myslivosti a zákona o lesích.

- Můžete zrekapitulovat hlavní aktivity, projekty (včetně zajímavých výstupů), které ÚHÚL v roce 2022 realizoval nebo se na nich podílel (předsednictví)?

Po delším období poměrně zatvrzelého odmítání jsme letos na základě zadání Ministerstva zemědělství připravili aktualizaci výhledů těžebních možností. Jedná se o podklad pro jednání pracovní skupiny, která připravuje surovinovou politiku pro dřevo. Chtěl bych zdůraznit, že se jedná o určité scénáře, a skutečný vývoj do budoucna je spojen se značnou nejistotou. Nicméně i tak si myslím, že se jedná o zajímavý výstup, který čtenářům chceme přiblížit formou samostatného článku.

Vydali jsme společně s VÚLHM další, již pátou etapu Generelu obnovy lesních porostů po kalamitě. Zaktualizovali jsme Kůrovcovou mapu. Dlouhodobý vývoj zdravotního stavu lesů je možné si prohlédnout v rámci aktualizované aplikace Trendy lesů. Také jsme zpracovali první výstupy ze třetího cyklu NIL, který proběhl v letech 2016 až 2020.

V rámci předsednictví jsme zajišťovali podporu kolegů z Ministerstva zemědělství během četných jednání pracovních skupin. Vedle toho jsme připravili pro účely předsednictví krátký film o našich lesích. Dále jsme zorganizovali odborný workshop zaměřený na monitoring lesů (viz LP 10/2022) a také setkání vrcholných představitelů státní správy lesů (viz LP 11/2022). Na obě akce jsem obdržel řadu velmi pozitivních reakcí, ze kterých se zejména v případě workshopu zdá, že se zatím jedná o jeden z nejhodnotnějších počinů podporujících diskuzi v rámci přípravy návrhu nového nařízení o vytvoření společného rámce pro monitoring lesů.

- Jednou z klíčových aktivit ÚHÚL je národní inventarizace lesů, která přechází z desetiletého cyklu na kontinuální proces. V jakém stavu se tento přechod nachází a kdy budou známy první výsledky?

Jak jsem již zmínil v předchozí odpovědi, zpracovali jsme vloni první výstupy ze třetího cyklu inventarizace, který proběhl v letech 2016 až 2020. Tyto výsledky jsou dostupné ke stažení na našich webových stránkách nil.uhul.cz. Intenzivně pracujeme na vyhodnocování dalších výstupů z tohoto cyklu, ale zároveň budujeme systém vyhodnocení, který nám umožní co nejrychlejší zveřejňování aktualizovaných výstupů v dalších letech.

Mezi prvním a druhým cyklem inventarizace byl odstup deset let, mezi druhým a třetím to bylo už jen pět let a nastavený systém kontinuální inventarizace nám do budoucna umožní provádět každoroční aktualizaci. Všem zainteresovaným stranám tak chceme poskytovat co nejaktuálnější informace. Z podstaty šetření, kdy se na stejné plochy vracíme v periodě pěti let, plyne, že i ty nejaktuálnější informace odvozené z celé sítě inventarizačních ploch vycházejí z dat, která jsou v průměru tři roky stará. V porovnání s informacemi odvozovanými z lesních hospodářských plánů a osnov se i tak jedná o výrazně aktuálnější údaje. Ty nejzásadnější výstupy NIL bychom pak do budoucna rádi zpracovávali pomocí pokročilých metod odhadů tak, aby byly ještě aktuálnější, ideálně pouze z dat získaných během posledního roku, ale to se bavíme opravdu pouze o velmi úzkém výběru výstupů, například těžby apod.

Je ovšem třeba zmínit, že přechod na kontinuální režim, kdy paralelně vedle sebe běží sběr i vyhodnocování výstupů, představuje velmi náročný úkol, který je spojený s řešením celé řady problémů. Celkově představuje NIL naši nejnáročnější činnost, což přesně odpovídá významu, který jí přisuzujeme.

 


 RNDr. František Pelc

 ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR

– Jednou z mnoha činností AOPK je dokumentace a zjišťování stavu přírody a krajiny. Jaké poznatky vyplynuly z tohoto monitoringu za rok 2022?

Monitoring, resp. sledování stavu druhů a biotopů je dlouhodobá činnost, vyhodnotit jeden rok je obtížné. Ovšem i v roce 2022 se potvrdily sledované dlouhodobé trendy. V zemědělské krajině pokračuje až dramatické snižování početnosti i rozmanitosti například u hmyzu a ptáků. V lesích tyto trendy jsou sice také negativní, ale jejich intenzita bohudík není dramatická. Některé výsledky reflektují probíhající klimatickou změnu, např. častější je výskyt teplomilnějších druhů jako vlha pestrá nebo drvodělka fialová či kudlanka nábožná. Početnost vlka v pohraničních oblastech se lehce zvyšuje, u vydry v posledních letech je víceméně fluktuující či stabilní stav, ale třeba u rysa se bohužel jeho početnost dlouhodobě udržuje pouze do 100 jedinců, mj. kvůli pytláctví.
Jinak je ČR díky naší systematické práci v tomto monitoringu jednou z nejlepších zemí v rámci Evropské unie.

– Dne 27. září Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo záměr vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Park ale nemá podporu obcí ani lesníků, kteří považují stávající ochranu za dostatečnou. Jaké konkrétní výhrady máte k současnému hospodaření a jak vnímáte argumenty a obavy protistran?

Vyhlášení národního parku by mělo přispět nejen k lepší péči o nejcennější místní lesy, ale je i šancí pro ekonomickou prosperitu regionu. Drtivá většina plochy připravovaného národního parku je ve státním vlastnictví obhospodařovaném státními lesy. S ohledem na unikátní přírodní hodnoty se toto promítlo do strategického rozhodnutí vlády, tj. do programového prohlášení. Záměr podporuje i zastupitelstvo Středočeského kraje. Je jasné, že tento proces není jednoduchý. Mnoho obav obcí i dalších subjektů plyne z tradovaných představ (nebudeme moci chodit do lesa, sbírat houby atd.). Opakovaně jsme vysvětlovali, že pro obyvatele zásadní změny nenastanou. Cenné informace najde každý na webových stránkách MŽP. Naopak dotčené obce budou mít podstatně více instrumentů než dosud v ovlivňování způsobu obhospodařování lesů a celkového rozvoje okolí. Naše instituce připravuje odborné a informační podklady pro MŽP, které postupuje v intencích obsahu vládního programu.  Myslím, že park má podporu i mnohých lesníků, a to nejen státních.

– Na podzim pořádala AOPK konferenci na téma management lesů v chráněných oblastech zasažených kůrovcem. Místem konference byly Jeseníky, kde gradovaly spory ohledně přístupu ke kůrovci v chráněných územích Jeseníků mezi neziskovými organizacemi na jedné straně a AOPK, Správou CHKO a vlastníky lesů na straně druhé. Jak se situace vyvíjí – našly zúčastněné strany společnou řeč a evidujete nějaká další území, kde by docházelo k obdobným střetům?

AOPK ČR, jejíž součástí je Správa CHKO Jeseníky, postupuje důsledně podle zákona a v souladu s metodickými postupy resortu v těchto netriviálních správních řízeních. Některým neziskovým organizacím se to může líbit více, jiným možná méně, stejně tak jako hospodářům. Kalamita kůrovce v nestabilních smrkových monokulturách často mimo ekologické optimum je však nejen problémem, ale i šancí do budoucna spojenou s obnovou druhově a prostorově rozmanitějších lesů a větším využíváním přírodních procesů. V CHKO Jeseníky byla dosud kalamitní těžbou ovlivněna čtyři procenta celkové plochy lesů. Uvidíme, jaký bude vývoj v dalších letech. Tento problém je samozřejmě umocněn dopady klimatické změny a netýká se pouze Jeseníků.

– AOPK posuzuje a vyplácí újmy vlastníkům či nájemcům za ztížení lesnického hospodaření. Jaký objem žádostí a finančních prostředků byl v roce 2022 administrován a vyplácen a jaký je obecně trend ve vyplácení těchto prostředků?

V roce 2022 byly podány žádosti o náhradu újmy za ztížení lesního hospodaření v celkové výši cca 239 mil. Kč. Výše požadovaných i vyplacených náhrad za omezení lesního hospodaření neustále narůstá, např. v roce 2019 bylo vyplaceno téměř 120 mil. Kč, v letech 2020 a 2021 výše vyplacených náhrad za ztížení lesního hospodaření skokově narostla na cca 160 mil. Kč (v souvislosti s kůrovcovou kalamitou hlavně náhrady za ponechávání dřeva do rozpadu).

V roce 2022 již bylo za ztížení lesního hospodaření vyplaceno více než 140 mil. Kč, žádosti za dalších 27,5 mil. Kč byly posouzeny, ale ještě nebyly proplaceny, a část podaných žádostí je stále v procesu posuzování.


 Ing. Ladislav Půlpán
 specialista ochrany lesa Lesů ČR

- Jak hodnotíte průběh rojení a kůrovcovou situaci u Lesů ČR po sezóně 2022?

Průběh rojení v roce 2022 zásadně nevybočoval z normálu a byl spíše příznivý. V kalamitní oblasti na severu Čech došlo k prvním napadením stojících stromů na počátku května, ale na většině území k prvním náletům nastojato došlo v druhé polovině května a poté především v průběhu června. Druhé rojení začalo přibližně v polovině července, ale s ohledem na pozdní založení první generace bylo druhé rojení roztaženo až do srpna a bylo předčasně ukončeno studenou frontou od 19. srpna. Nedošlo tak k výletu kompletní první generace a napadené stromy zůstaly v naprosté většině aktivní s nutností asanace do jara 2023. Na druhou stranu díky tomu množství stromů nebylo napadeno.

Nadále uplatňujeme kombinaci odchytu kůrovce do obranných opatření a soustředění kůrovců na porostní stěny, kde je vyhledáváme, pokud možno, ihned po náletu, což nám poskytuje dostatek času na včasnou asanaci. Výsledkem je další snížení napadených stromů, z 5,5 milionu metrů krychlových v roce 2021 na méně než tři miliony v roce 2022. Za podstatný považuji především fakt, že došlo k výraznému zmenšení ohnisek, což minimalizovalo vznik nových rozsáhlých kalamitních holin. Přes stále ještě vysoké objemy kůrovcových těžeb ale není tak velký dopad na potřebu zalesňování, naopak řada zpracovaných ohnisek se obnoví přirozeně z okolních porostů. To nám umožňuje zalesnit holiny vzniklé v předchozích letech a vracet se k běžnému hospodaření.

- Jaké jsou vaše nové poznatky a doporučení v oblasti ochrany lesa před lýkožroutem smrkovým pro rok 2023?

V současné době především potvrzujeme poznatky z minulých let a věnujeme se jejich implementaci do běžných pracovních postupů. Potvrzuje se, že význam dobře strukturovaných obranných opatření není malý. Dochází tak ke zmenšování vznikajících ohnisek a tím i rizika či rychlosti gradace v druhé generaci. Při dobré struktuře je současně kůrovec naváděn na předem určená místa, čímž se výrazně zrychluje vyhledávání napadených stromů. V kalamitní situaci je důležité neztrácet čas a využít kapacity po celou dobu od napadení. K napadení stromů dochází dávkově v konkrétní slunečné dny, kdy teplota překračuje 25 °C, takže vyhledávání lze usměrňovat okamžitě podle průběhu počasí, což práci výrazně zefektivňuje. Každý rok je jiný průběh počasí, schopnost reagovat na jeho změny je tedy z mého pohledu klíčová.


 Ing. Milan Hron

 předseda Pro Silva Bohemica

 - Pro Silva Bohemica se ke konci roku 2021 osamostatnila. Co se za uplynulý rok povedlo a v čem jste naopak zůstali za původními očekáváními?

 Máme několik desítek nových členů, a protože se do nového spolku hlásí aktivně a s rozmyslem sami, mnozí se hned od začátku zapojují do práce našich odborných   pracovních skupin. Osamostatnění nám především umožnilo aktivní a rovnoprávnou spolupráci s dalšími organizacemi při prosazování zásadních záležitostí lesnické   politiky, ať už se jedná o směřování a formulace k novele zákona o myslivosti (zde jsme dlouhodobě konzistentní a nestrkáme hlavu do písku, i když jde o téma, které   lesnickou veřejnost dost rozděluje), k novele lesního zákona, která musí být výrazným posunem dosavadní legislativy reagujícím na změny, jimiž jsme prošli a které nás   bohužel ještě čekají, nebo novou vyhlášku o hospodářské úpravě lesů, na níž naši členové odvedli zásadní kus práce a bez které jsme se jen obtížně mohli dostat z   přechodné fáze od lesa věkových tříd někam dál a další vývoj lesa smysluplně kontrolovat a aktivně řídit. Spolupracujícími skupinami na těchto záležitostech jsou jak   organizace lesnické a vlastnické, tak i „ochranářské" a v neposlední řadě výzkumné a vzdělávací. Doba totiž vyžaduje získávat širší pohled na problémy, které je obtížné   identifikovat „zevnitř". Velice si cením toho, že i když spolu často v mnoha věcech na začátku úplně nesouzníme, dokážeme nakonec dojít k rozumným závěrům a   předkládat je zákonodárcům a státní správě, kteří v poslední době opravdu naslouchají a diskutují.

 Zapojili jsme se do několika vzdělávacích a výzkumných projektů, často mezinárodních (přeshraniční spolupráce v oblasti řízení rizik FORRISK, kde jsme si vyměňovali   zajímavé zkušenosti s českým i rakouským výzkumem a lesníky a vlastníky z obou stran hranice; projekt TAČR Éta, v rámci kterého jsme uspořádali několik workshopů;   k připravované učebnici ekologie lesa tvoříme demonstrační videa; a pár dalších). Pokračujeme v dlouhodobém projektu demonstračních objektů. K tomu probíhá běžná   spolková činnost – výročka, velmi povedená cesta do Bavorska, semináře. Připravujeme ještě jednu verzi publikace o Klokočné (tentokrát i v angličtině), projekt TAČR   Sigma, pokračování FORRISKu, další semináře o hodnocení škod zvěří pro odbornou veřejnost. Časově i odborně velmi náročná budou projednávání obou výše   zmíněných  novel našich zásadních zákonů – na relativně malý spolek je toho myslím až dost. Zvládat se to dá jenom při spolupráci a aktivním zapojení členů spolku.

Tím se dostávám k věcem, které by mohly být „lepší" a budeme na nich pracovat: máme připravený velký vzdělávací lesnický projekt, který se už neobejde bez externí finanční podpory. Ale jsme spolek (z pohledu pravidel donorů) mladý a bez historie..., někdy prostě 27 let faktické činnosti nestačí, tak na to musíme jít jinak. Větší prostor by měli dostat noví a mladí členové v orgánech spolku. Zatím si ale prý připadají moc noví a mladí..., a je na nás ostatních, abychom je těchto obav zbavili.

- V roce 2022 došlo také ke změně pravidel hospodářské úpravy lesů, která je nyní vstřícnější k přírodě blízkým způsobům hospodaření. Jaký zájem o provozní inventarizaci očekáváte v horizontu následujících deseti let?

Momentálně jsme v situaci, kdy většina našich členů o nové vyhlášce ví, část porostů už je zralá pro její aplikaci a větší majetky do zařízení na základě provozní inventarizace jdou nebo půjdou v několika málo příštích letech. U ostatních majetků očekávám opatrné vyčkávání a získávání zkušeností u těch „průkopníků". Je potřeba si uvědomit, že vzhledem k počáteční vyšší investici do zřízení sítě inventarizačních ploch se do tohoto způsobu zařízení zatím nepohrnou menší majetky o velikosti desítek hektarů ani ty, co jsou na samém počátku přestaveb porostů. Počítat musíme i s přirozeným konzervatismem lesníků, který ale oprávněně odpovídá i přirozené dlouhé době potřebné ke změnám v porostech (pokud je neprovede kalamita). Záležet bude i na podpoře tohoto systému zařizování, který je ale v souladu s aktuálními lesnickými politikami. Zájem se pokusíme podpořit i podílem na sérii seminářů na toto téma, která je v plánu na podzim roku 2023. Nicméně je celkem jisté, že po několika málo desítkách let aktivně prováděných přestaveb s klasickým zařízením dojde správce lesa k poznání, že mu – pokud si bude chtít udržet reálný přehled o přírůstu – jiný způsob zařízení než s využitím inventarizace nezbývá. Momentálně se přírodě blízkým směrem aktivně hospodaří na více než deseti procentech ploch, takže desítky tisíc hektarů to budou.

- Na rok 2023 přislíbilo Ministerstvo zemědělství novelu zákona o myslivosti. Jaká jsou vaše očekávání a jakou roli v novele máte?

Že současný stav lesů není v průměru dobrý, se ujišťujeme už hodně let. Ale o tom, jak moc se na něm podílejí stavy zejména spárkaté zvěře, se začalo víc mluvit až v posledních letech. Právě otázka stavů zvěře a zejména postoj k legislativě byly jednou z příčin našeho osamostatnění – ono totiž říkat, že „zvěř je problém, ale...", nelze donekonečna a je nejvyšší čas jednat. V rámci přípravy novelizace jsme se spojili s dalšími sedmi organizacemi za účelem formulace sady opatření, která pomohou stavy spárkaté zvěře efektivně uvést do stavu kýžené rovnováhy s lesem. My jsme fakticky přišli s jediným zásadním požadavkem – aby se únosné stavy zvěře odvozovaly od stavu lesa. Je to jasné, prosté, zdánlivě s tím nikdo nemá problém, ale realita drhne už dlouho. V rámci výše zmíněné „koalice" pak podporujeme či tolerujeme požadavky kolegů, které ve výsledku mají potenciál stav zlepšit. Zatím se zdá, že pan ministr se snaží slovo dodržet, ale existující struktury a mechanismy mají potenciál neprovádět změny příliš zásadní. Každopádně očekáváme alespoň otevřenou a férovou debatu založenou na argumentech a datech.

Děkujeme za odpovědi (19. 12. 2022), redakce 


 

 

 

 

Naposledy změněno: pondělí, 16 leden 2023 15:52

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Hospodaření Arcibiskupských lesů v roce 2022: snížení objemu holin o třetinu a více než čtyři miliony vysázených sazenic

Hospodaření Arcibiskupských lesů v roce 2022: snížení objemu holin o třetinu a…

Lesnictví

Události uplynulého roku ve spojení s doznívající pandemií se výrazně podepsaly také na hospodaření lesníků Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. I přes náročnou situaci s...

Stali jsme se tuzemským lídrem v přírodě blízkém lesnictví, říká v novém podcastovém kanálu VLS ředitel Roman Vohradský

Stali jsme se tuzemským lídrem v přírodě blízkém lesnictví, říká v novém…

Lesnictví

„Byl to úspěšný rok. Stali jsme se lídrem v přírodě blízkém hospodaření, vypořádali se s kůrovcovou kalamitou a obnovili zničené lesy rychlostí, která nemá historické...

Lesnická práce přináší první velký rozhovor s Daliborem Šafaříkem, generálním ředitelem Lesů ČR

Lesnická práce přináší první velký rozhovor s Daliborem Šafaříkem, generálním ředitelem Lesů…

Lesnictví

Video. Dalibor Šafařík se ujal vedení Lesů ČR 14. prosince 2023. Mezi jeho cíle patří například personální stabilita podniku, zachování transparentního obchodního postavení nebo obnova...

Změna elektronického trhu vyrobeného dříví Lesů České republiky, s.p.

Změna elektronického trhu vyrobeného dříví Lesů České republiky, s.p.

Lesnictví

Lesy České republiky, s.p. (LČR, s.p.) od 1.1.2023 opětovně nabízejí aukce hotových sortimentů na aukčním portále Vars. Aukce vyrobeného dříví Lesů České republiky, s. p., které...

Populární zprávy

Ministerstvo zemědělství vydalo metodický pokyn ke snížení škod způsobovaných zvěří

Ministerstvo zemědělství vydalo metodický pokyn ke snížení škod způsobovaných zvěří

Lesnictví

Zobrazeno:8475

Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán státní správy myslivosti vydalo metodický pokyn ke snížení škod způsobovaných zvěří, který nahrazuje předchozí metodický pokyn č.j. 48699/2019-MZE-16233 ze dne...

Dalibor Šafařík se stane novým generálním ředitelem Lesů ČR

Dalibor Šafařík se stane novým generálním ředitelem Lesů ČR

Lesnictví

Zobrazeno:5830

Záznam z tiskové konference. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula představil na tiskové konferenci (29. 11. 2022) nového generálního ředitele Lesů ČR. Stane se jím Dalibor Šafařík, který...

Příčina škod na lesích spočívá v systému lesního hospodaření a neodborném přístupu ke zvěři

Příčina škod na lesích spočívá v systému lesního hospodaření a neodborném přístupu…

Lesnictví

Zobrazeno:5480

Téma spárkaté zvěře se v lesnickém oboru zmiňuje prakticky bez výjimek pouze v kontextu škod na lesích. V této souvislosti se mluví především o nadměrných...

Ekonomickým ředitelem Lesů ČR bude od ledna Daniel Szórád

Ekonomickým ředitelem Lesů ČR bude od ledna Daniel Szórád

Lesnictví

Zobrazeno:4467

Ekonomickým ředitelem Lesů České republiky se 1. ledna 2023 stane Daniel Szórád. Jmenuje ho generální ředitel Dalibor Šafařík.

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby