Název: Není holina jako holina
Zdroj: Lidové noviny
Datum: 30.08.2007
Autor: Radovan Holub
Rubrika: Horizont
POLEMIKA
V polemice na téma jediné správné cesty k zelené Šumavě se předseda České lesnické společnosti Štěpán Kalina vyjádřil (Kůrovec na Šumavě: ideologie versus fakta, LN 23. 8.), že na územích smrkových porostů ponechaných samovolnému vývoji se "souše v krátké době rozpadnou, takže holina vzniká rovněž, pouze s malým odkladem".
O tom, jak vypadají oba typy holin - ta po těžbě a ta po uschlých porostech v pásmu horských smrčin -, se může návštěvník Šumavy přesvědčit sám. Stačí pohled z turistické cesty mezi prameny Vltavy a Černou horou směrem ke státní hranici. Stačí pohled z Černé hory na jih, směrem k Velké Mokrůvce a Luznému. Oba typy holin jsou odlišné. Tvoří šev v krajině, jako by neviditelná ruka shůry zipem oddělila dva typy látky. Aniž by turista viděl hraniční mezníky, může krásně sledovat, kudy probíhá státní hranice a jak od sebe dělí dvě odlišné koncepce dvou národních parků.
Les versus planina
Na bavorské straně - té bezzásahové - je to lán nízkých smrčin na Biskupské slati, jež přestály všechny nálety kůrovců a zůstaly zelené. Obě části hraniční slati - česká i bavorská -byly v minulosti odvodněny s cílem vypěstovat tu hospodářský les. Na bavorské straně však podmáčené smrčiny, staré zhruba sto dvacet let, nikdy úplně vykáceny nebyly, patrně kvůli špatné dostupnosti.
Rok 1971 znamenal stop kácení na bavorské straně - byl tu vyhlášen národní park. Na české straně byl les, který slať chránil, bohužel vyholen až k hranici. A byl vysazen nový, který se v těchto podmínkách velice těžko ujímá. Slať byla v posledních letech znovu zavodněna. A za Biskupskou slatí uvidí turista, shlížející pátravým okem z Černé hory směrem do bavorského parku, pás vývratů, uschlých popadaných stromů a stromových kostlivců, trčících k nebi. A pod nimi sice pomalu, ale přece jen se zmlazující les na tělech šedivých, hnijících a rozpadajících se velikánů.
Proč? Protože suchý horský les zůstal lesem - uschlo jen horní stromové patro. Odumřelé dřevo podporovalo zachování biodiverzity a stability lesa. Na odumřelých tělech stromů vědci zdokumentovali zhruba 1500 druhů hub a 1300 druhů hmyzu, jsou tu bakterie, lišejníky, mechorosty. Právě toto tlející dřevo, které v hospodářských lesích chybí, je významnou nikou lesního ekosystému.
Na české straně, kde bylo všechno beze zbytku vytěženo, jen nekonečné plochy pařezů, tráva a občas smrček, bojující s trávou o přežití. Na jedné straně les nezmizel, i když vypadá jinak, než jak jsme zvyklí. Na druhé straně těžko zalesnitelná planina. A dnes je už jasné, že na bavorské straně se les uchytí dřív, rychleji a bude velikostí a druhově rozrůzněnější. Na naší straně bude horský les vznikat podstatně hůř. Proto se nyní snažíme koncepce obou národních parků sblížit.
Kam vedou dvě různé cesty
Jde o dva přístupy ke krajině. První cesta je principem národního parku, tedy takové ochrany přírody, k níž se Česká republika mezinárodně přihlásila. Druhá cesta se hodí pro hospodářské lesy.
První cesta vede k stabilním, přírodním zeleným lesům a k dočasné mozaice suchých stromů, která vzniká na omezených plochách (v současné době zhruba 3 procenta výměry NP Šumava). Druhá vede velmi často ke vzniku holin, které opticky možná vypadají přívětivěji, ale pro přírodu jsou malou katastrofou. Na pětině rozlohy Národního parku Šumava jsme dali přednost pohledu na skutečné divadlo přírody. Tohle divadlo není vždycky veselé, to jistě. Ale jeho poslední dějství není konec přírody, ale její nový počátek. Jen to chce trochu trpělivosti.
O autorovi: Radovan Holub, mluvčí správy NP a CHKO Šumava
Monitoring médií
- úterý 16. červenec 2024
- Jednání k vypořádání připomínek vůči plánovanému NP Křivoklátsko bylo zrušeno (ČTK)
- CENIA se podílí na budování přeshraničního systému včasného varování proti lesním požárům (MŽP)
- Požár po pálení klestí: ve Skuhrově nad Bělou zasahovaly tři hasičské jednotky (rychnovsky.denik.cz)
- Lesní správa Český Rudolec likviduje následky bouře v okolí hradu Landštejn (jcted.cz)
- Bouře působí miliardové škody, důsledná dokumentace je klíčová (ct24.cz)
- Myslivci přijdou o vliv a bude to dobře, míní šéf lesnické organizace (Hospodářské noviny)
- Novou naučnou stezkou provedou hajný Viktor s mnichem Fortunátem (Olomoucký deník)
- Kdo zaplatí nadbytečné kontroly odlesňování? Nikdo se nehlásí (ekonomika.iDNES.cz)
- Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřady (ekolist.cz)
- MŽP svolalo jednání k NP Křivoklátsko, podle starostů ze dne na den (ČTK)
Poslední komentáře
-
Jakub Hruška: Česká krajina zažívá krizi biodiverzity. V přírodě ubývá hmyzu, ptáků, v podstatě všeho (novinky.cz)
Tento vědec hrozí kůrovci a že za další desetiletí opět vše sežerou...že ... -
Naše lesy nesežral kůrovec, ale klimatická změna, tvrdí entomolog Hulcr (ČRo - plus.cz)
Pindy a pindy... vědci lesy nezachrání, může to být jen motivovaný ... -
Ve státech EU se zvyšují požadavky na odložení EUDR
" V důsledku toho stojí v současnosti dřevozpracující průmysl před ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Taky dobrý čtení. -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Fakt by to měl celý přečíst každej, kdo o ní začal snít. Nikde jinde ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Douglaska nepřežívá pod 900 mm ročních srážek. Kolik že naprší u ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
A úplně "ideál" 8) je pak sadit douglasku na borové lokality. 8) " ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
A pár foteček, pro ty, co jí plánují sadit.