Dopady změn klimatu ovlivňují hospodaření v dubových lesích, tvrdí vědci

Kvalitní porost dubu zimního s bohatým přirozeným zmlazením.

Dub (spolu letní i zimní) je druhou nejrozšířenější listnatou dřevinou České republiky, její redukovaná plocha dosahuje 7,4 % výměry lesů, což znamená přibližně 192 tis. ha. Představuje 6,8 % zásoby dříví, tj. 58,7 mil. m³.

Problematiku současného pěstování dubu zimního zpracovali vědci z VÚLHM, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno, v certifikované metodice „Postupy hospodaření v porostech dubu zimního pro zmírnění nepříznivých dopadů klimatické změny“.

Cílem metodiky je poskytnout rámcová doporučení pro pěstování dubu zimního v probíhajícím období změny klimatu, které je provázeno zvýšenou nepravidelností v distribuci srážek a postupným nárůstem průměrných teplot vzduchu. Jsou zde popsány postupy směřující k optimálnímu využití potenciálu této dřeviny.

Při souladu stavu populace spárkaté zvěře s úživností lesa je možné plně využít potenciál přirozené obnovy; okrajová seč s kontrolní oplocenkou.

Postupy jsou zpracovány ve formě rámcových směrnic hospodaření pro porostní typy DB běžné kvality a DB kvalitní, spadající do podsouborů cílových hospodářských souborů (PCHS), ve kterých je doporučované zastoupení dubu zimního v cílové druhové skladbě minimálně 20 %.

Specifickým cílem metodiky je zvýšení předpokladu úspěšného dopěstování dubu zimního na těchto pro něj vhodných stanovištích. Metodika zároveň vymezuje stanovištní podmínky, v kterých není možné dub zimní nahradit dubem letním; na ostatních stanovištích je pak uplatnitelná pro oba tyto druhy.

Výchovné zásahy v dubu se provádějí negativním výběrem v úrovni, v závislosti na stanovišti se až v pozdějším věku (nejčastěji při výšce 16 m) přejde k pozitivnímu výběru a uvolňování cílových stromů.

Nejdůležitější poznatky

• Zhoršování zdravotního stavu se týká zejména starých porostů (nad 60 let); u starších porostů je mírně lepší zdravotní stav ve směsích než v monokulturách; horší zdravotní stav měly porosty na slunných expozicích, zvláště na svazích s vyšším sklonem, zejména na kyselých stanovištích.
• Pařeziny jsou vůči suchu odolnější.
• Menší rozvoj kořenů měly porosty dubu na bohatších stanovištích. Ve směsi dubu s borovicí i s bukem došlo ke zvýšení objemového přírůstu a větší odolnosti dubu proti suchu, přestože kořeny dubu prorůstají do menších hloubek než v monokulturách.
• Lepší zdravotní stav vykazovaly úrovňové stromy. U výchovných zásahů lze počítat pouze s krátkodobým efektem navýšení podkorunových srážek i zlepšení zdravotního stavu, tj. do opětovného obnovení korunového zápoje korun či rozvoje keřového patra.
• Jedinci s ochmetem a epikormy mají vyšší defoliaci. Z hlediska napadení ochmetem jsou rizikové staré stejnorodé porosty v rovinatých terénech nebo porosty na mírném svahu.

 
Vlevo – při vnášení dubů do porostů lze uplatnit i obnovu síjí, úspěšná misková síje na plochu připravenou štěpkováním a orbou; vpravo – zvýšené teploty a nepravidelnost srážek posledních let způsobují oslabení dřevin včetně dubů; pokles olistění a náchylnost k poškození biotickými činiteli narůstá s věkem porostů.

Doporučení

• Při obnovních zásazích přednostně odstraňovat jedince napadené ochmetem.
• U nárostů o vysoké hustotě provádět čistku schematickým výběrem při horní výšce 1–2 m na 10 až 14 tis. jedinců na 1 ha.
• U kvalitních pařezin na sušších stanovištích tento tvar lesa (nízký les) ponechávat.  

Uplatňování postupů doporučovaných v metodice by mělo přispět k optimalizaci využití, obnovy a výchovy porostů dubu zimního, a tím ke zvýšení bezpečnosti a částečně i kvality produkce při současném plnění dalších funkcí lesa. Zároveň se dá předpokládat pokles podílu nahodilých těžeb a dílčí zlepšení hodnotové produkce. To může vést k úsporám nákladů a následnému navýšení výnosů z lesa v řádu desítek tisíc korun na hektar těchto porostů.

Metodika „Postupy hospodaření v porostech dubu zimního pro zmírnění nepříznivých dopadů klimatické změny“ je ke stažení ZDE.

Podle TZ VÚLHM, red.
Ilustrační foto: archiv VÚLHM