Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček na tiskové konferenci po setkání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech řekl, že hasičský záchranný sbor je připraven stáhnout až 50 jednotek. Hlavu státu na zámku v Lánech informoval o současné situaci v Českém Švýcarsku, prezident se podle něj zajímal o postup hasebních prací i o nasazení sil a prostředků. Řekl, že Zeman vyjádřil poděkování profesionálním i dobrovolným hasičům, ale i dalším složkám včetně policistů, armády, zdravotníků nebo lesní správě. Zmínil i pomoc ze zahraničí.
Vlček poznamenal, že satelitní snímky potvrdily dosavadní odhady hasičů, zasaženo je území o rozloze 1 060 hektarů.
Současná situace není podle něj kvůli pokračujícím vysokým teplotám příznivá. S očekávaným víkendovým deštěm ale chtějí hasiči připravit „frontální útok“, během kterého začnou plochu zasaženého území zmenšovat. „Upíráme se k tomu, že zítra (v sobotu) i za pomoci předpokládaných srážek bychom se mohli dostat k tomu, že bychom z takzvané požární obrany přešli do požárního útoku, tak abychom opravdu zatlačili požár tam, kde my potřebujeme, a finálně ho zlikvidovali,“ řekl Vlček.
Nasazeno je nyní sedm vrtulníků, z toho dva přiletěly na pomoc ze Slovenska a jeden z Polska. Zasahuje také pět letadel. Jako náhradu za italské Canadair se hasičům podařilo získat ze Švédska dva stroje Air Tractor AT802F. Do Česka přiletěly dnes po poledni a po nezbytných procedurách a průzkumu byly odpoledne nasazeny k hašení. Každé ze švédských hasičských letadel je schopné pojmout 3 000 litrů. Stejně jako italské canadairy nabírají vodu pro hašení v jezeře Milada.
Město Děčín dnes rozhodlo o zákazu vstupu do lesa na vybraném území Národního parku České Švýcarsko
Zákaz začne platit o půlnoci a zahrnuje lesy v okolí obcí Hřensko, Mezná, Janov, Růžová, Kamenická Stráň, Srbská Kamenice, Jetřichovice, Rynartice, Všemily a Vysoká Lípa. Výjimka platí pro některé lidi, například pro zaměstnance parku. Turisté budou nadále moci na vybrané turistické trasy a cyklotrasy.
Dočasný zákaz vstupu do lesa vydal magistrát s ohledem na ohrožení bezpečnosti a zdraví osob pádem kamenů, stromů nebo jejich částí v důsledku poškození požárem a aktuálního zdravotního stavu lesních porostů. Magistrát tak vyhověl žádosti správců národního parku.
„Předpokládáme, že platit bude zákaz po nezbytně nutnou dobu, ale to uvidíme až poté, co se podaří požár uhasit,“ uvedl mluvčí správy parku Tomáš Salov. Zákaz vstupu na část území parku podle mluvčího Děčín vydal zejména kvůli bezpečnosti návštěvníků. „Máme nějaká hlášení od našich dobrovolných strážců, že přistihli tábořící lidi v národním parku, kteří si oheň chystali zjevně udělat,“ řekl Salov. Někteří turisté se také podle něj vydávali do míst, kde už to pro ně mohlo být kvůli požáru nebezpečné. „Třeba na skalní hrádek Šaunštejn, kde potom stáli v dýmu z toho ohně,“ doplnil. Upozornil, že požár je zákeřný tím, že se nešíří liniově po zemi. „My potřebujeme udržet návštěvníky v nějaké vzdálenosti, aby se nedostali do sevření ohně, odkud se nedokáží sami evakuovat. Cítili jsme jako problém, že se lidé přibližují příliš blízko,“ dodal Salov.
Zatímco v Česku začne zákaz teprve platit na vybraném území, pro celý zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory zákaz vstupu do lesů platí již od 26. 7. až do odvolání. Turisté tak mohou vyrazit na túry, ale musí se vyhnout lesům a lesním cestám. Zákaz se přitom netýká jen Saského Švýcarska, ale lesů v celém okresu. Situace v Saském Švýcarsku zůstává vážná. Ve čtvrtek večer se podle serveru Sächsische.de objevila nová ohniska, která se však podařilo uhasit. Dosud bylo předpokládáno, že v plamenech je 250 ha lesa. Po vyhodnocení satelitních dat se ale celková zasažená plocha odhaduje na 150 ha.
Vyjádření ČLS k požáru v NP České Švýcarsko
V Národním parku České Švýcarsko hoří les. Požár zachvátil území o rozloze více než 1 200 ha, to jsou zprávy, které nás provázejí již několikátý den a nemohou nechat lhostejného žádného člověka. Citlivé je toto téma pro lesníky, zvláště pro každého, kdo se musel ve svém profesním životě s nějakým požárem lesa sám potýkat. Bez nadsázky se jedná o jeden z největších požárů lesa za posledních několik desetiletí. V současnosti je zasaženo území cca 2 km široké a 5 km dlouhé. Jedná se o území, které bylo ponecháno samovolnému vývoji a postižené rozsáhlou kůrovcovou kalamitou z minulých let, jejíž konec je v nedohlednu.
Požár ukázal, jak nebezpečný management samovolného vývoje s ponecháním obrovského množství suché dřevní hmoty, může být. Též ukázal, jak důležitá je často kritizovaná lesnická infrastruktura na všech stupních, která umožní v případě podobných situací efektivně zasáhnout, umožní přístup záchranným sborům, hasičům ale i při použití běžné lesnické techniky maximálně eliminovat škody. Důležitá je také zmínka chybějící sítě protipožárních pásů. Zde již nejde jen o přírodu samu, ale také o lidi, kteří v daném území žijí, kteří v daném území mají zde své domovy, chaty, chalupy či podnikatelské provozovny.
Česká lesnická společnost dlouhodobě nesouhlasí s přístupem ochrany přírody směřujícím k ponechávání rozsáhlých území samovolnému vývoji. Ten je často upřednostňován před méně razantním lesnickým přístupem pozvolného přechodu k přirozenější podobě lesních ekosystému. Je to opravdu společenská objednávka nebo pouze zájem úzké skupiny lidí? Jistěže se již ozvaly hlasy, že požár lesa je přeci normální součást přírodních procesů divočiny. Je tomu skutečně tak i uprostřed hustě zalidněné střední Evropy? Počkejte již za rok se vše zazelená a do deseti let bude les zpátky. Do jaké míry jsou podobná tvrzení pravdivá a zavádějící? Nebo tento přehnaný optimismus je záměrný?
Jisté je, že řada stanovišť bude následně poškozena erozí. Přívalové deště budou ohrožovat další a další území. Přidá se větrná eroze. Ani výskyt dalších požárů v následujících letech nelze vyloučit. Genofond druhů rostlin i živočichů, kvůli kterým bylo zvláště chráněné území zřízeno je nenávratně narušen. Na velkém území vznikne stejnověký les. Hlavně v národním parku byl měl lesní ekosystém plnit všechny funkce lesa, přestože funkce ochrany přírody má zde prioritu. Funkce lesa, ať už je budeme nazývat jakkoliv, zde budou plněny velmi omezeně a některé vůbec po dlouhá léta.
Nežijeme v divočině, ale v srdci Evropy. A i vývoj posledních měsíců ukázal, že zdaleka nejsme tak suverénní a bohatou společností, jak jsme si možná namlouvali. Měli bychom se už konečně začít podle toho chovat a hledat cesty, které nebudou ohrožovat naše občany žijící v daném území, protože i oni jsou součástí přírodního prostředí a jejich požadavky a připomínky k zásahům v jejich okolí bychom měli respektovat.
TZ Republikového výboru ČLS
V hořícím pekle dál stojí živé lesy – České Švýcarsko se nevzdává
Mraky se rozestoupily a k dispozici jsou tak nové satelitní snímky lesního požáru v Národním parku České Švýcarsko. Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze na detailním infračerveném snímku vyznačili odhad rozsahu požáru (písmeno H značí Hřensko, písmeno M označuje vesnici Mezná). Lze tak potvrdit odhad generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR, pana Vladimíra Vlčka, že se dne 28. července jednalo o plochu zhruba 1 000 hektarů.
Na uvedeném satelitním snímku je zasažená plocha vyznačena žlutě (zdroj: akademický přístup FLD ČZU do databáze Planet Labs PBC). Pomocí blízké infračervené spektrometrie (NIR) jsou červeně vyznačeny živé lesy. Stát nezůstaly pouze ikony národního parku, tedy Pravčická brána a zámeček Sokolí hnízdo, ale také některé lesy, a to zejména listnaté, uvnitř tohoto ohromného požářiště. Podle dat získaných z měření vědců z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze v posledních 4 letech, bylo více než dvě třetiny této oblasti před požárem tvořeno smrkovými soušemi po kůrovci.
Velký díky patří všem hasičům a kolegům, kteří v tak náročném terénu a nyní už i v tak rozsáhlé oblasti bojují s tímto živlem.
TZ ČZU FLD
KRNAP: Způsob hospodaření v národních parcích není příčinou požárů
Způsob hospodaření v národních parcích není příčinou rozsáhlých lesních požárů, viníkem je většinou nezodpovědné chování některých návštěvníků. Mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný tak reagoval mimo jiné na spekulace o tom, zda a nakolik má na rozsahu požáru v Národním parku České Švýcarsko na Děčínsku podíl to, že v lesích tam zůstalo velké množství dřeva po kůrovcové kalamitě.
„Rizikem požárů v národních parcích obecně není příroda, ale člověk. Prokazatelných případů, kdy požár vznikl třeba od blesku, je u nás málo. V drtivé většině případů má podíl na vzniku požárů člověk, ať je to neuhašené ohniště, odhozený nedopalek nebo jako lupa působící odhozená skleněná lahev,“ řekl Drahný.
Že by v Krkonoších nastala podobná situace jako v Českém Švýcarsku, je podle Drahného prakticky nereálná. Je to dané řadou specifik Krkonoš. „Charakter těchto území je v mnohém odlišný. Krkonoše jsou vlhčí, vodnatější než vysušené pískovcové skály, kde jsou dopady sucha citelnější. Svoji roli hrají také odlišné typy lesů v obou oblastech, ale i dostupnost hor,“ řekl Drahný.
Uvedl, že Správa KRNAP má nastavené pro případ požáru předem dané postupy, vypracované krizové plány, konají se cvičení s hasiči. „Hasiči mají najeté přístupové lesní cesty. Rozdíl je u nás i v tom, že nejde o úzké lesní cesty jako v soutěskách. V Krkonoších máme mnoho širokých cest určených k obhospodařování lesa, které jsou využitelné k jakýmkoliv zásahům v terénu,“ uvedl Drahný.
I strážci a lesníci Správy KRNAP nyní věnují zesílenou pozornost požárním rizikům. Minulý týden, ještě před požárem v Českém Švýcarsku, Správa KRNAP veřejnost upozornila na neobvykle sucho a zvýšené riziko požárů a vyzvala návštěvníky, aby si všímali svého okolí a hlásili jakýkoli zárodek možného požáru.
Podle ČTK a dalších zdrojů, red.
