Mýcení pralesa v Peru v letech 2013 až 2020 uvolnilo do atmosféry přes 100 milionů tun oxidu uhličitého. Uvedlo to sdružení MAAP, které se zaměřuje na ekologický a zeměpisný průzkum amazonského pralesa. Hodnota je blízká celkovým emisím oxidu uhličitého, které vyprodukuje Česko za jeden rok. Peru, kde je po Brazílii druhá největší část amazonského pralesa, přišlo v uplynulých osmi letech o 1,2 milionu hektarů pralesa, informovala agentura EFE. To je údaj srovnatelný s rozlohou Jihomoravského a Olomouckého kraje.
Nejhorším rokem byl v tomto ohledu ten minulý, kdy Peru ztratilo zhruba 200 000 hektarů lesa. Při kácení se do atmosféry uvolňuje oxid uhličitý, který stromy vstřebaly. Sdružení MAAP také poukazuje na to, že stromy na odlesněných místech mnohdy nahradily aktivity, které oxid uhličitý ve velkém množství vypouštějí. Poukazuje na příklad firmy United Cacao, která vymýtila 2 400 hektarů pralesa bez povolení a její emise činily 300 000 tun oxidu uhličitého. Nelegální těžba zlata v peruánské národní rezervaci Tambopata vyprodukovala dalších 800 000 tun emisí CO2.
Podle odhadů MAAP pralesy v rezervacích a chráněných oblastech zadržely v letech 2013 až 2020 zhruba 3,2 miliardy tun oxidu uhličitého. To byla zhruba desetina celosvětových emisí v roce 2017.
Amazonský prales patří k ekosystémům, jež výrazně přispívají k zadržování oxidu uhličitého. Odborníci se ale obávají, aby se Amazonie kvůli odlesňování a jiným lidským aktivitám nestala oblastí, kde se vyprodukuje více oxidu uhličitého, než se zadrží. Podle studie, kterou vydal vědecký časopis Nature v červenci, se to již týká například východní Amazonie. Saldo je nepříznivé hlavně v měsících, kdy panuje sucho. Severozápadní Amazonie je podle vědců zatím v rovnováze, protože v oblasti jsou příznivější meteorologické podmínky a panuje tam větší vlhkost.
MAAP realizuje své průzkumy za pomocí měření na zemi a přesných satelitních snímků. Ekologické sdružení se zaměřuje na mapování vývoje amazonského pralesa a dalších významných ekosystémů v Jižní Americe.
ČTK
