Stav životního prostredí se ve srovnání s rokem 2015 výrazně nezměnil. Stejně jako v roce 2015, tak i vloni přes výraznou finanční podporu stagnovala kvalita ovzduší. Jistou zátěž dále přinesly i rozkolísané hydrometeorologické podmínky související se změnou klimatu, průměrná roční teplota 8,7 °C byla o 1,2 °C vyšší než dlouhodobý normál v letech 1961 až 1990. Uvádí to Zpráva o životním prostředí ČR, kterou každoročně připravuje resortní organizace Ministerstva životního prostředí CENIA a o níž informovala tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
„Naše společnost může rozkvétat, aniž by tím ohrožovala svou krajinu, své životní prostředí. Skutečnost, že se životní prostředí České republiky i přes narůstající blahobyt de facto nemění, je podle ministra životního prostředí Richarda Brabce dobrý vzkaz. „Za takový příznivý vývoj v mnohém vděčíme naplňování mezinárodních a národních legislativních i strategických cílů a také dlouhodobé konkrétně zaměřované finanční podpoře. Do příštího roku chceme trend držet a zintenzivnit péči zejména o kvalitu našeho ovzduší, vody a krajiny," řekl Brabec. Nejvíce prostředků podle něj dlouhodobě mín do oblasti ochrany vody, resp. nakládání s odpadními vodami, dále do oblasti nakládání s odpady a ochrany ovzduší a klimatu v podobě realizace programů zaměřených například na podporu zateplování, úspor energie a změn technologií vytápění jako v případě programu Nová zelená úsporám nebo tzv. kotlíkových dotací. V roce 2016 objem vynaložených finančních prostředků zejména ze státního rozpočtu a z územních rozpočtů meziročně výrazně klesl, a to z důvodu ukončení programového období původního operačního programu Životní prostředí (OPŽP) 2007 až 2013 a postupného náběhu navazujícího OPŽP 2014 až 2020 s nižší finanční alokací.
Pokračující sucho nemělo výraznější vliv na vodní zdroje. Jakost vody v tocích kolísala v závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách a na míře využívání minerálních hnojiv a agrochemikálií v zemědělství. Kvalita koupacích vod se trvale zlepšuje. Citlivějším a technologicky vyvinutějším monitoringem dochází k odhalení většího spektra potenciálně škodlivých látek v podzemních a povrchových vodách, než tomu bylo drive. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nadále pokračuje v realizaci opatření v boji proti suchu i ve snaze o nastavení regulačních nástrojů pro šetrné využívání vody a omezování znečištění povrchových a podzemních vod. Celkové odběry povrchové a podzemní vody meziročně v roce 2016 vzrostly o dvě procenta, což bylo dáno především výkyvy počasí. Meziročně došlo ke snížení množství vypouštěného fosforu o 6,4 procenta. Koncentrace fosforu v povrchových vodách je však stále příliš vysoká na to, aby došlo k podstatnému omezení procesu eutrofizace povrchových vod. Vroce 2016 bylo provozováno 2554 čistíren odpadních vod (ČOV), což představuje meziroční nárůst o 2,4 procenta. Počet ČOV s dočištěním odpadních vod, zejména s odstraněním fosforu, se zvýšil o šest procent na 1382.
Kvalita ovzduší v ČR se v porovnání s rokem 2015 víceméně neměnila. Nevyhovovala především v oblastech, kde se kombinuje více zdrojů znečištění - doprava, průmyslová výroba, přenos znečištění ze zahraničí a znečištění z lokálního vytápění domácností. Lokální topeniště mají zásadní vliv na emise do ovzduší. MŽP očekává, že se situace bude měnit s ohledem na probíhající kotlíkové dotace. Jejich efekt pro zlepšení kvality ovzduší v ČR sledujeme měřením v osmi obcích ČR, které potrvá do ukončení kotlíkových dotací, tzn. do zimy 2022/2023.
Výměra orné půdy klesla
Výměra orné půdy se i v roce 2016 snížila ve prospěch trvalých travních porostů, a to o 0,3 procenta, což je z pohledu protierozní ochrany, ochrany kvality vod a udržení vody v krajině i zachování biodiverzity pozitivní. Celková výměra zemědělského půdního fondu však v ČR dlouhodobě klesá, a to především ve prospěch zastavěných a ostatních ploch, meziročně o 0,1 proploch. centa, to je asi o deset hektarů denně. Na území ČR je podle zprávy potenciálně ohroženo 56,7 procenta zemědělské, půdy vodní erozí, z toho 17,8 procenta erozí extrémní. Větrnou erozí je ohroženo 18,3 procenta zemědělské půdy. „Jde o setrvalý stav, na který MŽP reaguje projednávanou protierozní vyhláškou v návaznosti na kompetence vymezené novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z r. 2015, která by mohla vstoupit v platnost v průběhu příštího roku," uvedlo ministerstvo s tím, že tempo fragmentace krajiny se nesnižuje, a to ani přes zpomalení úbytku nefragmentovaných Zvolna roste podíl ekologicky obhospodařované půdy, nicméně převládá obhospodařování především trvalých travních porostů (82,6 procenta). V roce 2016 hospodařilo v ČR již 4243 subjektů, což je o 3,6 procenta více než v roce 2015.
Stoupla plocha lesních pozemků
Naopak na rozdíl od orné půdy celková výměra lesních pozemků v roce 2016 stoupla o 1380 hektarů a plocha lesa tak činila 33 procent území České republiky. Druhová skladba lesních porostů se pozvolna přibližuje přirozené struktuře lesů. V roce 2016 bylo odlistěním (defoliací) v kategorii starších porostů (60 let a více) poškozeno 74,8 procenta jehličnanů a 41,9 procenta listnáčů. V mladších porostech byla situace příznivější. Špatný zdravotní stav zejména starších lesních porostů je důsledkem intenzivního imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích a aktuálně především projevem změny klimatu (vlivem sucha v kombinaci se zvyšujícími se teplotami) a působením podkorního hmyzu a houbových chorob. V důsledku těchto vlivů probíhá rozsáhlé hynutí smrku zejména na střední a severní Moravě a v jižní části Českomoravské vrchoviny, což se pravděpodobně promítne i do míry defoliace v příštích letech. Tato data podle zprávy potvrzují nezbytnost realizovat opatření vyplývající z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, která jsou zaměřena především na pěstování lesů ve větším souladu s přírodními procesy, a to omezování holosečí, využívání stanovištně vhodných dřevin, což představuje náhradu smrku v nižších a středních polohách listnatými dřevinami a jedlí, a omezení škod způsobovaných přemnoženou zvěří. Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR pozvolna stoupá, v roce 2016 tvořil 26,7 procenta z celkové plochy lesa.
Významným indikátorem poukazujícím na stav biodiverzity jsou trendy vývoje ptačích populací. Jejich dlouhodobý vývoj odráží změny ve využívání krajiny, celkové změny v ekosystémech i změnu klimatu. Negativní dlouhodobý a celoevropský trend úbytku ptačí populace pokračuje i v ČR. Jak vyplývá ze zprávy, k nejvýraznějšímu poklesu početností ptačích populací dochází v zemědělské krajině, což je zejména dáno její proměnou, především intenzifikací zemědělské výroby a v horských a podhorských oblastech pak opouštěním zemědělské půdy. Od roku 1982 početnost populací běžných druhů ptáků v ČR setrvale klesá, u lesních druhů poklesla o 14,9 procenta, u ptáků zemědělské krajiny o 33,5 procenta.
Díky zvláště chráněným územím a evropské soustavě Natura 2000 bylo v roce 2016 chráněno 23 procent plochy ČR.
Cíl v obnovitelných zdrojích není plněn
Podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na celkové spotřebě energie v dopravě v roce 2015 dosáhl 6,5 procenta, loňská čísla nejsou k dispozici. Cíl využívání OZE v dopravě stanovený na deset procent energie z OZE v dopravě do roku 2020 tak zatím plněn není. „MŽP proto kontinuálně podporuje rozvoj alternativní dopravy a zejména rozvoj elektromobility," informuje zpráva. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 stagnuje na hodnotě 9300 gigawatthoďin za rok.
V roce 2016 došlo k poklesu produkce odpadů, zejména vlivem snížení stavební produkce. Odpady obecně využívat umíme. Z 34,2 milionu tun všech odpadů bylo využito 85 procent, z toho 82 procent materiálově a tri procenta energeticky. „Ale u komunálních odpadů jsme dokázali využít jen polovinu vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 38 procent materiálově a 12 procent energeticky," informovalo MŽP.
Produkce obalových odpadů vloni meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 1149,8 tisíce tun a zvyšuje se s rostoucí životní úrovní, což je celosvětový trend. Současně se ale zvyšuje míra jejich recyklace a znovuvyužití, meziročně ze 74,3 procenta na 75,3 procenta. Legislativní změny přijaté v roce 2017 jako např. zákaz bezplatného poskytování plastových odnosných tašek předpokládají další možné snížení produkce odpadů z plastu. Zpětný odběr vybraných výrobků se zvyšuje, nejvíce u přenosných baterií a akumulátorů a podařilo se tak naplnit cíl vyplývající z evropské legislativy. •
