Vychází kniha o uplatnění břízy a osiky při obnově lesa po kalamitách

Opakovaný velkoplošný rozvrat smrkových porostů a nezbytná obnova lesa jsou z minulosti známy. Zcela nebývalý je však současný dramatický rozpad porostů na plochách násobně větších, způsobený osudovou kombinací sucha a kůrovce s přičiněním politiků i státní správy. Bylo již nějaký čas zřejmé, že obnova lesa nebude moci být zvládnuta přímým zakládáním hospodářsky (funkčně) plnohodnotnými dřevinami. Pak přichází v úvahu časově rozložená obnova s pomocí přechodných porostů pionýrských dřevin, v minulosti několikrát úspěšně uplatněná. K poznání problematiky autor přispívá studiem porostů břízy a osiky.

Kniha je sestavena do logicky navazujících kapitol. Je přiblížena autekologie obou dřevin, jejich postavení v přírodní dynamice lesa a východiska současné lesní legislativy pro jejich možné hospodářské uplatnění. Samostatná stať o rozpadu nepůvodních hospodářských porostů smrku naznačuje, kam směřuje vyústění obsahu knihy. Přiměřený prostor je pak věnován výsledkům vlastního výzkumu – spontánnímu uchycování pionýrských dřevin, ale i zakládání přípravných porostů, struktuře a produkci takových porostů. Nechybí nárys ekonomického hodnocení. Závěrečná kapitola ústí do praktických postupů při práci s porosty dotyčných dřevin. Pojednává o biologických předpokladech, o potenciálu spontánní obnovy obou dřevin i jejich umělém zakládání a nakonec o dvou základních možnostech obnovy hospodářsky žádaných dřevin. Je to obnova souběžná s pionýrskými dřevinami nebo následná po vyčerpání ekonomického potenciálu přípravného porostu. Ten je podle okolností buď v hodnotové produkci, anebo v objemovém pěstování pro energetické účely.

Případová vědecká studie je zdařilým převedením výsledků svědomitého výzkumu do praktického uplatnění. Syntéza víceletého autorova výzkumu, kriticky porovnaná s literárními údaji a o ně opřená, poslouží tomu, kdo vážně uvažuje o tvorbě nového lesa se zapojením přípravných dřevin. Je to způsob kopírující přírodní dynamiku lesa, trvající sice déle než klasický způsob, ale v současné lesnické situaci relativně nejefektivnější.

Vladimír Tesař