Krátkodobý zisk slaví, dočasně jej tráví velké požáry, které na Bzenecku zachvátily především borové lesy. Dubové lesy, které jsou zde původní, tolik nehoří, jsou druhově neobyčejně cenné, ale nerostou tak rychle a nepřinášejí tedy rýchlý zisk, na který jsem dnes tak upjatí. Inu hasiče, dnes s nasazením likvidující požár, zaplatíme ze státního balíku a nikdo nebude pátrat, jesli jejich životy nebylo možné chránit ohleduplnější techologií pěstování lesa.

Rozsáhlé požáry, které zachvátily Bzenecko, nemusely nadělat tolik škod, nebýt lidské chamtivosti. Oblast písků dříve porůstal listnatý dubový les. Ten byl mnohde vyměněn za borové monokultury. Rostou rychleji. Ale také rychleji hoří. V obdobích sucha, jaká dnes zažíváme, se lennost a na krátkodobý zisk zaměřené lesní hospodářství nevyplácí. Ať již byl požár založen uměle nebo ne, ukazuje jen, kam vede touha rychle a ještě rychleji vytřískat z přírody co nejvíce.

Jen kousek odtud, v Hodonínské dúrbravě, se nachází možná druhově nejbohatší lesní porost v České republice. Několik druhů orchidejí, kosatců, dokonce i gladiol roste pod dubovým lesem, který byl ještě nedávno využíván jako takzvaný les střední. Velké duby pěstované na kvalitní dřevo (např. sudy) a nízké pařeziny pěstované na dřevo zde rostly stovky let. Takový les chová nejen obrovské druhové bohatství, ale chrání nás i před velkými požáry toho současného. Dubové listí nehoří tolik jako jehlice borů. Bory jsou tu pouze z toho důvodu, že z něj vytřískáme rychleji zisk. Borový les můžeme těžit už po 80 letech, rovné kmeny zaručují rychlou návratnost investice.

I po požáru? Tragédii požáru, největšího za poslední desetiletí, může vysvětlit jen naše chtivost ovládnout přírodu a vytěžit z ní maximum teď. Místo dubů nasázíme bory, které rychleji přinesou zisk, rizika ponese stát. Jako nyní. Státní organizace Lesy České republiky zvolila borové hospodářství přinášející rychle zisk. Dnes ale stát platí v podobě znehodnocení této investice a nasazení životů stovek hasičů. Chceme to takto?