Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na program adaptace, uvedl Výborný

  „Prosím o nějakou míru pochopení, protože ta situace v rámci celostátního rozpočtu není jednoduchá," řekl ministr.  

Uvedl, že v kapitole lesního hospodářství je aktuálně 2,139 miliardy korun. Další stamiliony by pro nestátní lesníky chtěl získat z odvodu Lesů ČR a pro příští rok z prodeje emisních povolenek. Preferuje, aby bylo možné v plné výši hradit příspěvky na hospodaření v lesích podle nařízení vlády 30, což je dlouhodobější podpora.

„Pořád z toho ale vypadává ta adaptační platba," uvedl ministr. Tato platba podle něj vznikla v kontextu kůrovcové kalamity. "Je mi to hodně nepříjemné, byl to závazek spojený s realizací konkrétních opatření," uvedl. 

Pokud byla tato opatření skutečně plněná, stát má v programu za minulé dva roky celkem dluh 2,2 miliardy korun. Za pět let, na které je program plánovaný, jde o 5,5 miliardy korun.

„Nechci to dneska říct tak, že tu adaptační platbu úplně zrušíme, ale skutečně by to bylo podmíněno tím, že prostředky na tu adaptaci budou a musely by být potvrzeny v průběhu září, října, tedy při přípravě rozpočtu na rok 2025," uvedl ministr. 

Dodal, že se případně pokusí získat peníze na taková opatření ze Společné zemědělské politiky.

Projev ministra zemědělství Marka Výborného na konferenci SVOL dne 23. dubna 2024.

  „Pro nás jako nestátní vlastníky lesů má absolutní prioritu nařízení vlády 30. To jsou příspěvky přímo vztažené k hospodaření v lese," řekl ČTK Podstatzký. 

Jde podle něj například o příspěvky na obnovení porostů po těžbě, pěstební činnost či na technologie šetrné k přírodě. Proti tomu podpora adaptace lesů na klimatickou změnu měla přinášet určitý jiný způsob hospodaření s výhledem na to, že bude víc sucho, třeba převod lesů na druhově pestřejší či ponechávání části dřeva k zetlení.

„To je určitě špatné, že se stát k něčemu zaváže, my jako nestátní vlastníci do toho jdeme v očekávání nějaké finanční kompenzace a nakonec ty peníze nejsou," uvedl Podstatzký. 

Vlastníci lesů se již několik let nacházejí ve velmi složitém období. Podle slov Jiřího Svobody mnozí prošli bolestně kůrovcovou kalamitou, která snad nabrala konečně trend, který směřuje ke konci drakonických těžeb a poklesů cen, které novodobá historie lesnictví nepamatuje.

  „Celkové předběžné saldo za tuto kalamitu překonalo částku 110 mld. korun, a to ještě není všemu konec. Doufejme však, že máme nejhorší za sebou. To ovšem platí pouze pro ty vlastníky, kterým byla zachována alespoň část jejich těžební možnosti a budou schopni se v budoucím období ufinancovat, alespoň do té míry, že si vydělají na pěstební činnost a nezbytnou režii. Ti, kteří těžební možnost nemají, budou vystavení tlaku na to, zda mají dotovat provoz lesa z jiných činností, ale ne každý takovou možnost má,“ uvedl Jiří Svoboda.

Podle SVOL je očekávání pomoci ze strany státu legitimní.

„Stát v minulosti neudělal dost proto, aby vlastníky ochránil před situací, kdy kůrovcové dříví mělo sotva cenu těžby a přiblížení a vlastníkům zůstala holina pod klestem se zalesňovací povinností. Pravdou je, že MZe poskytlo kompenzaci za ty nejhorší roky. Ale škoda dosáhla nejméně 110 mld. a kompenzace byla jenom zlomkem této částky.“ 

Proto byla budoucnost financování lesnicko-dřevařského sektoru jedním ze zásadních témat konference. Konference uložila republikovému výboru jednat s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem financí o zajištění finančních prostředků na podpory v lesnictví, které budou odpovídat významu obhospodařování lesních majetků pro celou společnost a usilovat o to, aby tyto prostředky byly každoročně alokovány v zákoně o státním rozpočtu

Ministr dnes také řekl, že by chtěl, aby byly do konce letoška schválené novely zákonů o myslivosti a o lesích. Cílem mysliveckého zákona je snížit škody působené přemnoženou zvěří v lesích a na zemědělských plodinách.

Novela zákona o lesích by podle ministra měla lesníkům zajistit více motivace a méně regulace. Uvedl, že z projednávaného návrhu vypadlo to, že by bylo možné odnášet klest z lesa pouze se souhlasem vlastníka. Podle něj by se to těžko vysvětlovalo veřejnosti, například v případě táborníků. Návrh nebude upravovat ani používání lesních cest veřejností.

SVOL má 729 přímých členů s celkovou výměrou 555.000 hektarů lesa, což je 21 procent výměry všech lesů v ČR.

Více informací z konference SVOL naleznou čtenáři v LP 5/2024.

 
Red. podle ČTK