Foto: Kvalitní březový porost s příměsí dalších dřevin, archiv VÚLHM
Bříze je třeba věnovat v lesnickém výzkumu a praxi náležitou pozornost. K tomu může posloužit metodika, která se zabývá uplatněním břízy v lokalitách 1. a 2. lesního vegetačního stupně (LVS) a v podmínkách borů (0. LVS). Autory jsou odborníci na pěstování lesa z VÚLHM, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno. Pěstební doporučení vychází z nových výsledků získaných v březových porostech o produkci, nadzemní a podzemní biomase a reakci na pěstební zásahy při řešení projektu Technologické agentury TA04021532 „Udržitelná produkce a hospodaření s živinami v borových a březových porostech nižších poloh". Bříza je přirozenou součástí stanovišť borů a lokalit 1. až 2. lesního vegetačního stupně. Z hlediska produkce zde však není dřevinou základní a její podíl v cílové druhové skladbě zřejmě nepřesáhne 20 procent.
Na stanovištích s přirozeným výskytem břízy v borech, 1. a 2. LVS má tato dřevina pouze průměrnou bonitu. Průměrná zásoba březových porostů v celé České republice se pohybuje kolem 160 metrů krychlových na hektar. „Podle našich zjištění v podmínkách 1. až 2. LVS jsou schopny březové porosty dosáhnout přibližně 140 až 220 m3/ha v rozmezí věku 40 až 70 let. Lepší produkční schopnosti lze v rámci těchto LVS očekávat na stanovištích bohatších. Lze předpokládat, že na stanovištích živné řady, případně na stanovištích bývalých zemědělských půd budou produkční možnosti březových porostů ještě vyšší," uvádějí autoři v čele s Jiřím Novákem, vedoucím VS Opočno. Neopomenutelná je i meliorační funkce břízy, přičemž je však třeba rozlišovat stanovištní podmínky a přihlédnout k částečně odlišným ekologickým nárokům jednotlivých druhů bříz.
Metodika seznamuje lesní hospodáře s pěstebními postupy a metodami výchovy březových porostů. Zmiňuje také specifika smíšených porostů s břízou.
„Na bohatších stanovištích a v kvalitních porostech (dostatečný počet rovných kmenů s pravidelnou korunou) lze i v podmínkách 1. a 2. LVS odpovídající výchovou docílit zvýšení kvality produkce. Naopak na chudších stanovištích a v méně kvalitních porostech lze intenzitu výchovy snížit a soustředit se na kvantitu produkce, tj. zásahy provádět až při dimenzích, které umožní uplatnit těžené dřevo v sortimentech vlákniny, případně paliva," říkají autoři k výchově březových porostů.
Doporučení nelze v praxi převzít mechanicky a aplikovat je vždy a za všech okolností. Je v nich zohledněn zejména hlavní trend a základní pěstební pravidla, která je třeba přizpůsobit konkrétním stanovištním podmínkám, cílům hospodaření, a také stavu porostu či případné zátěži (antropické nebo klimatické vlivy). Výzkumná šetření se uskutečnila především na modelovém území partnera projektu Městské lesy Hradec Králové, a. s., a na majetku LČR, s. p., Lesní správa Nymburk. Nové postupy jsou cíleny na plnění funkcí lesa v březových porostech prvního a druhého lesního vegetačního stupně a zohledňují produkční a ekologické možnosti využití břízy diferencovaně podle podmínek jednotlivých CHS a podle věku. Uplatňováním metodiky při plánování a realizaci pěstebních zásahů v březových porostech by mělo dojít ke zlepšení jejich stability i parametrů produkce a plnění dalších funkcí lesa.
Metodika je ke stažení na stránkách VÚLHM.
Autoři metodiky: Jiří Novák, David Dušek, Dušan Kacálek, Marian Slodičák, Jiří Souček, kontakt: e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Podle TZ VÚLHM, red.
