Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních 20 letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o 14 dnů. V posledních třech letech však rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc. Loni habry vyrašily 7. března, letos 10. a předloni 17. Všechny tři poslední údaje jsou tak na prvních třech místech za dobu pozorování. V tiskové zprávě o tom informoval Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.
Fenologický tým monitoruje rašení habrů i dalších dřevin, a kvetení bylin nepřetržitě na stejných lokalitách 75 let a poslední tři roky jsou mimořádné i v porovnání s předešlými 20 lety. I letos jaro nastoupilo velmi časně, přestože zima byla chladnější než loni.
„Vegetace ožívá a rostliny se začínají probouzet. Nástup jara je razantní a po podprůměrném únoru teploty vyletěly nahoru. Nejvhodnější podmínky pro start vegetace z pohledu teplot byly na Moravě, ve východních Čechách, v Praze či ve Frýdlantském výběžku. Například na Znojemsku či Kroměřížsku jsou letošní teplotní sumy o polovinu vyšší, než je průměr. Proti loňsku jsou naopak více než o třetinu nižší,“ uvedl klimatolog Pavel Zahradníček.
Podle expertů je možné, že se vegetace probouzí brzy navzdory zimě chladnější než loňská i kvůli poměrně vysoké teplotě půdy. Letos na velké části území půda nepromrzla ani do hloubky deseti centimetrů. Většina záření pohlceného povrchem půdy pak neslouží k rozpouštění ledu v půdě a lze vidět rychlý nárůst teplot a prohřívání povrchu půdy.
Odborníci uvedli, že díky dlouhodobým pozorováním takzvaných fenofází rostlin, ale například i kladení ptačích vajec, lze velmi dobře sledovat odezvu na růst teplot a dlouhodobě na pokračující klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází nastávají čím dál dříve. „Jejich posun není lokální záležitostí, ale jevem v celé střední Evropě. Z různých zahraničních studií je zřejmé, že se jedná prakticky o celosvětový trend,“ uvedla Lenka Bartošová, která se fenologií zabývá.
Na pozorování jednotlivých fází v ročním cyklu rostlin se podílejí i základní školy. „Rašení, olisťování nebo kvetení ovocných stromů sledují učitelé a učitelky s dětmi na prvním stupni a také samostatně žáci druhého stupně z přibližně 15 základních škol. To vše díky spolupráci s Ekologickým institutem Veronica, který aktivitu monitorování fenofází zařadil mezi své badatelské projekty pro děti na základních školách,“ dodala Bartošová. Výsledky pozorování, zajímavosti či historické řady lze najít na webu Fenologické fáze (www.fenofaze.cz).
Brno 11. března (ČTK)
