logo Silvarium tisk

Kinský dal Borgo: Historie a současnost šlechtických lesnických majetků

 

K realizaci dalšího rozhovoru ze série historie a současnost šlechtických lesnických majetků jsme zavítali do Chlumce nad Cidlinou na majetek rodu Kinský dal Borgo. Rozhovor s Giovanni Kinským dal Borgo, spolumajitelem akciové společnosti Kinský dal Borgo a ředitelem lesního hospodářství Jiřím Žabkou naleznete také v listopadové Lesnické práci.

Historie

Rod Kinských je starý český šlechtický rod, který se výrazně zapsal do dějin českého národa. Kořeny rodu sahají hluboko do minulosti, až do 13. století – do časů vlády krále Přemysla Otakara I.

S rostoucím vlivem rodiny Kinských bylo potřeba vybudovat reprezentační sídlo. V letech 1721–1723 byl vystavěn barokní zámek Karlova Koruna.

Zdenko Radslav Kinský (1896-1975) byl známou osobností v nové Československé republice. Během mnichovské krize vystoupil s deklarací proti okupaci republiky u prezidenta. V důsledku toho byla během války na zámku nucená německá správa. Obnovil též Karlovu Korunu, do které se rodina nastěhovala v roce 1936. Zámeckého života si však moc neužila, protože v roce 1943 zámek vyhořel. Poúnorový režim zabral Kinským veškerý majetek a přeměnil zámek na muzeum barokního umění.

Syn Zdenka Radoslava Kinského – Norbert (nar. 1924) po únorových událostech žil s rodinou v Itálii až do roku 1989, kdy mu byl opět umožněn návrat do republiky.
Kinsky_2V roce 1992 dochází k restitucím a zámek se navrací do rukou původních majitelů – rodiny Kinských. V dnešní době jsou majiteli již synové zmíněného Norberta – pan Giovanni a pan Pio Kinský dal Borgo.
Bratři založili na Chlumci akciovou společnost – Kinský dal Borgo, která spravuje jejich veškerý majetek v Čechách, který zahrnuje lesy, rybníky, ostatní pozemky, dále nemovité kulturní památky zámek Karlova Koruna a hrad Kost. Součástí majetku je také manipulační sklad, pila a hotel Obora.

Lesnictví

Lesní majetek společnosti Kinský dal Borgo, a.s., je rozdělen do dvou LHC.
LHC Kost se nachází ve dvou okresech – Mladá Boleslav a Jičín, výměra lesních pozemků činí 1 563 ha. Stanovištní podmínky jsou složité a velmi pestré v nadmořských výškách od 245 m n.m. do 390 m n.m., porosty jsou z 68 % tvořeny jehličnany a z 32 % listnáči. LHC Kost částí zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Český ráj.
LHC Chlumec nad Cidlinou se nachází ve čtyřech okresech – Hradec Králové, Pardubice, Nymburk a Kolín, výměra lesních pozemků činí 5 683 ha. Stanovištní podmínky jsou daleko jednodušší než na LHC Kost, jedná se o typický zvlněný nížinný charakter krajiny v nadmořských výškách od 200 m n.m. do 290 m n.m. Porosty jsou tvořeny z 53 % jehličnany a ze 47 % listnáči. V oblasti LHC je zřízena Národní přírodní rezervace – Kněžičky. Společnost provozuje také výkon práva myslivosti v 9 honitbách.

Rod

Kinský dal Borgo

Název

Kinský dal Borgo, a.s.

Místo

Chlumec nad Cidlinou

Kraj

Královéhradecký, Pardubický, Středočeský

Lesní správce

Ing. Jiří Žabka

Rozloha lesa

7 246 ha

Nadmořská výška

200–400 m n.m.

Přírodní lesní oblast

17 – Polabí

Lesní vegetační stupeň

0 – bor,1 – dubový, 2 – bukodubový

3 – dobobukový, 4 – bukový

Navrácení majetku a počátky hospodaření

– Lesní majetek byl rodině v rámci restitucí navrácen v roce 1992. V jakém stavu byl majetek předán a jaké byly počátky hospodaření?

V červenci 1992, byl Památkovým ústavem v Pardubicích vrácen zámek Karlova Koruna, a postupně od března 1993 byly navráceny další majetky od LČR, VLS, zemědělských družstev v okolí, Státního statku Chlumec nad Cidlinou a Státního rybářství Chlumec nad Cidlinou. Stav majetku (co se týká lesnictví) byl ve velice dobrém stavu, nakonec i část personálu, která tady dnes slouží, pracovala u lesního závodu, VLS, nebo na statcích.

Budovy byly vráceny postupně všechny, movitý majetek         
(stroje a zařízení) byly zpočátku pronajaty od akciové společnosti Lesy Chlumec nad Cidlinou, a.s., a v září 1993 byly odkoupeny. Na počátku podnikání jsme obdrželi od odběratelů nějaké zálohy na prodej surového dřeva a dále můj otec Dr. Norbert Kinský vložil do podnikání peníze, které mu byly postupně vráceny.

Současné lesnické hospodaření

– Můžete ve stručnosti charakterizovat lesní majetek?

erbMáme dva lesní hospodářské celky – LHC Chlumec nad Cidlinou, který má 5 683 ha, a LHC Kost, který má 1 563 ha. Druhová skladba se na jednotlivých LHC liší, na Chlumecku je zhruba 40 % borových, 37 % dubových, necelých 10 % smrkových porostů a zbytek – něco přes 10 % jsou ostatní listnáče. Jsou zde velice bohaté lesy co do druhové skladby a struktury, máme zde velké zastoupení dubu, je to oblast středního Polabí, kde se vyskytuje i velice dobrý dub, co do kvality dřeva. Na LHC Kost je 35 % smrku, 24 % dubu, 23 % borovice, 17 % dubu, 7 % modřínu, 4 % buku, 3,5 % břízy a ostatních dřevin do 1–2 %. Věková struktura na LHC Chlumec n. C. je relativně vyrovnaná. Máme nadnormální 1. věkový stupeň, což je způsobeno kalamitami posledních 10 let – měli jsme asi čtyři, z nich dvě byly docela rozsáhlého charakteru a nadbytek 8., 9. a 10. stupně zhruba o 30–40 %, téměř vyrovnaný s mírným přebytkem 11.–17. věkový stupeň, ale propad je v 6. téměř 60 % a zhruba o 30–40 % v 3., 4. a 5. věkovém stupni. Toto období je pro nás dobré, protože máme hodně těžeb, ale těžební možnosti vyrovnáváme na každých 40 let a každých 10 let je aktualizujeme, takže samozřejmě budeme muset v tomto období trochu spořit těžby tak, abychom měli zásoby do období dál. Na LHC Kost máme nadnormativní stav 7. a 8. věkového stupně, ostatní jsou téměř vyrovnané, mírný nedostatek máme v 1.–3., 6. a 11. věkovém stupni.

– Můžete představit současné lesnické hospodaření?

LHC Chlumec má roční etát 33 200 m3, rozsah pěstební činnosti se nákladově za poslední dva roky pohybuje průměrně mezi 6,5 až 7 mil. Kč. Umělá obnova se pohybuje kolem 50 až 60 ha ročně, přirozená obnova kolem 10 až 15 ha. Přirozená obnova má ale stoupající trend. Spousta přirozené obnovy se navíc nikde nevykáže – vyskytuje se průběžně od obnovy do zajištění porostu nebo i později jako obohacení původního zastoupení, a to jak ve formě generativní, tak vegetativní. V mnohých případech pak tvoří spodní patro výnosové dřevině nebo ji doplňuje. Co se týká kategorií lesa – na LHC Chlumec n. C. máme 4 237 ha lesů hospodářských a 1 446 ha lesů zvláštního určení, lesy ochranné zde nejsou. Lesy zvláštního určení jsou samostatná bažantnice, uznaná obora, a potom máme bez překryvů asi 1 000 ha genové základny dubu, ale s překryvy s lesy zvláštního určení to není tolik, protože část genové základny je zároveň obora. Průměrný mýtní přírůst na Chlumci je 4,1 m3 ročně, celkový průměrný přírůst 5,6 a průměrná zásoba mýtních porostů je 297 m3 bez kůry. Používáme hospodářský způsob pasečný, výjimečně podrostní – hlavně když se zmlazuje dub. Když je semenný rok, uplatňujeme přirozenou obnovu dubu nebo přípravu na ni především v genové základně ale i mimo ni. Na LHC Kost je situace odlišná, protože je to menší LHC, roční etát je 7 900 m3. Na LHC Kost je 1 297 ha lesa hospodářského, 266 ha lesa ochranného a lesa zvláštního určení – je tam I. zóna CHKO, ale ta je v překryvu lesa ochranného, tzn. les zvláštního určení je zároveň i les ochranný. Lesy ochranné jsou kolem hradu Kost na území Českého ráje, jedná se o krátké prudké svahy nebo skalní masivy porostlé většinou borovicí. Průměrný mýtní přírůst na LHC Kost je 3,8 m3, celkový mýtní přírůst 6,3, průměrná zásoba mýtních porostů je 361 m3 bez kůry. Hospodářský způsob je zde také pasečný a podrostní. Na LHC Kost se snažíme o větší využití přirozené obnovy pod porostem, protože je zde větší zastoupení smrku. Na rozhraní doby obmýtí prořeďujeme smrkové porosty na zakmenění kolem osmi a očekáváme, až se zmladí a potom podle výskytu přirozeného zmlazení pokračujeme dál ve vlastní obnově pasečným způsobem.

– Jaký je zdravotní stav porostů na majetku a podíl nahodilých a úmyslných těžeb?

Dle statistiky za období platnosti současných LHP jsme měli podíl nahodilých těžeb na těžbě celkové asi 45 %.

Za posledních 10 let jsme měli největší kalamity v roce 2002 a 2000. 21. srpna 2000 to byla vichřice, bylo zpracováno celkem 35 000 m3. 21. června 2002 spadlo více než 70 000 m3. Z tohoto důvodu máme na LHC Chlumec nadnormativní I. věkový stupeň. V obou případech těch velkých kalamit byl vítr tak silný, že byly zničeny porosty bez ohledu na to, jestli byly borové, smrkové nebo dubové – i dubové porosty byly vyvráceny, naprosto zničené, rozštípané. Pak byl 18. ledna 2007 orkán Kyrill, náš majetek naštěstí moc nezasáhl, když vezmeme oba LHC, tak jsme měli asi 6 000 m3. 2. března 2008 byla vichřice Ema, to jsme měli celkem 12 000 m3. Co se týká biotických škůdců, tak s kůrovcem velké problémy nemáme. Neměli jsme tady kůrovcovou kalamitu vlastně za celou dobu, co tady hospodaříme.

– Jaká je organizační struktura na lesním majetku?

Na majetku máme devět lesnických úseků, sedm na LHC Chlumec, dva na LHC Kost. Máme 9 lesních, od nového roku jich budeme mít 8 z důvodu odchodu jednoho pracovníka do důchodu. Musíme snižovat počet THP, abychom se vyrovnali s evropským trendem a byli souměřitelní s Rakouskem či Německem. Máme jednoho nadlesního, jeden lesní je zástupcem nadlesního, ale má zároveň lesnický úsek. Na správě kromě ředitele jsou dva provozní inspektoři, kteří mají na starosti další věci, jako je myslivost, požární ochrana, bezpečnost práce. Jeden dělá částečně bažantníka a má na starosti dotační politiku, pěstební činnost a další nákladové věci. Potom máme vedoucího odbytu, který je zároveň vedoucí pily, mistra pily a mistra manipulačního skladu. Na manipulačním skladu máme rovněž technika, který vykonává i administrativní práci.

Na správě na ekonomickém úseku jsou: ekonomický ředitel, mzdová a finanční účetní, vedoucí informační soustavy a referent (nájmy, pozemky).

Těžba a pěstební činnost

– Jakým způsobem zajišťujete pěstební a těžební činnost?

Objem pěstební a těžební činnosti děláme zhruba ze 60–65 % vlastními zaměstnanci, zbytek děláme napřímo, tzn. OSVČ, protože v průběhu celého roku nejsme schopni z důvodu sezónnosti některých prací zaměstnávat plný počet lidí. Velice si ceníme vlastních zaměstnanců – od zalesňování přes ochranu kultur, hlavně prořezávky, kdy rozhodujete o budoucnosti lesa, musí práci provádět kvalitně profesně zdatní lidé, které si myslíme, že máme. Samozřejmě zdatné máme i soukromníky. Celkem tedy i s THP včetně kulturních památek atd., když nepočítám brigádníky nebo pracovníky na dohodu o pracovní činnosti, máme 65 vlastních zaměstnanců.

Obchod s dřívím

– Vybudovali jste manipulační sklad a pilu. Co bylo impulsem?

V roce 1993 jsme zjistili, že bychom potřebovali vzhledem k bohatému druhovému zastoupení, kvůli náročné manipulaci – z každé dřeviny máte 3-6 sortimentů, nějakým způsobem centrálně manipulovat hmotu. Nejdříve jsme byli v nájmu u soukromého podniku. Vyzkoušeli jsme si, že to je pro naši praxi optimální, došlo k rozhodnutí, zainvestovali jsme a postavili jsme manipulační sklad nákladem asi 25 mil. Kč z vlastních zdrojů. Manipulační sklad se nám osvědčil také proto, že jsme zde později postavili pilu a vytvořili jeden funkční celek. Na výstavbu pily jsme si třetinu půjčili z banky, dvě třetiny byly z finančních zdrojů firmy.

Manipulační sklad byl kolaudován v roce 1995 a v roce 2002 jsme zkolaudovali pilu. Na manipulačním skladu máme linku Baljer-Zembrod a garantujeme odběratelům přesnost nařezání, poznáte, když dříví rovnáte do vagónů, že to je jiné, než když je to od harvestoru, kde není centimetr žádná míra. Další výhoda skladu je v tom, že se daleko snáz prodávají některé cenově zajímavé sortimenty, jako jsou třeba cenné výřezy I. nebo II. třídy, protože těžko, když máte 7 200 ha, prodáte v každém porostu 1–2 klády, v tom sortimentu, jakou to má skutečně cenu. Na skladě, kde přejímač přijede na jedno místo, kde je vše srovnané, může porovnávat a cenová výtěž je významně odlišná.

– Veškeré dříví z lesa manipulujete přes sklad?

Ne všechno, v lese vyrábíme sortimenty tzv. metodou surových kmenů, tzn. vyrábíme přepravní délky, které vozíme vlastní odvozní soupravou, kterou máme od roku 2007 na manipulační sklad kromě části surových kmenů listnatých nebo i jehličnatých, které prodáváme z odvozního místa. Potom každý rok děláme určitý objem – kolem 5 000 m3 harvestorem – smrk nebo borovici, většinou výběry nebo probírkový materiál, kde je tato metoda pro nás efektivní. Hmotu od harvestorů vozíme napřímo z místa OM k odběratelům. Veškerou další hmotu, kde na přepravní délce napadne minimálně 3m kus kulatiny, vozíme na sklad a tam manipulujeme na uvedené lince.

– Můžete tedy vyjádřit, kolik dříví z lesa jde přes manipulační sklad?

Linka zpracovává průměrně ročně 23 tisíc m3, plus manipulujeme něco ručně – hlavně některé sortimenty surových kmenů, jako je třeba vláknina, protože dodáváme výběr z vlákniny. V posledním roce jsme těžili asi 37 tisíc m3 a asi 80 % šlo na sklad.

– Jaký je roční pořez a vybavení pily?

Roční pořez pily je 10 tisíc m3. Máme pásovou pilu, která nám zaručuje rychlou reakci na požadavky odběratele nebo zájemce, díky jednoduché pružné změně pořezu nemusíte nic dlouho přestavovat jako třeba u katrového pořezu. Řežeme hlavně silnou hmotu, můžeme řezat až do jednoho metru síly.

Další vybavení je rozmítací pila, omítací pila, optimalizační linka na vykracování a optimalizaci přířezů, sušárenská technologie, kde je okamžitá kapacita sušení asi 120 m3, klimatizovaná hala pro skladování vysušeného řeziva. Máme dva čelní nakladače a vysokozdvihy. Nově jsme koupili odkorňovač. V podstatě na pile neexistuje slovo odpad, všechno je určitá komodita a prodává se jak kůra, štěpka, tak piliny. Část pilin stápíme ve vlastní kotelně, kde vyrábíme teplo pro sušárny. Máme také štípačku z důvodu výroby krbového dřeva.

– Jak hodnotíte současný stav na trhu s dřívím?

Střídají se horší a lepší časy. Dá se říci, že dobré období pro soukromého vlastníka lesa byl I. Q. 2007, protože byl nedostatek dřeva. Nedostatek dřeva na trhu vždycky signalizuje zvýšení ceny nebo obráceně. V I. Q. 2007 to bylo umocněno tím, že byla nejasná situace u LČR. Potom bohužel přišel orkán Kyrill, který zasytil trh, a tím došlo ke snížení cen, následovala ekonomická krize, která to ještě umocnila. V dnešní době se situace trošku zlepšuje, vidíme hlavně zlepšení v jehličnatých sortimentech, v listnatých to ještě trochu pokulhává, tam je určité zpoždění. Cenu na trhu ovlivňuje podle nás i trošku negativně největší vlastník lesů, stát, protože cena dřeva v příhraničních územích Rakouska a Německa je nižší než v centrálních částech těchto států, protože chybí dohoda většiny vlastníků na cenové politice.  Rozdíly v ceně dopravy na větší vzdálenost eliminují případné lepší ceny u takových odběratelů. Stálým problémem jsou přejímky hmoty v množství i kvalitě. Jako vlastníci lesa jsme sdruženi v rámci SVOL v tzv. společném obchodu. Větší celek vlastníků garantuje stálost a objem dodávek za finanční bonus, což má ekonomický význam.

– Veškeré vaše dříví jde na český trh?

Dodáváme do ČR, Rakouska a Německa. Většinou velkým odběratelům, v ČR dodáváme i menším odběratelům dle dopravní dostupnosti.

Naši kulatinu (10 tis. m3) pořežeme na pile, zpracováváme silnější hmotu, tzn. na čepu 28+. Je potřeba říci, že se soustředíme vybavením a technologiemi na to, co nedělají velcí giganti, tzn. na kvalitní hmotu, na truhlářské výrobky nebo truhlařinu, podlahové sortimenty a hranoly všeho druhu – na objednávku nebo na přání zákazníka. Z pily exportujeme také do Holandska, Norska, Rakouska a Německa.

– V čem spočívá hlavní zdroj příjmů?

Největší význam má příjem z prodeje dřeva, což je 43 %. Na druhém místě je příjem z provozu pily, což činí 25 %. Na třetím místě je příjem z nájmů, kde je zároveň i pískový lom v našem lese, nájmy ze zemědělských pozemků, rybníků atd., to je kolem 16 %. Pak je to příjem z kulturních památek, to je 11 % z celkových příjmů a příjem z výkonu práva myslivosti – 5 %.

Podpora lesnického hospodaření

– Využíváte dotací poskytovaných např. MZe, MŽP nebo příspěvků na hospodaření v lesích z krajských rozpočtů?

Samozřejmě využíváme jak z MZe Státní příspěvek na hospodaření v lesích nebo dotace z Operačního programu životního prostředí, protože máme nějaká chráněná území, jako jsou Natura 2000, Evropsky významná lokalita, Regionální biocentrum, kde je možnost čerpat z těchto prostředků.

Dnešní systém, tzn. sazbová dotace, vznikl asi v roce 1997, tehdy byl distribuován z MZe, což byla dobrá myšlenka. V roce 2005 MZe z těžko pochopitelných důvodů předalo tyto peníze na KÚ a nevázalo je jako účelové dotace, tzn. vzniklo u nás vlastně 14 lesnických politik, protože je 14 krajů a mezi jednotlivými kraji jsou velké rozdíly. Některé kraje si uvědomují důležitost těchto Kinsky_3plateb a zachovaly dotace v nezměněné podobě, některé kraje snížily dotace razantním způsobem, někde, naštěstí to není náš případ, neplatí vůbec. Třeba Středočeský kraj za poslední rok snížil objem peněz takto vyplácených asi o 56 %. Dále čerpáme z Operačního programu ŽP, tam jsou žádosti složitější. Je tam nelogická podmínka – jak již bylo zmíněno, obnovujeme ročně kolem 50–60 ha, když chceme obnovovat zhruba 5–6 ha v chráněných územích, tak si na to musíme udělat výběrové řízení a najmout si cizí firmu. Model, který funguje u LČR, jako by musel platit u každého vlastníka. Kdybychom to udělali svými prostředky, dostaneme daleko nižší procento, třeba 50 % z toho objemu, takže jste nuceni dělat nesmyslné věci – jako si najímat na obnovu lesa a následné práce cizí firmu. Co se týká třeba dotací u Natury 2000, je zde zbytečně složitá žádost a drahá kontrola, která je mnohdy dražší než vlastní dotace. V době, kdy máme digitalizaci LHP a veškeré údaje si lze lehce ověřit, je to zbytečný luxus a zbytečně vynaložené peníze do míst, kde by se mohlo ušetřit.

Zdravotní stav porostů

– Jaký je zdravotní stav porostů na majetku a podíl nahodilých a úmyslných těžeb?

Dle statistiky za období platnosti současných LHP jsme měli podíl nahodilých těžeb na těžbě celkové asi 45 %.

Za posledních 10 let jsme měli největší kalamity v roce 2002 a 2000. 21. srpna 2000 to byla vichřice, bylo zpracováno celkem 35 000 m3. 21. června 2002 spadlo více než 70 000 m3. Z tohoto důvodu máme na LHC Chlumec nadnormativní I. věkový stupeň. V obou případech těch velkých kalamit byl vítr tak silný, že byly zničeny porosty bez ohledu na to, jestli byly borové, smrkové nebo dubové – i dubové porosty byly vyvráceny, naprosto zničené, rozštípané. Pak byl 18. ledna 2007 orkán Kyrill, náš majetek naštěstí moc nezasáhl, když vezmeme oba LHC, tak jsme měli asi 6 000 m3. 2. března 2008 byla vichřice Ema, to jsme měli celkem 12 000 m3. Co se týká biotických škůdců, tak s kůrovcem velké problémy nemáme. Neměli jsme tady kůrovcovou kalamitu vlastně za celou dobu, co tady hospodaříme.

Spolupráce s CHKO Český ráj, certifikace

– Část majetku zasahuje do CHKO Český ráj. Jak se uvedené projevuje na lesnickém hospodaření a jak probíhá spolupráce se správou CHKO?

Část na LHC Kost máme v CHKO Český ráj. Měli jsme po celou dobu, štěstí na personální obsazení CHKO, vždycky jsme se dokázali domluvit. Samozřejmě jsme měli dílčí názorové rozdíly, hlavně co se týče některých těžeb v I. zónách, či názorové rozdíly na stav potěžební úpravy terénu – když někde přibližujete traktorem nebo technologií, která se používá, tak nějaké následky to má vždycky, tomu se nevyhnete. Ale celkově můžu spolupráci s CHKO Český ráj hodnotit jako dobrou.

– Váš majetek získal v roce 2005 certifikát FSC. Proč jste se rozhodli pro tento certifikační systém a co pro vás certifikace lesů znamená?

Impulsem byl požadavek jednoho většího odběratele řeziva, který vozil dříví do Holandska, kde je více žádán certifikát FSC. Pro jeho náročnost jsme po roce, tzn. v roce 2006, certifikát FSC zrušili – byl tak zbytečně „ekologicky“ náročný až byrokraticky nesmyslný, neustále se měnily standardy, takže jsme se ho velice rádi a rychle zbavili. Dnes máme certifikát PEFC, který je v Evropě i v ČR rozšířenější. V podstatě z těch velkých vlastníků kromě nějakých dílčích úseků LČR nevíme o tom, že by měl větší vlastník certifikát FSC, a ti, co ho měli, tak myslíme, také odstoupili. PEFC máme hlavně z toho důvodu, že velcí odběratelé to požadují. Když si vezmete, že mnohý certifikát začíná větou, že vzhledem k velkému úbytku lesů v tropických pásmech atd. je nutnost nějaké záruky původu, ale z toho důvodu, že někde v tropech v Brazílii nebo v Kongu ubývá lesů, tak si tady máme platit certifikaci a máme zvládat administrativní bariéry a zátěže, přece naše dřeviny nemohou pocházet z Brazílie. Vzhledem k tomu, že každý vlastník lesů v ČR má zařízené lesy v rámci nějaké hospodářské úpravy lesa nebo má vlastní LHP, mohl by dostat certifikaci automaticky. Jakákoliv certifikace je nadbytek, ale samozřejmě je z toho živa byrokracie.

Mimoprodukční funkce lesa

– Jaké máte zkušenosti s přístupem veřejnosti k lesu, potažmo k soukromému majetku?

Obecně se dá říci, že lidé v lesích jsou docela neukáznění. Nedodržují zákazy, to se týká hlavně zákazu vstupu. Máme oboru Kněžičky, kde je hlavně z důvodu bezpečnosti návštěvníků, protože se tam celoročně loví, zakázán vstup. Lidé ale zákaz nedodržují, hlavně když jsou houby. Velice těžko se to vymáhá, jako vlastník lesa nemáte velké pravomoce. Lidé vstupují do oplocenek, dělají velké škody, které narůstají do řádu statisíců. Je nemožné domáhat se nějakých náhrad. Dalším problémem je vjíždění motorovými vozidly a stání motorových vozidel v lesích, když jsou houby a borůvky, lidi vám zastaví na cestě a vy nemůžete vyjet se dřevem. Dnes je také móda jízdy po lese terénními motocykly, čtyřkolkami, to je celostátní problém.

– Myslíte si, že by stát měl přispívat vlastníkům lesa k zabezpečení celospolečenských funkcí? Pokud ano, jakým způsobem?

Zcela jistě by měl přispívat, je to v podstatě lesopolitická záležitost. Každý les už svou existencí plní ostatní funkce lesa, ať je to klimatická, půdoochranná, rekreační atd. Například u vodoochranné funkce i samotný vlastník lesa zaplatí vodu a stočné, ale ten, komu se vodné a stočné platí, vlastníkovi lesa neplatí nic za to, že díky existenci lesa má voda určitou kvalitu, že je pitná atd. A způsob? Například určit sazbu dotací na jednotku plochy lesa, můžeme se bavit o tom, jestli by dotace měla být rozdílná podle kategorie lesa, podle zastoupení dřevin, ale v každém případě by ocenění ostatních funkcí mělo být jednoduché a díky existenci LHP je to snadný úkol.

Myslivecké hospodaření

– Firma Kinský dal Borgo je držitelem devíti honiteb. V čem vidíte výhody oproti pronajmutí honiteb?

Celková výměra honiteb je 7 667 ha a výhody jsou samozřejmě v tom, že máme vyvážený vztah mezi lesnictvím a myslivostí. Tyto činnosti se i docela těžko oddělují. Myslivost máme mírně v plusu jako takovou, jak už jsem říkal. Samozřejmě to závisí na tom, co do myslivosti počítáte. My do myslivosti nepočítáme náklady na ochranu proti okusu, náklady na oplocení, to počítáme do pěstební činnosti. Těžko se odděluje i samotný provoz myslivosti. Máte jeden personál a ten vám udělá dvě práce – lesnictví a myslivost, při jedné návštěvě lesa si všímá lesa jako celku. Zvěř v lese vždycky byla, a dá se říci, že i historicky majitel lesa, dříve se tomu říkalo velkostatky, myslivost provozoval. Z důvodu myslivosti se personál snáze dostane i na některá odlehlejší místa, takže při výkonu práva myslivosti pozná lépe svůj úsek. Také důležitá výhoda vlastní honitby je udržování kontaktů, protože na myslivecké akci se dají domluvit obchodní záležitosti, a lépe se při těchto příležitostech navazují kontakty.

– Stavy spárkaté zvěře jsou častým tématem v ochraně lesa. Myslíte si, že současný zákon o myslivosti dává vlastníkům pozemků dostatečný prostor k možnosti ovlivnit myslivecké hospodaření?

Myslíme si, že dostatečný prostor nedává, protože jsou stavy zvěře, které nejsou v honitbách normovány, ale tu a tam se vyskytují. V našem případě se tady vyskytuje daňčí zvěř, mufloní, i jelen nebo dokonce jelen sika. Můžeme požádat orgán státní správy myslivosti o mimořádný odstřel, ten nám ale povolí jen samičí zvěř a samčí do dvou let věku. Jestli je to z důvodu závisti, aby náhodou někdo neulovil nějakou trofej, já si to tak osobně vysvětluji, ale je to nesmysl, protože pětiletý daněk dělá větší škody než nějaká daněla. Toto omezení by na mimořádné odstřely na zvěř, která není normována a přes území migruje a může způsobit škody, nemělo být. Potom nám vadí, že na rozdíl od minulosti dnes jako vlastník bažantnice nemáme oprávnění celoročně lovit dravce. S výzkumy, že káně žere z 99 % myši, samozřejmě nechceme polemizovat, určitě myši žere, ale káně v bažantnici nežere myši z 99 %. To máte asi jako vlka v ovčíně, lišku ve slepičárně…

Postavení soukromých vlastníků a perspektivy v LH

– Jak hodnotíte postavení soukromých vlastníků lesa v ČR a jak obecně hodnotíte stav lesnictví a lesního hospodářství u nás?

Po restitucích došlo k nějakým změnám, došlo k změnám i v právních předpisech a právních normách, ale bohužel třeba lesní zákon stále má ten starý duch. Změna lesního zákona není z důvodu asi nějaké opatrnosti žádaná i ze strany vlastníků lesa, protože se bojí, aby nebyl ještě horší. Soukromý vlastník lesa je zatěžován nadměrnou byrokracií, dá se říci duplicitou – některé věci sleduje, kontroluje nebo musí o ně žádat na více místech. Chybí shoda v kompetencích mezi KÚ a obcí s rozšířenou působností a Kinsky_mapaČIŽP. Vlastníci lesa jsou velice zatěžováni nejrůznějšími požadavky ochrany přírody. Lesnictví se vymanilo díky privatizaci z vlivu státní nomenklatury, spadlo pod vliv „zelené“ nomenklatury, která je v mnohých směrech ještě nebezpečnější. Jednání, dohody nebo placení nějakých náhrad jsou spíše iluzí nebo jenom teorií, která v praxi téměř nefunguje. Vlastníci lesů jsou v tomto směru velice poškozováni. Dnes si téměř kdejaký zájemce může založit sdružení a působit určitým vlivem v rozhodovacích procesech, které se týkají lesů nebo lesnictví. Vezměte si jenom schvalování LHP a statut závazného stanoviska a podobné věci, kde se ochrana přírody snaží propašovat vlastníkovi do jeho povinností, nebo ho omezit nějakými způsoby z důvodu jakéhosi ušlechtilého zájmu ochrany čehokoliv, ať je to živočich či rostlina. Kolikrát samotná existence předmětu ochrany přírody jasně dokladuje to, že způsob hospodaření, který v lokalitě byl léta, mu vyhovuje. Nejsou neznámé případy, kdy je dokonce vyhlášeno chráněné území z důvodu ochrany nějakého živočicha a nakonec se zjistí, že se tam vůbec nevyskytuje. Navíc, kdyby se vyčíslila přesná suma, která se vynakládá do ochrany přírody, a kolik z toho se skutečně dostane k předmětu ochrany, tak to bude zanedbatelné procento. Všechno to spotřebuje obrovská masa lidí, pro které je to dobré zaměstnání.

Stav lesního hospodářství v duchu tradice, takové té tradice rakousko-uherské, německé, je u nás velice dobrý, to už tradičně plyne i z úrovně lesnických škol, tak si myslíme, že úroveň lesnictví v ČR je velice dobrá.

– Můžete srovnat způsob hospodaření v ČR a v zahraničí?

Když se porovná způsob lesnického hospodaření třeba s Rakouskem nebo Německem, u nás je pořád vyšší počet zaměstnanců. Od nového roku bude mít na našem majetku průměrný lesnický úsek asi 910 ha na lesníka, čímž se blížíme k rakouskému, německému standardu, kde se velikost pohybuje kolem 1 200–1 400 ha. Samozřejmě se také musí porovnat, co do hospodaření všechno spadá a co má lesník za povinnost. Je rozdíl, jestli se hospodaří převážně jenom harvestorem, máte z 80 % smrk a 20 % modřín, tudíž věková skladba nebo druhová skladba je na hospodaření jednodušší, než když máte pestřejší druhovou skladbu. Také to závisí na terénním uzpůsobení a dalších záležitostech. Co se týče například převozu dřeva, v Německu a Holandsku vidíte lodě naložené dřevem, u nás se přeprava po vodě tolik nevyužívá, což je škoda.

Dále je v některých zemích EU možnost, že se v lesnictví, tak jako v zemědělství, může čerpat tzv. „zelená nafta“. To u nás není. Zelená (zemědělská) nafta se v Itálii v současnosti pohybuje v cenách 0,644 euro za litr bez DPH a 0,708 euro s DPH (sazba DPH je 10 %). Cena nafty u benzínové pumpy je asi 1,2 euro.

- V čem vidíte perspektivu podnikání v lesnickém sektoru?

Perspektivu podnikání v lesnickém sektoru vidíme v tom, že by bylo dobré pro lesnický sektor jako takový, aby se omezil vliv státu, tzn. stát je zbytečně moc velkým vlastníkem a rozhoduje o některých situacích na trhu se dřevem.

– Myslíte státní podnik LČR?

Myslím státní lesní majetek jako celek. Jedno řešení by bylo, kdyby proběhly restituce církevního majetku – kdyby se majetek vrátil církvi, tzn. stát by už neměl 50 % lesů, když už neproběhla žádná jiná privatizace. Potom si myslíme, že perspektiva je samozřejmě ve zvyšování užitkovosti nebo použitelnosti dřeva ve všech oblastech, ať se to týká stavebnictví, kde pořád pokulháváme za průměrem západní Evropy, kde se používá zhruba 30 % a my máme necelých 5 %, užití dřeva v dopravě – železnice, aby se používaly dřevěné pražce atd. Potom určitě omezení jak nadměrné byrokratické zátěže, tak duplicity u státní správy. Dalo by se říci i tvorbu nového lesního zákona, ale v duchu skutečně jednoduchého zákona, který by umožňoval vlastníkům lesa řádné spravování svého majetku. Perspektivu vidíme vedle užití dřeva jako stavebního materiálu v použití dřeva jako obnovitelného materiálu, protože dřevo jako obnovitelný zdroj (včetně zdroje energetického) je velká škoda nechat někde hnít, tím vlastně zhoršujete bilanci uhlíku v ovzduší, což se zase kritizuje jinde, když se to hodí. Také u nás bude muset dojít k nutné redukci lesnických odborných škol. V LP vyšel článek o lesnické škole v Rakousku, kde mají jednu střední lesnickou školu, my jich máme pět, jednu vysokou školu, my máme dvě. Na vysoké škole v Rakousku je počet absolventů ročně daleko nižší než na naší jedné a přitom to vůbec nikomu nevadí. Dnes absolvent lesnické školy nemá uplatnění, ještě když vidíte tendence snižování počtu zaměstnanců, tzn. zvyšování jednotky lesa, počtu ha na jednoho pracovníka, tak si myslíme, že to jsou jasné trendy, minimálně k zamyšlení.

Děkujeme za rozhovor (24. 8. 2010)

Ing. Petra Kulhanová

Ing. Gabriela Pavloňová

spolupracovnice redakce

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Jan Příhoda

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

USA žádají EU o odklad zákazu dovozu výrobků způsobujících odlesňování

USA žádají EU o odklad zákazu dovozu výrobků způsobujících odlesňování

Zobrazení: 2884

Americká vláda žádá Evropskou komisi (EK) o odklad zákazu dovozu výrobků způsobujících odlesňování. Dnes to napsal...

Novela mysliveckého zákona je připravena

Novela mysliveckého zákona je připravena

Zobrazení: 2630

Aktualizováno o stanovisko Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) a Českomoravské myslivecké...

Páteční bouře poškodila v lesích Mendelovy univerzity odhadem 40 000 m³ dřeva, bude vydán zákaz vstupu do lesa

Páteční bouře poškodila v lesích Mendelovy univerzity odhadem 40 000 m³ dřeva, bude vydán zákaz vstupu do lesa

Zobrazení: 2428

Silná bouře, která přešla v pátek 21. června přes jižní Moravu, poškodila v lesích Mendelovy univerzity...

Hospodaříme s odpovědností: Lidé chtějí v krajině hospodařit, ne ji nechat zpustnout

Hospodaříme s odpovědností: Lidé chtějí v krajině hospodařit, ne ji nechat zpustnout

Zobrazení: 2071

Před dvěma týdny spustila Lesnicko-dřevařská komora celorepublikovou kampaň Hospodaříme s odpovědností. Je to prakticky poprvé, co někdo...

Vojenské lesy uzavřely kvůli kalamitě do 15. září lesy u Plumlova

Vojenské lesy uzavřely kvůli kalamitě do 15. září lesy u Plumlova

Zobrazení: 1713

Vojenské lesy a statky vydaly kvůli kalamitě, která nastala po červnových silných bouřkách, zákaz vstupu do...

Lesy ČR podpořily iniciativu Hospodaříme s odpovědností

Lesy ČR podpořily iniciativu Hospodaříme s odpovědností

Zobrazení: 1695

Zlepšit dialog lesníků s veřejností chce prostřednictvím celostátní kampaně Hospodaříme s odpovědností, která dnes začala, Lesnicko-dřevařská komora...

Poslední komentáře

Anketa

Souhlasíte s pokutami pro myslivce za nesplnění minimální hranice lovu určené státem?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě